Očkování zachránilo za půlstoletí 154 milionů životů, hlavně kojenců

Že očkování zachraňuje lidské životy, je dobře známé. Ale mnohem hůř se už popisuje, kolik životů. Teď se to pokusil spočítat mezinárodní vědecký tým složený z expertů na medicínu, statistiku a ekonomii. Výsledky popsal v odborném časopise The Lancet.

Vědci prostudovali úspěšnost takzvaného Rozšířeného imunizačního programu (EPI), který Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v roce 1974. Jeho cílem bylo očkovat všechny děti na světě proti těm nejnebezpečnějším chorobám – zpočátku jich bylo sedm, postupně se seznam rozšířil na současných čtrnáct.

Výsledky studie ukázaly, že očkování zachránilo od té doby nejméně 154 milionů životů. Vůbec nejvíc z vakcinace profitovaly děti.

Očkování snížilo úmrtnost kojenců

Program EPI přitom reálně začal fungovat až roku 1984, prvních deset let se totiž „jen“ vyvíjely a testovaly vakcíny tak, aby byly co nejúčinnější, nejlevnější a měly co nejméně vedlejších účinků. A také tak, aby se daly co nejsnáze aplikovat i v chudších zemích světa.

Současně WHO vyvíjela i vakcinační programy, tedy strategie, jak očkovací látky co nejúčinněji k lidem dostat. Počátkem 90. let 20. století dosáhla celosvětová proočkovanost dětí osmdesáti procent.

Ve studii vědci vytvořili modely, které sledovaly scénáře, kdy se očkovalo, a srovnávali je s dalšími scénáři, kdy by se nevakcinovalo. Celkem těchto modelů vědci vytvořili dvaadvacet, vycházeli z vývoje posledních padesáti let. Když všechny výsledky sdružili do jedné metodiky, vyšlo jim, že zachráněných životů bylo přibližně 154 milionů.

Co se týká dětí, tak u nich byl přínos extrémní, zejména u těch nejmenších. 101 milionů zachráněných životů totiž bylo ve věku do jednoho roku dítěte. Vědci také zjistili, že očkovací programy měly zásadní vliv na míru kojenecké úmrtnosti – za poslední půlstoletí se celosvětově snížila o čtyřicet procent. Výzkumníci také zjistili, že největší vliv měla vakcína proti spalničkám, která se podílela na šedesáti procentech zachráněných životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...