Německo chce povinné očkování proti spalničkám. Za porušení bude rodičům hrozit pokuta

2 minuty
Události ČT: Německo zvažuje zavést povinné očkování proti spalničkám
Zdroj: ČT24

Povinné očkování dětí proti spalničkám chce zavést německý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Důvodem je zvyšující se výskyt této nákazy v populaci v posledních letech. V první vlně by mělo být očkováno téměř 600 tisíc dětí a také dospělých pracujících ve zdravotnictví a školství. Pokud by rodiče nedali své děti očkovat, hrozila by jim pokuta až 2500 eur (více než 64 tisíc korun). Většina politiků s takovými plány souhlasí, ozývají se ale i kritické hlasy.

V Německu je podle odhadů proti spalničkám očkováno kolem 93 procent dětí, což ale podle Spahna nestačí na to, aby se nemoc podařilo zcela vymýtit. A protože k dostatečnému zvýšení procenta očkovaných nevedly ani dosavadní kampaně, je podle něj potřeba zavést očkovací povinnost. „Všichni rodiče si mají být jisti, že se jejich děti nemohou nakazit spalničkami od jiných, a vystavit se tak ohrožení,“ míní Spahn.

Jako první spolkový stát již povinné očkování proti spalničkám zavedlo Braniborsko. Musí se mu podrobit všechny děti v jeslích a školkách. „Dává smysl zavést nová pravidla a povinné očkování, protože v současné situaci nemáme dostatečný počet naočkovaných,“ vysvětlil braniborský ministr práce, zdravotnictví a sociálních věcí Andreas Büttner.

Očkovací povinnost na celostátní úrovni by tak Spahn rád zavedl od začátku příštího roku. Pokud rodiče své děti – s výjimkou oprávněných případů závažné nemoci – očkovat nenechají, bude jim hrozit pokuta. Jejich dětem navíc bude možné zakázat návštěvu jeslí a mateřské školy. Do července 2020 tak budou rodiče muset při zápisu doložit, že jejich potomek očkování podstoupil.

V první fázi by se očkování mělo týkat asi 361 tisíc dětí ve školkách a školách a 220 tisíc zaměstnanců ve školství a zdravotnictví. 

Neočkované děti ohrožují ostatní

Návrh ministra zdravotnictví, kterým by se brzy měla zabývat vláda, přivítalo vedení koaličních stran konzervativní unie CDU/CSU i sociální demokracie (SPD). Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová poznamenala, že rodiče, kteří nenechají své děti očkovat proti spalničkám, ohrožují nejen je, ale také ostatní děti. Podobně to vidí i šéfka SPD Andrea Nahlesová.

Proti jsou naopak opoziční Zelení, podle nichž je potřeba spíše snažit se lidi o prospěšnosti očkování přesvědčit než jim ho nařídit. Svobodní demokraté (FDP) mají očkovací povinnost až za poslední možný prostředek.

Podpory se ale Spahnovi dostalo z odborných kruhů. Šéf lékařské komory Frank Ulrich Montgomery jeho plán označil za důležitý krok v pravý čas. Jen za první dva měsíce letošního roku se ve spolkové republice objevilo kolem 170 případů spalniček. 

Právně by zřejmě – pokud s opatřením bude souhlasit Spolková rada, v níž jsou zastoupeny jednotlivé spolkové země – s prosazením povinného očkování neměl být problém.

WHO: Počet nakažených meziročně stoupl o 300 procent

O povinném očkování proti spalničkám diskutuje i řada dalších zemí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) totiž letos za první tři měsíce počet případů meziročně narostl o 300 procent. WHO označuje za jedno z největších rizik právě nedostatečné očkování. V rozvojových zemích bývá problém s dostupností vakcín, v těch rozvinutých zase s mýty o jejich škodlivosti.

„Musíme být aktivní, dostat vakcíny tam, kde nejsou, a správné informace tam, kde chybí,“ vysvětlil Allastair Harper z organizace UNICEF.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Zvyšuje se ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají, za což hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Důvodem pro odmítnutí očkování může ale podle Ústavního soudu být náboženství a v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu. Jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého. Závažné nežádoucí účinky očkování podle odborníků nejsou prokázány. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 58 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...