Německo chce povinné očkování proti spalničkám. Za porušení bude rodičům hrozit pokuta

Nahrávám video
Události ČT: Německo zvažuje zavést povinné očkování proti spalničkám
Zdroj: ČT24

Povinné očkování dětí proti spalničkám chce zavést německý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Důvodem je zvyšující se výskyt této nákazy v populaci v posledních letech. V první vlně by mělo být očkováno téměř 600 tisíc dětí a také dospělých pracujících ve zdravotnictví a školství. Pokud by rodiče nedali své děti očkovat, hrozila by jim pokuta až 2500 eur (více než 64 tisíc korun). Většina politiků s takovými plány souhlasí, ozývají se ale i kritické hlasy.

V Německu je podle odhadů proti spalničkám očkováno kolem 93 procent dětí, což ale podle Spahna nestačí na to, aby se nemoc podařilo zcela vymýtit. A protože k dostatečnému zvýšení procenta očkovaných nevedly ani dosavadní kampaně, je podle něj potřeba zavést očkovací povinnost. „Všichni rodiče si mají být jisti, že se jejich děti nemohou nakazit spalničkami od jiných, a vystavit se tak ohrožení,“ míní Spahn.

Jako první spolkový stát již povinné očkování proti spalničkám zavedlo Braniborsko. Musí se mu podrobit všechny děti v jeslích a školkách. „Dává smysl zavést nová pravidla a povinné očkování, protože v současné situaci nemáme dostatečný počet naočkovaných,“ vysvětlil braniborský ministr práce, zdravotnictví a sociálních věcí Andreas Büttner.

Očkovací povinnost na celostátní úrovni by tak Spahn rád zavedl od začátku příštího roku. Pokud rodiče své děti – s výjimkou oprávněných případů závažné nemoci – očkovat nenechají, bude jim hrozit pokuta. Jejich dětem navíc bude možné zakázat návštěvu jeslí a mateřské školy. Do července 2020 tak budou rodiče muset při zápisu doložit, že jejich potomek očkování podstoupil.

V první fázi by se očkování mělo týkat asi 361 tisíc dětí ve školkách a školách a 220 tisíc zaměstnanců ve školství a zdravotnictví. 

Neočkované děti ohrožují ostatní

Návrh ministra zdravotnictví, kterým by se brzy měla zabývat vláda, přivítalo vedení koaličních stran konzervativní unie CDU/CSU i sociální demokracie (SPD). Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová poznamenala, že rodiče, kteří nenechají své děti očkovat proti spalničkám, ohrožují nejen je, ale také ostatní děti. Podobně to vidí i šéfka SPD Andrea Nahlesová.

Proti jsou naopak opoziční Zelení, podle nichž je potřeba spíše snažit se lidi o prospěšnosti očkování přesvědčit než jim ho nařídit. Svobodní demokraté (FDP) mají očkovací povinnost až za poslední možný prostředek.

Podpory se ale Spahnovi dostalo z odborných kruhů. Šéf lékařské komory Frank Ulrich Montgomery jeho plán označil za důležitý krok v pravý čas. Jen za první dva měsíce letošního roku se ve spolkové republice objevilo kolem 170 případů spalniček. 

Právně by zřejmě – pokud s opatřením bude souhlasit Spolková rada, v níž jsou zastoupeny jednotlivé spolkové země – s prosazením povinného očkování neměl být problém.

WHO: Počet nakažených meziročně stoupl o 300 procent

O povinném očkování proti spalničkám diskutuje i řada dalších zemí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) totiž letos za první tři měsíce počet případů meziročně narostl o 300 procent. WHO označuje za jedno z největších rizik právě nedostatečné očkování. V rozvojových zemích bývá problém s dostupností vakcín, v těch rozvinutých zase s mýty o jejich škodlivosti.

„Musíme být aktivní, dostat vakcíny tam, kde nejsou, a správné informace tam, kde chybí,“ vysvětlil Allastair Harper z organizace UNICEF.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Zvyšuje se ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají, za což hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Důvodem pro odmítnutí očkování může ale podle Ústavního soudu být náboženství a v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu. Jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého. Závažné nežádoucí účinky očkování podle odborníků nejsou prokázány. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 mminutami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 46 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 57 mminutami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 2 hhodinami

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...