Spalničky v Zimbabwe za týden zabily přes 150 dětí. Úřady viní sekty odmítající očkování

Na spalničky v Zimbabwe zemřelo během pouhého týdne 157 dětí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat.

Podle agentury Reuters je nejvíc případů v populaci neočkovaných. Celostátně za čtyři dny stoupl počet nakažených z 1036 na 2056, oznámila ministryně informací Monica Mutsvangwaová. Podle ní je nejvíc případů v rodinách příslušníků náboženských sekt, jež nevěří v účinnost očkování.

Ministerstvo zdravotnictví zintenzivnilo očkovací program před zářijovým začátkem školního roku, vláda se snaží komunikovat s místními a náboženskými představiteli a získat pro očkování jejich podporu.

Reuters píše, že spalničky jsou dalším zdrojem zátěže pro zimbabwské zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků a stávkami zdravotníků. Světová zdravotnická organizace už v dubnu uvedla, že v důsledku zpoždění v očkování dětí čelí Afrika explozi nemocí, kterým lze předcházet, přičemž počet případů spalniček vzrostl o 400 procent. 

Spalničky patří mezi nejnakažlivější virová infekční onemocnění. První, asi čtyřdenní, fáze začíná teplotou, rýmou, kašlem nebo zánětem spojivek. V druhé fázi následuje výskyt vyrážky, která začíná za ušima a na zátylku. poté se šíří na obličej, trup a končetiny. Zejména u malých dětí se často objeví další komplikace, zejména pokud jsou podvyživené.

Spalničky mají dlouhodobé následky

Přestože v Evropě se spalničky považují za velmi nakažlivé ale mírné onemocněné, ve skutečnosti mohou být dost nebezpečné. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum, který nedávno vyšel v odborném časopisu Science, ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí, zejména v afrických zemích.

Většina lidí se z nákazy dokáže díky moderní medicíně vyléčit, ale nový výzkum ukazuje, že spalničky způsobují také nečekaně vážné dlouhodobé následky. A řada z nich je natolik závažných, že jejich důsledkem může být i smrt.

Problém je, že spalničky nelze zatím léčit přímo, tedy nějakými specializovanými antivirotiky. V případě, že dojde k infekci, lze mírnit pouze příznaky, k nimž patří například vysoká horečka.

„S komplikacemi se setkáváme přibližně u třiceti procent pacientů a mohou postihnout téměř kterýkoliv orgánový systém. Jejich spektrum je velmi široké, od ušních infekcí, přes průjmy a s nimi související dehydratací až po závažné infekce dýchacího aparátu, jako je zápal plic. Tyto infekce mohou mít za následek například slepotu nebo encefalitidu,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

Nejlepší ochranou je očkování

Do roku 1980, než se očkování proti spalničkám stalo všeobecně dostupným, umíralo v důsledku onemocnění každoročně v celosvětovém měřítku 2,6 milionu lidí. Ještě v roce 2012 zemřelo na celém světě na spalničky 122 tisíc lidí, a to většinou dětí. Očkování je dnes nejlepší obranou proti této nemoci.

Využívají se vakcíny MMR, jež poskytují ochranu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, aniž by po očkování došlo k výskytu závažných příznaků, komplikací nebo následků, které jsou s těmito nemocemi jinak spojeny. Mírné příznaky, například vyrážka nebo horečka, se mohou po očkování vyskytnout u tří až pěti ze sta osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 9 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...