Očkování zachránilo za půlstoletí 154 milionů životů, hlavně kojenců

Že očkování zachraňuje lidské životy, je dobře známé. Ale mnohem hůř se už popisuje, kolik životů. Teď se to pokusil spočítat mezinárodní vědecký tým složený z expertů na medicínu, statistiku a ekonomii. Výsledky popsal v odborném časopise The Lancet.

Vědci prostudovali úspěšnost takzvaného Rozšířeného imunizačního programu (EPI), který Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v roce 1974. Jeho cílem bylo očkovat všechny děti na světě proti těm nejnebezpečnějším chorobám – zpočátku jich bylo sedm, postupně se seznam rozšířil na současných čtrnáct.

Výsledky studie ukázaly, že očkování zachránilo od té doby nejméně 154 milionů životů. Vůbec nejvíc z vakcinace profitovaly děti.

Očkování snížilo úmrtnost kojenců

Program EPI přitom reálně začal fungovat až roku 1984, prvních deset let se totiž „jen“ vyvíjely a testovaly vakcíny tak, aby byly co nejúčinnější, nejlevnější a měly co nejméně vedlejších účinků. A také tak, aby se daly co nejsnáze aplikovat i v chudších zemích světa.

Současně WHO vyvíjela i vakcinační programy, tedy strategie, jak očkovací látky co nejúčinněji k lidem dostat. Počátkem 90. let 20. století dosáhla celosvětová proočkovanost dětí osmdesáti procent.

Ve studii vědci vytvořili modely, které sledovaly scénáře, kdy se očkovalo, a srovnávali je s dalšími scénáři, kdy by se nevakcinovalo. Celkem těchto modelů vědci vytvořili dvaadvacet, vycházeli z vývoje posledních padesáti let. Když všechny výsledky sdružili do jedné metodiky, vyšlo jim, že zachráněných životů bylo přibližně 154 milionů.

Co se týká dětí, tak u nich byl přínos extrémní, zejména u těch nejmenších. 101 milionů zachráněných životů totiž bylo ve věku do jednoho roku dítěte. Vědci také zjistili, že očkovací programy měly zásadní vliv na míru kojenecké úmrtnosti – za poslední půlstoletí se celosvětově snížila o čtyřicet procent. Výzkumníci také zjistili, že největší vliv měla vakcína proti spalničkám, která se podílela na šedesáti procentech zachráněných životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...