Spalničky strana 2 z 4

Pacienti s plicní tuberkulózou by se v budoucnu mohli izolovat doma, a ne v nemocnici. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu vyhlášky, která stanoví nemoci, při kterých je nutná hospitalizace. Posouzení ale nebude na pacientovi, nýbrž na rozhodnutí lékaře a hygieniků. Kromě tuberkulózy chce zrušit nevyhnutelnou izolaci v nemocnici i pro spalničky nebo žloutenku kromě typu A. Naopak rozšířit chce resort seznam nemocí, u kterých se musí nakažený povinně podrobit léčbě. Ke stávajícímu výčtu přibudou například opičí neštovice nebo černý kašel.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

Bezprostředně hrozí rozšíření spalniček v různých regionech světa poté, co pandemie covidu-19 vedla k trvalému poklesu proočkovanosti a slabšímu sledování nákazy. Varovaly před tím podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO) a americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Na spalničky v Zimbabwe zemřelo během pouhého týdne 157 dětí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat.

Přenos opičích neštovic mezi lidmi v neendemických zemích, tedy mimo oblasti původního výskytu, lze zastavit. Prohlásila to epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria Van Kerkhoveová. Nebezpečí zasažení širší populace je „velmi slabé“, uvedlo v pondělí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Každá migrační vlna představuje jisté zdravotní riziko, tvrdí epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. V Událostech, komentářích řekl, že strategie, podle které budou doočkovávány děti běženců, aby mohly nastoupit do škol, bude připravena během nadcházejícího víkendu. Větší riziko než covid-19 podle něj může u dospělých představovat tuberkulóza.

Infekčních onemocnění vloni výrazně ubylo. Vyplývá to ze statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) za celý rok 2020. Výrazný propad ústav registruje například v počtu nahlášených nákaz neštovicemi, spálou a meningitidou. Spalniček se objevily jen čtyři případy, což je nejméně za posledních deset let. Pomohlo tomu uzavření škol a epidemiologická opatření zavedená v souvislosti se šířením koronaviru. Naopak případů klíšťové encefalitidy znovu přibylo.

Rodiče by neměli kvůli epidemii nemoci COVID-19 odkládat očkování malých dětí. V populaci by podle pediatričky a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové mohlo přibýt jiných infekcí, což by pro děti i pro celé zdravotnictví znamenalo velkou komplikaci. Praktičtí lékaři už na začátku března pacienty vyzvali, aby omezili zbytné návštěvy jejich ordinací. Před zamýšlenou návštěvou jim mají raději zavolat.

Německá vláda prosadila povinnou vakcinaci pro děti, které chodí do škol. Opatření má zabránit zejména šíření spalniček, jež se kvůli dezinformacím vyvolávajícím odpor k očkování znovu šíří Evropou. Rodičům, kteří by svým odmítavým přístupem ohrožovali vlastní děti i zranitelné lidi v okolí, hrozí pokuta v přepočtu přes šedesát tisíc korun.

Z nemocí, proti nimž se očkuje, poutají v poslední době největší pozornost spalničky. Počet  nakažených se totiž každý měsíc zvyšuje a lékaři to dávají do souvislosti s rodiči, kteří očkování odmítají. Proti spalničkám se v Československu začalo očkovat v roce 1969 a výskyt nemoci o pár let později klesl na nulu. Podobný efekt mělo také očkování proti zarděnkám či záškrtu. Teď je v Česku pro děti povinné očkování proti devíti nemocem.

Počet obětí spalniček se loni oproti přechozímu roku zvýšil. Zatímco v roce 2017 podlehlo nakažlivé nemoci po celém světě 110 tisíc lidí, loni to bylo přes 140 tisíc. Uvádějí to nové odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Nejvíc mrtvých je mezi dětmi do pěti let věku. K zemím s nejvyšším výskytem nemoci patří kromě několika afrických států také Ukrajina. Česko a další tři evropské země přišly o status zemí, v nichž byla nemoc už vymýcena.

Počet onemocnění spalničkami se letos oproti loňsku ztrojnásobil, varovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Proočkovanost klesla celosvětově, jedním z jasných ohnisek je přitom Ukrajina, kde mnoho rodičů nedůvěřuje úřadům ani zdravotnictví. Panuje podezření, že právě z Ukrajiny se nemoc šíří po Evropě, ale už i do Izraele nebo Spojených států.

Virus spalniček umí ničit imunitní paměť organismu, který pak zapomene, jak bojovat s nemocemi, se kterými se už v minulosti setkal. To je zjednodušeně závěr výzkumu mezinárodního týmu vědců. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí. Výsledky publikovali vědci v časopise Science.

Přibývající případy spalniček, černého kašle, a dokonce i jeden výskyt tetanu u dětí. Negativní trend má zvrátit změna v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Ta by nově zakázala i soukromým školkám přijímat neočkované děti. Praktickým lékařům budou pojišťovny hradit konzultace spojené s očkováním. Ministerstvo zdravotnictví zároveň navrhuje, aby si sám hradil léčbu ten, kdo vakcínu odmítne a onemocní.

Přesně před 50 lety bylo v Československu zavedeno plošné očkování proti spalničkám. Od 80. let se nemoc v zemi prakticky nevyskytovala, v posledních letech ale případů přibývá, letos jich už je téměř šest set. Světová zdravotnická organizace proto tento týden odebrala Česku statut země, kde se spalničky nevyskytují. Důvodem je klesající proočkovanost, import ze zahraničí a slábnutí ochrany u očkovaných dospělých. Nemoc se nejčastěji projevuje horečkou a vyrážkou, mohou ji ale doprovázet i vážné komplikace.

Vyřazení Česka ze seznamu zemí s vymýcenými spalničkami je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) možné zvrátit. Řekl to v Událostech, komentářích. Za stejně zásadní jako boj s nemocí však Vojtěch považuje boj s dezinformacemi, které se podle něj týkají hlavně očkování.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky. Uvedla to ve své zprávě o spalničkách a zarděnkách v Evropě. Zatímco v roce 2010 nebylo v Česku hlášeno žádné onemocnění touto chorobou, letos za prvních pět měsíců přibylo podle informací ministerstva zdravotnictví více než pět stovek nemocných. Podle WHO za to může hlavně šíření dezinformací o očkování. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) k tomu pro ČT řekl, že resort se snaží zlepšit situaci zejména osvětou.

V Ugandě zemřel pětiletý chlapec, který byl v úterý potvrzen jako první případ eboly mimo Kongo zasažené epidemií. Světová zdravotnická organizace (WHO) zároveň uvedla, že v zemi zaznamenala další dva případy nákazy touto nebezpečnou nemocí. V Kongu se od loňského srpna nakazilo ebolou už přes dva tisíce lidí, z toho více než 1300 nemoci podlehlo. Země navíc bojuje s epidemií spalniček.

Situace ve výskytu spalniček v České republice se významně zklidnila. Uvedla to hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Za posledních sedm dní přibyly dva nové případy, potvrdil České televizi mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Brodský. Na začátku května naproti tomu ještě přibývalo 25 nemocných týdně.

Nová epidemie eboly si vyžádala v Kongu již 1300 životů. Virus se šíří hlavně kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených. Nemoci ale napomáhají i špatné hygienické podmínky, nedůvěra místních k lékařům a útoky ozbrojenců na zdravotnická centra, kvůli kterým zemi opouští humanitární organizace. Nejhorší dopad má ebola na malé děti, které se hůře vyrovnávají s extrémní ztrátou tekutin. K vlně eboly se navíc nově přidaly i spalničky, kterými se nakazily desítky tisíc lidí.

V Moravskoslezském kraji nyní nepřibývají nové případy spalniček. Krajská hygienická stanice tak čeká na to, zda tento stav zůstane zachován, a hygienici budou moci ohnisko nákazy považovat za vyhaslé. V regionu se v uplynulých měsících spalničkami nakazilo více než sto lidí, z toho celkem sedmnáct zdravotníků. Kvůli spalničkám mezi lékaři muselo být dokonce zavřeno kardiochirurgické oddělení v ostravské fakultní nemocnici.

Kardiochirurgické centrum Fakultní nemocnice v Ostravě (FNO) začalo fungovat v běžném režimu. Z karantény, kterou nařídili hygienici kvůli výskytu spalniček, se už do práce vrátili všichni zaměstnanci oddělení. Nadále probíhá testování zdravotnického personálu na přítomnost protilátek. Ty, kteří jich mají nedostatek, čeká přeočkování.

Od začátku roku onemocnělo spalničkami už 530 lidí. Za poslední týden přibylo devět nových případů, minulý týden bylo nově nemocných 18. České televizi to potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví. Od příštího týdne má být v České republice opět dostatek vakcín proti spalničkám pro dospělé zájemce. Dodávky vakcíny do Česka byly v polovině března přerušeny kvůli velké celosvětové poptávce.

Kvůli epidemii spalniček v Česku roste i zájem o testy na protilátky. V ostravském zdravotním ústavu už kvůli tomu museli upravit provozní dobu, teď pracují i o víkendech. Měsíčně v laboratoři vyšetří až tisíc vzorků. Spalničkami můžou onemocnět i ti, kteří byli v dětství očkováni, obranyschopnost proti viru postupně klesá.