Spalničky v Zimbabwe za týden zabily přes 150 dětí. Úřady viní sekty odmítající očkování

Na spalničky v Zimbabwe zemřelo během pouhého týdne 157 dětí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat.

Podle agentury Reuters je nejvíc případů v populaci neočkovaných. Celostátně za čtyři dny stoupl počet nakažených z 1036 na 2056, oznámila ministryně informací Monica Mutsvangwaová. Podle ní je nejvíc případů v rodinách příslušníků náboženských sekt, jež nevěří v účinnost očkování.

Ministerstvo zdravotnictví zintenzivnilo očkovací program před zářijovým začátkem školního roku, vláda se snaží komunikovat s místními a náboženskými představiteli a získat pro očkování jejich podporu.

Reuters píše, že spalničky jsou dalším zdrojem zátěže pro zimbabwské zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků a stávkami zdravotníků. Světová zdravotnická organizace už v dubnu uvedla, že v důsledku zpoždění v očkování dětí čelí Afrika explozi nemocí, kterým lze předcházet, přičemž počet případů spalniček vzrostl o 400 procent. 

Spalničky patří mezi nejnakažlivější virová infekční onemocnění. První, asi čtyřdenní, fáze začíná teplotou, rýmou, kašlem nebo zánětem spojivek. V druhé fázi následuje výskyt vyrážky, která začíná za ušima a na zátylku. poté se šíří na obličej, trup a končetiny. Zejména u malých dětí se často objeví další komplikace, zejména pokud jsou podvyživené.

Spalničky mají dlouhodobé následky

Přestože v Evropě se spalničky považují za velmi nakažlivé ale mírné onemocněné, ve skutečnosti mohou být dost nebezpečné. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum, který nedávno vyšel v odborném časopisu Science, ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí, zejména v afrických zemích.

Většina lidí se z nákazy dokáže díky moderní medicíně vyléčit, ale nový výzkum ukazuje, že spalničky způsobují také nečekaně vážné dlouhodobé následky. A řada z nich je natolik závažných, že jejich důsledkem může být i smrt.

Problém je, že spalničky nelze zatím léčit přímo, tedy nějakými specializovanými antivirotiky. V případě, že dojde k infekci, lze mírnit pouze příznaky, k nimž patří například vysoká horečka.

„S komplikacemi se setkáváme přibližně u třiceti procent pacientů a mohou postihnout téměř kterýkoliv orgánový systém. Jejich spektrum je velmi široké, od ušních infekcí, přes průjmy a s nimi související dehydratací až po závažné infekce dýchacího aparátu, jako je zápal plic. Tyto infekce mohou mít za následek například slepotu nebo encefalitidu,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

Nejlepší ochranou je očkování

Do roku 1980, než se očkování proti spalničkám stalo všeobecně dostupným, umíralo v důsledku onemocnění každoročně v celosvětovém měřítku 2,6 milionu lidí. Ještě v roce 2012 zemřelo na celém světě na spalničky 122 tisíc lidí, a to většinou dětí. Očkování je dnes nejlepší obranou proti této nemoci.

Využívají se vakcíny MMR, jež poskytují ochranu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, aniž by po očkování došlo k výskytu závažných příznaků, komplikací nebo následků, které jsou s těmito nemocemi jinak spojeny. Mírné příznaky, například vyrážka nebo horečka, se mohou po očkování vyskytnout u tří až pěti ze sta osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 2 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 11 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...