Nová epidemie eboly si vyžádala v Kongu již 1300 životů. Virus se šíří hlavně kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených. Nemoci ale napomáhají i špatné hygienické podmínky, nedůvěra místních k lékařům a útoky ozbrojenců na zdravotnická centra, kvůli kterým zemi opouští humanitární organizace. Nejhorší dopad má ebola na malé děti, které se hůře vyrovnávají s extrémní ztrátou tekutin. K vlně eboly se navíc nově přidaly i spalničky, kterými se nakazily desítky tisíc lidí.
Zkušenost se smrtícím virem má i britský lékař Benjamin Black, který v západní Africe působil jako porodník při předchozích dvou vlnách eboly v roce 2014 a 2016. Roky strávené s pacienty nakaženými ebolou Black popisuje jako extrémní nápor na psychiku všech zdravotníků nejen kvůli všudypřítomné smrti, ale i neustálému strachu z doteků ostatních lidí.
„Žijete v tropickém klimatu, a pokaždé když mi bylo horko, říkal jsem si, jestli náhodou také nedostávám horečku,“ uvedl lékař v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Vakcín je přitom podle zdravotníků dostatek, většina místních ale personálu nedůvěřuje. Lékaři často narážejí na nejrůznější legendy o uřknutí, konspirační teorie, že virus šíří Západ nebo že nemocným v centrech kradou krev a orgány. Nepomáhá ani vysoká úmrtnost, z níž pozůstalí viní právě doktory.
„Lidé tu mají zkušenost, že člen rodiny nebo komunity odejde do střediska na léčbu eboly a už se nevrátí. Takže snaha pomoct má opačný efekt, než chceme, prostě to lidi děsí,“ popsal Black.
Zdravotnický personál se mezi lidmi snaží šířit osvětu a přimět je ke spolupráci. Některé organizace ale své pracovníky ze země v tuto chvíli raději stahují. Počet útoků na zdravotnická střediska se totiž za posledních pět měsíců ztrojnásobil. Úřady jich dokumentovaly už celkem dvě stě.
To je problémem i proto, že kromě eboly se v Kongu začala šířit epidemie spalniček. Ta již zabila zhruba tisícovku lidí a dalších padesát tisíc je nyní nakažených.
Boj s ebolou tak zůstává v zemi nesnadný a získání větší důvěry se lékařům příliš nedaří. „Je to traumatizovaná komunita, která žije ve vysoce nestabilním prostředí a nevěří cizincům ani za ideálních podmínek,“ vysvětlil výkonný ředitel krizového programu Světové zdravotnické organizace Michael Ryan.
