Německo chce povinné očkování proti spalničkám. Za porušení bude rodičům hrozit pokuta

Nahrávám video

Povinné očkování dětí proti spalničkám chce zavést německý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Důvodem je zvyšující se výskyt této nákazy v populaci v posledních letech. V první vlně by mělo být očkováno téměř 600 tisíc dětí a také dospělých pracujících ve zdravotnictví a školství. Pokud by rodiče nedali své děti očkovat, hrozila by jim pokuta až 2500 eur (více než 64 tisíc korun). Většina politiků s takovými plány souhlasí, ozývají se ale i kritické hlasy.

V Německu je podle odhadů proti spalničkám očkováno kolem 93 procent dětí, což ale podle Spahna nestačí na to, aby se nemoc podařilo zcela vymýtit. A protože k dostatečnému zvýšení procenta očkovaných nevedly ani dosavadní kampaně, je podle něj potřeba zavést očkovací povinnost. „Všichni rodiče si mají být jisti, že se jejich děti nemohou nakazit spalničkami od jiných, a vystavit se tak ohrožení,“ míní Spahn.

Jako první spolkový stát již povinné očkování proti spalničkám zavedlo Braniborsko. Musí se mu podrobit všechny děti v jeslích a školkách. „Dává smysl zavést nová pravidla a povinné očkování, protože v současné situaci nemáme dostatečný počet naočkovaných,“ vysvětlil braniborský ministr práce, zdravotnictví a sociálních věcí Andreas Büttner.

Očkovací povinnost na celostátní úrovni by tak Spahn rád zavedl od začátku příštího roku. Pokud rodiče své děti – s výjimkou oprávněných případů závažné nemoci – očkovat nenechají, bude jim hrozit pokuta. Jejich dětem navíc bude možné zakázat návštěvu jeslí a mateřské školy. Do července 2020 tak budou rodiče muset při zápisu doložit, že jejich potomek očkování podstoupil.

V první fázi by se očkování mělo týkat asi 361 tisíc dětí ve školkách a školách a 220 tisíc zaměstnanců ve školství a zdravotnictví. 

Neočkované děti ohrožují ostatní

Návrh ministra zdravotnictví, kterým by se brzy měla zabývat vláda, přivítalo vedení koaličních stran konzervativní unie CDU/CSU i sociální demokracie (SPD). Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová poznamenala, že rodiče, kteří nenechají své děti očkovat proti spalničkám, ohrožují nejen je, ale také ostatní děti. Podobně to vidí i šéfka SPD Andrea Nahlesová.

Proti jsou naopak opoziční Zelení, podle nichž je potřeba spíše snažit se lidi o prospěšnosti očkování přesvědčit než jim ho nařídit. Svobodní demokraté (FDP) mají očkovací povinnost až za poslední možný prostředek.

Podpory se ale Spahnovi dostalo z odborných kruhů. Šéf lékařské komory Frank Ulrich Montgomery jeho plán označil za důležitý krok v pravý čas. Jen za první dva měsíce letošního roku se ve spolkové republice objevilo kolem 170 případů spalniček. 

Právně by zřejmě – pokud s opatřením bude souhlasit Spolková rada, v níž jsou zastoupeny jednotlivé spolkové země – s prosazením povinného očkování neměl být problém.

WHO: Počet nakažených meziročně stoupl o 300 procent

O povinném očkování proti spalničkám diskutuje i řada dalších zemí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) totiž letos za první tři měsíce počet případů meziročně narostl o 300 procent. WHO označuje za jedno z největších rizik právě nedostatečné očkování. V rozvojových zemích bývá problém s dostupností vakcín, v těch rozvinutých zase s mýty o jejich škodlivosti.

„Musíme být aktivní, dostat vakcíny tam, kde nejsou, a správné informace tam, kde chybí,“ vysvětlil Allastair Harper z organizace UNICEF.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Zvyšuje se ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají, za což hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Důvodem pro odmítnutí očkování může ale podle Ústavního soudu být náboženství a v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu. Jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého. Závažné nežádoucí účinky očkování podle odborníků nejsou prokázány. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled