Očkování zachránilo za půlstoletí 154 milionů životů, hlavně kojenců

Že očkování zachraňuje lidské životy, je dobře známé. Ale mnohem hůř se už popisuje, kolik životů. Teď se to pokusil spočítat mezinárodní vědecký tým složený z expertů na medicínu, statistiku a ekonomii. Výsledky popsal v odborném časopise The Lancet.

Vědci prostudovali úspěšnost takzvaného Rozšířeného imunizačního programu (EPI), který Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v roce 1974. Jeho cílem bylo očkovat všechny děti na světě proti těm nejnebezpečnějším chorobám – zpočátku jich bylo sedm, postupně se seznam rozšířil na současných čtrnáct.

Výsledky studie ukázaly, že očkování zachránilo od té doby nejméně 154 milionů životů. Vůbec nejvíc z vakcinace profitovaly děti.

Očkování snížilo úmrtnost kojenců

Program EPI přitom reálně začal fungovat až roku 1984, prvních deset let se totiž „jen“ vyvíjely a testovaly vakcíny tak, aby byly co nejúčinnější, nejlevnější a měly co nejméně vedlejších účinků. A také tak, aby se daly co nejsnáze aplikovat i v chudších zemích světa.

Současně WHO vyvíjela i vakcinační programy, tedy strategie, jak očkovací látky co nejúčinněji k lidem dostat. Počátkem 90. let 20. století dosáhla celosvětová proočkovanost dětí osmdesáti procent.

Ve studii vědci vytvořili modely, které sledovaly scénáře, kdy se očkovalo, a srovnávali je s dalšími scénáři, kdy by se nevakcinovalo. Celkem těchto modelů vědci vytvořili dvaadvacet, vycházeli z vývoje posledních padesáti let. Když všechny výsledky sdružili do jedné metodiky, vyšlo jim, že zachráněných životů bylo přibližně 154 milionů.

Co se týká dětí, tak u nich byl přínos extrémní, zejména u těch nejmenších. 101 milionů zachráněných životů totiž bylo ve věku do jednoho roku dítěte. Vědci také zjistili, že očkovací programy měly zásadní vliv na míru kojenecké úmrtnosti – za poslední půlstoletí se celosvětově snížila o čtyřicet procent. Výzkumníci také zjistili, že největší vliv měla vakcína proti spalničkám, která se podílela na šedesáti procentech zachráněných životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 13 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 13 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 16 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.