Bezprostředně hrozí rozšíření spalniček v různých regionech světa poté, co pandemie covidu-19 vedla k trvalému poklesu proočkovanosti a slabšímu sledování nákazy. Varovaly před tím podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO) a americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Světu hrozí šíření spalniček, varovaly WHO i CDC
Spalničky patří mezi nejnakažlivější lidská virová onemocnění. O prvenství se dělí s omikronovou variantou viru SARS-CoV-2. Nákaze lze ale téměř úplně předejít vakcinací. Jenže je třeba více než 95procentní proočkovanosti, aby se zamezilo propuknutí epidemií v jednotlivých populacích – musí vzniknout takzvaná kolektivní imunita.
Loni kvůli překážkám způsobeným pandemií covidu-19 nedostalo svou dávku očkovací látky proti spalničkám rekordních téměř 40 milionů dětí, uvedly WHO a CDC ve společné zprávě.
Čas na změnu
I když počet případů spalniček ještě ve srovnání s minulým rokem dramaticky nevzrostl, je nyní čas konat, řekl Reuters hlavní spalničkový expert WHO Patrick O'Connor. „Jsme na křižovatce,“ upozornil. „Bude to velmi náročných dvanáct až čtyřiadvacet měsíců, kdy se budeme pokoušet to zmírnit,“ řekl O'Connor.
Kombinace faktorů jako pokračující omezení setkávání mezi lidmi a cyklická povaha spalniček může vysvětlit, proč zatím nenastala exploze případů nákazy navzdory rozšiřujícím se mezerám v imunizaci. To se ale může rychle změnit, varoval O'Connor s poukazem na vysokou nakažlivost nemoci.
WHO od začátku tohoto roku zaznamenala nárůst velkých místních epidemií, z devatenácti na zářijových téměř třicet. O'Connor řekl, že má zvlášť obavy o některé části subsaharské Afriky.
Riziko úmrtí
Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která se šíří na hlavě, krku, břichu a končetinách.
Na spalničky je možné zemřít, smrt může nastat přímo působením infekce (spalničková encefalitida), nebo v důsledku sekundární infekce – spalničky totiž bývají doprovázeny útlumem imunitního systému a tím i vyšší náchylností k infekcím. Největší riziko úmrtí na spalničky i vážného průběhu onemocnění mají kojenci do jednoho roku věku, například při epidemii spalniček v Mongolsku v letech 2015–2016 zemřel v přímé souvislosti se spalničkami každý 81. nakažený kojenec. Vážné komplikace vyžadující intenzivní lékařskou péči postihly každého 28. kojence.
V Česku se spalničky díky vakcinaci vyskytují velmi zřídka; očkování proti nim je povinné. Například v roce 2020 zaznamenali čeští zdravotníci jen čtyři případy tohoto onemocnění.
Nejlepší ochranou je očkování
Do roku 1980, než se očkování proti spalničkám stalo všeobecně dostupným, umíralo v důsledku onemocnění každoročně v celosvětovém měřítku 2,6 milionu lidí. Ještě v roce 2012 zemřelo na celém světě na spalničky 122 tisíc lidí, a to většinou dětí. Očkování je dnes nejlepší obranou proti této nemoci.
Využívají se vakcíny MMR, jež poskytují ochranu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, aniž by po očkování došlo k výskytu závažných příznaků, komplikací nebo následků, které jsou s těmito nemocemi jinak spojeny. Mírné příznaky, například vyrážka nebo horečka, se mohou po očkování vyskytnout u tří až pěti ze sta osob.
