Počet obětí spalniček se loni oproti přechozímu roku zvýšil. Zatímco v roce 2017 podlehlo nakažlivé nemoci po celém světě 110 tisíc lidí, loni to bylo přes 140 tisíc. Uvádějí to nové odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Nejvíc mrtvých je mezi dětmi do pěti let věku. K zemím s nejvyšším výskytem nemoci patří kromě několika afrických států také Ukrajina. Česko a další tři evropské země přišly o status zemí, v nichž byla nemoc už vymýcena.
Spalničkám loni podlehlo přes 140 tisíc lidí. Nejvíc nakažených je v Africe a na Ukrajině
7 minut
Horizont ČT24: Epidemie spalniček pokračuje, počet mrtvých roste
Po minulých úspěších v boji proti spalničkám se nemoc v současnosti opět šíří na celém světě. Počet obětí sice v dlouhodobém srovnání poklesl, neboť ještě v roce 2000 onemocnění podlehlo více než 535 tisíc lidí. V poslední době ale počty opět rostou. Loni, tedy v roce 2018, bylo podle odhadů WHO o zhruba 16 tisíc úmrtí na spalničky více než v roce 2017.
Po výrazném poklesu opět stoupl také odhad lidí, kteří se nemocí nakazili. Podle WHO bylo loni zaznamenáno na 9,8 milionu případů spalniček, zatímco v roce 2017 jich bylo necelých 7,6 milionu. WHO přitom upozornila, že znám je jen zlomek skutečného počtu případů.
Malé děti jsou nejohroženější skupinou infekcí spalniček. Hrozí u nich komplikace včetně zápalu plic či zánětu mozkových blan a také celoživotní následky jako trvalé poškození mozku, slepota či ztráta sluchu.
Nejvíc nakažených: Subsaharská Afrika a Ukrajina
Nejhorší situace je podle zprávy v subsaharské Africe, kde se mnoha dětem očkování trvale nedostává. Nejrozsáhlejší epidemii spalniček hlásí Demokratická republika Kongo, kde od začátku letošního roku zemřelo 5110 lidí. Je to více než dvojnásobný počet obětí, než kolik si v zemi od loňského srpna vyžádala epidemie eboly. Dalších čtvrt milionu lidí je podle WHO nemocí nakaženo.
Kromě Konga patří k nejpostiženějším státům také Libérie, Madagaskar, Somálsko a Ukrajina. Na těchto pět zemí připadá téměř polovina všech případů, na Ukrajině jich je hlášeno 57 tisíc.
Nákaza se však šíří i v některých rozvinutých zemích. Spojené státy letos hlásí nejvyšší počet případů za posledních 25 let. Čtyři evropské státy zase loni ztratily status zemí, kde se nemoc již podařilo vymýtit. Patří mezi ně i Česko, dále jde o Albánii, Řecko a Spojené království.
Druhou dávku vakcíny dostane ani ne 70 procent dětí
Proočkovanost totiž globálně klesá. WHO a Dětský fond OSN (UNICEF) odhadují, že v loňském roce dostalo první dávku vakcíny 86 procent dětí, doporučenou druhou dávku pak méně než 70 procent. WHO přitom upozorňuje, že pro ochranu populace v jednotlivých zemích je třeba, aby obě dávky vakcíny dostalo 95 procent obyvatel.
„Skutečnost, že děti umírají na chorobu, které lze předcházet vakcínou, jako jsou spalničky, je upřímně pobuřující a jde o kolektivní selhání v ochraně nejzranitelnějších dětí na světě,“ uvedl generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreysus.
„Abychom zachránili životy, musíme zajistit, aby všichni mohli mít prospěch z vakcín, což znamená investovat do imunizace a kvalitní zdravotní péče jako práva pro všechny,“ dodal šéf WHO.
UNICEF připomíná i nedávné výzkumy, podle kterých ničí virus spalniček imunitní paměť organismu. Ještě měsíce či dokonce roky po prodělání infekce je tělo náchylnější k jiným potenciálně smrtelným nemocem – u dětí může jít třeba o chřipku či těžký průjem.
S epidemií se potýká i Samoa
Epidemie spalniček sužuje i tichomořskou Samou, která proto tento týden vyhlásila povinné očkování. Epidemie už v zemi s 200 tisíci obyvateli nakazila více než čtyři tisíce lidí a vyžádala si 60 obětí.
Rodiny, které nejsou proti nemoci očkované, mají před svůj dům vyvěsit červený praporek, aby tak pomohli zdravotnickým týmům provádějícím očkování, informoval zpravodajský server BBC.
Samoa vyhlásila v listopadu stav nouze, aby mohla proti epidemii bojovat. Všechny školy jsou uzavřené a děti mladší 17 let mají zakázáno se shromažďovat na veřejnosti. Děti mladší pěti let přitom tvoří největší část obětí.
Podle samojských činitelů je nyní proočkovanost populace asi 55 procent. Premiér Tuilaepa Sailele Malielegaoi slíbil, že tento počet zvýší nad 90 procent. „Naše děti ani dospělí nebudou imunní proti budoucím epidemiím, pokud nedosáhneme téměř stoprocentní proočkovanosti,“ řekl během návštěvy jedné z nemocnic. „To je jediná protilátka,“ dodal.
Stav nouze kvůli epidemii spalniček minulý měsíc vyhlásily také Tonga a Fidži. Obě země ale mají podstatně vyšší proočkovanost – více než 90 procent – a zatím nezaznamenaly žádné úmrtí.
- Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
- Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
- Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
- Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
- Zdroj: ČTK
