Spalničky v Zimbabwe za týden zabily přes 150 dětí. Úřady viní sekty odmítající očkování

Na spalničky v Zimbabwe zemřelo během pouhého týdne 157 dětí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat.

Podle agentury Reuters je nejvíc případů v populaci neočkovaných. Celostátně za čtyři dny stoupl počet nakažených z 1036 na 2056, oznámila ministryně informací Monica Mutsvangwaová. Podle ní je nejvíc případů v rodinách příslušníků náboženských sekt, jež nevěří v účinnost očkování.

Ministerstvo zdravotnictví zintenzivnilo očkovací program před zářijovým začátkem školního roku, vláda se snaží komunikovat s místními a náboženskými představiteli a získat pro očkování jejich podporu.

Reuters píše, že spalničky jsou dalším zdrojem zátěže pro zimbabwské zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků a stávkami zdravotníků. Světová zdravotnická organizace už v dubnu uvedla, že v důsledku zpoždění v očkování dětí čelí Afrika explozi nemocí, kterým lze předcházet, přičemž počet případů spalniček vzrostl o 400 procent. 

Spalničky patří mezi nejnakažlivější virová infekční onemocnění. První, asi čtyřdenní, fáze začíná teplotou, rýmou, kašlem nebo zánětem spojivek. V druhé fázi následuje výskyt vyrážky, která začíná za ušima a na zátylku. poté se šíří na obličej, trup a končetiny. Zejména u malých dětí se často objeví další komplikace, zejména pokud jsou podvyživené.

Spalničky mají dlouhodobé následky

Přestože v Evropě se spalničky považují za velmi nakažlivé ale mírné onemocněné, ve skutečnosti mohou být dost nebezpečné. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum, který nedávno vyšel v odborném časopisu Science, ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí, zejména v afrických zemích.

Většina lidí se z nákazy dokáže díky moderní medicíně vyléčit, ale nový výzkum ukazuje, že spalničky způsobují také nečekaně vážné dlouhodobé následky. A řada z nich je natolik závažných, že jejich důsledkem může být i smrt.

Problém je, že spalničky nelze zatím léčit přímo, tedy nějakými specializovanými antivirotiky. V případě, že dojde k infekci, lze mírnit pouze příznaky, k nimž patří například vysoká horečka.

„S komplikacemi se setkáváme přibližně u třiceti procent pacientů a mohou postihnout téměř kterýkoliv orgánový systém. Jejich spektrum je velmi široké, od ušních infekcí, přes průjmy a s nimi související dehydratací až po závažné infekce dýchacího aparátu, jako je zápal plic. Tyto infekce mohou mít za následek například slepotu nebo encefalitidu,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

Nejlepší ochranou je očkování

Do roku 1980, než se očkování proti spalničkám stalo všeobecně dostupným, umíralo v důsledku onemocnění každoročně v celosvětovém měřítku 2,6 milionu lidí. Ještě v roce 2012 zemřelo na celém světě na spalničky 122 tisíc lidí, a to většinou dětí. Očkování je dnes nejlepší obranou proti této nemoci.

Využívají se vakcíny MMR, jež poskytují ochranu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, aniž by po očkování došlo k výskytu závažných příznaků, komplikací nebo následků, které jsou s těmito nemocemi jinak spojeny. Mírné příznaky, například vyrážka nebo horečka, se mohou po očkování vyskytnout u tří až pěti ze sta osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 16 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 17 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 21 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.