Spalničky v Zimbabwe za týden zabily přes 150 dětí. Úřady viní sekty odmítající očkování

Na spalničky v Zimbabwe zemřelo během pouhého týdne 157 dětí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat.

Podle agentury Reuters je nejvíc případů v populaci neočkovaných. Celostátně za čtyři dny stoupl počet nakažených z 1036 na 2056, oznámila ministryně informací Monica Mutsvangwaová. Podle ní je nejvíc případů v rodinách příslušníků náboženských sekt, jež nevěří v účinnost očkování.

Ministerstvo zdravotnictví zintenzivnilo očkovací program před zářijovým začátkem školního roku, vláda se snaží komunikovat s místními a náboženskými představiteli a získat pro očkování jejich podporu.

Reuters píše, že spalničky jsou dalším zdrojem zátěže pro zimbabwské zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků a stávkami zdravotníků. Světová zdravotnická organizace už v dubnu uvedla, že v důsledku zpoždění v očkování dětí čelí Afrika explozi nemocí, kterým lze předcházet, přičemž počet případů spalniček vzrostl o 400 procent. 

Spalničky patří mezi nejnakažlivější virová infekční onemocnění. První, asi čtyřdenní, fáze začíná teplotou, rýmou, kašlem nebo zánětem spojivek. V druhé fázi následuje výskyt vyrážky, která začíná za ušima a na zátylku. poté se šíří na obličej, trup a končetiny. Zejména u malých dětí se často objeví další komplikace, zejména pokud jsou podvyživené.

Spalničky mají dlouhodobé následky

Přestože v Evropě se spalničky považují za velmi nakažlivé ale mírné onemocněné, ve skutečnosti mohou být dost nebezpečné. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum, který nedávno vyšel v odborném časopisu Science, ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí, zejména v afrických zemích.

Většina lidí se z nákazy dokáže díky moderní medicíně vyléčit, ale nový výzkum ukazuje, že spalničky způsobují také nečekaně vážné dlouhodobé následky. A řada z nich je natolik závažných, že jejich důsledkem může být i smrt.

Problém je, že spalničky nelze zatím léčit přímo, tedy nějakými specializovanými antivirotiky. V případě, že dojde k infekci, lze mírnit pouze příznaky, k nimž patří například vysoká horečka.

„S komplikacemi se setkáváme přibližně u třiceti procent pacientů a mohou postihnout téměř kterýkoliv orgánový systém. Jejich spektrum je velmi široké, od ušních infekcí, přes průjmy a s nimi související dehydratací až po závažné infekce dýchacího aparátu, jako je zápal plic. Tyto infekce mohou mít za následek například slepotu nebo encefalitidu,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

Nejlepší ochranou je očkování

Do roku 1980, než se očkování proti spalničkám stalo všeobecně dostupným, umíralo v důsledku onemocnění každoročně v celosvětovém měřítku 2,6 milionu lidí. Ještě v roce 2012 zemřelo na celém světě na spalničky 122 tisíc lidí, a to většinou dětí. Očkování je dnes nejlepší obranou proti této nemoci.

Využívají se vakcíny MMR, jež poskytují ochranu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, aniž by po očkování došlo k výskytu závažných příznaků, komplikací nebo následků, které jsou s těmito nemocemi jinak spojeny. Mírné příznaky, například vyrážka nebo horečka, se mohou po očkování vyskytnout u tří až pěti ze sta osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 19 mminutami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 17 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 19 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 21 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026
Načítání...