Infekčních onemocnění vloni výrazně ubylo. Vyplývá to ze statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) za celý rok 2020. Výrazný propad ústav registruje například v počtu nahlášených nákaz neštovicemi, spálou a meningitidou. Spalniček se objevily jen čtyři případy, což je nejméně za posledních deset let. Pomohlo tomu uzavření škol a epidemiologická opatření zavedená v souvislosti se šířením koronaviru. Naopak případů klíšťové encefalitidy znovu přibylo.
Spalniček i neštovic loni výrazně ubylo, pomohlo omezení sociálních kontaktů i zvýšená hygiena
Podle dat Státního zdravotního ústavu prodělalo v roce 2020 plané neštovice téměř 18 tisíc lidí, což je o 58,5 procenta méně, než je průměr za předchozích deset let. Ještě větší pokles registruje SZÚ u spály, a to o více než tři čtvrtiny. Počet případů spály však obecně od roku 2012 do roku 2019 klesal, oproti tříletému průměru však letošní výsledek stále znamená pokles o téměř dvě třetiny.
„Jedním z důvodů tohoto snížení by mohlo být omezení sociálního kontaktu během koronavirových opatření,“ připustil vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl. S tím souhlasí i přednostka Kliniky dětských infekčních nemocí v Brně Lenka Krbková. „Infekce u malých dětí poklesly pro snížené kontakty v dětských kolektivech, které byly většinou uzavřeny a děti byly pouze v rodinách.“
Spalniček je nejméně za dekádu
Spalničkami vloni onemocněli jen čtyři lidé, v roce 2019 jich bylo 590. Minulý rok se nemoc vyskytla ve dvou krajích. V Moravskoslezském evidují hygienici tři případy, v Jihomoravském pak jeden. Naproti tomu předloni bylo nejvíce evidovaných nakažených spalničkami v Praze, kde onemocnělo 189 lidí.
Kromě omezení sociálních kontaktů je dalším důvodem pro pokles případů podle Kynčla i vyhasnutí loňského ohniska. „Také se výrazně omezil příchod cizinců, zejména z Ukrajiny, kde probíhala rozsáhlá epidemie,“ doplňuje Kynčl.
Lékaři vloni zaznamenali také výrazné snížení počtu nákaz virovou meningitidou, a to o 81 procent oproti desetiletému průměru. Toto onemocnění se vyskytlo jen v 97 případech. Přitom například v roce 2013 se čísla blížila tisícovce. Důvod ale není podle Kynčla zcela jasný. „Pro pokles u virové meningitidy nemáme jasné vysvětlení. Částečně lze opět předpokládat vliv omezení kontaktů,“ říká Kynčl.
U bakteriálních střevních infekcí, jako jsou salmonelóza a kampylobakterióza, došlo v minulém roce k poklesu v řádu tisíců případů. „Vzhledem k chladnějšímu létu lze spekulovat, že se možná méně grilovalo a tedy riziko přenosu onemocnění z nedostatečně tepelně opracovaného masa bylo nižší. S tím by teoreticky mohl souviset i nižší zachycený počet případů,“ míní Kynčl.
Primářka Infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice Stanislava Šimková dodává, že „vliv na pokles některých nemocí má samozřejmě i používání dezinfekčních prostředků, omezení konzumace jídel koupených na ulici ve stáncích a různých fast foodech a vyšší podíl lidí, kteří si doma vaří čerstvá jídla.“ Podobný pokles SZÚ zaznamenal i u virových střevních infekcí.
Jan Kynčl nicméně upozorňuje, že pokles by reálně nemusel být tak výrazný, jak ukazují oficiální statistiky nahlášeného počtu nákaz. „U některých onemocnění s lehkým průběhem se mohlo projevit, že pacienti mohli mít obavu navštívit lékaře a léčili se doma, zejména v průběhu první vlny covidu-19,“ domnívá se Kynčl.
Mezi ně patří například kožní infekce, takzvaná růže. „Ta je většinou infekcí dospělého věku a tam je možností též strach jít k lékaři či do nemocnice z obavy z koronavirové nákazy,“ doplňuje Šimková.
Klíšťové encefalitidy bylo letos nejvíce za posledních devět let
Naopak nemocí, jejíž výskyt se zvýšil, je klíšťová encefalitida. Minulý rok jí v Česku onemocnělo 854 lidí, což je nejvíce za posledních devět let a více než dvakrát tolik co v letech 2014 a 2015. Nejvíce případů nákazy se objevilo v Jihočeském kraji, a to 137. Na Vysočině jich pak lékaři zaznamenali 118.
Podle Kynčla měla klíšťata vhodné počasí. „Určitě tomu přispělo loňské léto, které bylo pro klíšťata příznivé, tedy teploty dvacet, pětadvacet stupňů, to se klíšťatům líbí nejvíc.“ Vliv ale měla i specifická situace ohledně cestování. „Jedním z přispění je, že jak jsme byli izolováni kvůli koronavirové krizi, tak jsme více prchali do přírody a tedy jsme se více exponovali. A současně jsme nebyli tolik v cizině,“ vysvětluje Kynčl.
Proti klíšťové encefalitidě se lze nechat očkovat. „Podle našich údajů mělo alespoň jednu dávku ze tří 29 procent populace. Mírně to roste, ale pro naše podmínky je to stále málo. Třeba v Rakousku je proočkovanost přes 80 procent populace,“ dodává Kynčl.
Naproti tomu klíšťaty přenášené lymské borreliózy bylo nejméně za pět let, a to 3710 případů. Podle vedoucí národní referenční laboratoře pro lymskou borreliózu Kateřiny Kybicové se tu projevilo, že lidé chodili k lékaři méně.
„Vzhledem k té pro klíšťata příznivé sezoně a situaci s klíšťovou encefalitidou borrelióza určitě není v nějakém trendu poklesu, ale spíše nebyly nahlášeny všechny případy. Lidé odkládali chození k lékaři, do nemocnic. Nejčastější projev borreliózy, taková ta migrující skvrna, člověka nijak netrápí, nebolí, nesvědí, narozdíl od projevů klíšťové encefalitidy. Pokud ji má člověk na zádech, tak o ní ani neví, navíc se z ní může i sám uzdravit,“ vysvětluje Kybicová.
