Největší developerský projekt brněnského magistrátu v posledních letech má koaludační souhlas. Dva domy za více než 530 milionů korun nabízejí 68 bytů s pečovatelskou službou a 30 takzvaných startovacích bytů. Úředníci už také vylosovali nájemníky pro prvních padesát bytů. Podle výsledků průzkumu o dostupnosti bydlení, který ve čtvrtek představili zástupci Charity ČR a katolické církve, je získání bydlení pro velkou část Čechů problém.
Brno přidělilo nové byty mladým rodinám. Část Čechů stále vnímá situaci s bydlením jako špatnou
Brno má momentálně k dispozici 120 startovacích bytů, ještě loni to bylo pouze 65 bytových jednotek. Smlouva se uzavírá na tři roky s možností prodloužení o dva roky. „Je to zvýhodněný nájem tak, aby měly mladé rodiny možnost využít tuto dobu na to, aby si zajistily trvalé bydlení nebo našetřily na hypotéku,“ poznamenal náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva (ČSSD).
Například za šedesátimetrový byt dá rodina měsíčně asi pět a půl tisíce korun bez energií. Město stanovilo nájem 90 korun za metr čtvereční. Na výběr jsou nejen garsonky, ale také jedno- až třípokojové byty.
Kromě bytů pro seniory a startovacích bytů je v nově zkolaudovaném projektu i 14 bezbariérových bytů, dva se sociální službou a dva domovnické byty. V přízemí pak budou sídlit Pečovatelská služba, kulturně-vzdělávací středisko, pobočka Knihovny Jiřího Mahena, ale i kavárna.
Průzkum: Každý osmý dospělý se bojí o své bydlení
Podle průzkumu, který představili zástupci Charity ČR a katolické církve, má každý osmý dospělý v Česku obavy z toho, že bude muset v příštích 12 měsících opustit své bydlení. Průzkum v září provedla agentura Median, zapojilo se do něj 1019 lidí nad 18 let. Většina z nich míní, že bydlení je špatně dostupné.
„Obava ze ztráty bydlení je jedna z největších obav. Znamená to ztrátu domova. V lidech to vyvolává pocit ohrožení. Jen čtyři procenta lidí si myslí, že bydlení je dobře dostupné. Procento je velmi nízké. Je to problém napříč populací a napříč všemi regiony,“ řekl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.
Podle šéfa charity se dá očekávat, že se situace v Česku dál zhorší. Podotkl, že se průzkum konal ještě před vypuknutím druhé koronavirové vlny, která omezila práci i příjmy lidí. Od listopadu je také nutné splácet odložené splátky.
71 procent lidí považuje dostupnost bydlení za špatnou
Průzkum ukázal, že celkem 12 procent lidí se obává, že se bude muset do jednoho roku přestěhovat jinam. Tři z deseti dotázaných mají strach, že ve stáří budou mít problém sehnat vhodné bydlení. Polovina pak má obavy, že se nepodaří obstarat bydlení pro jejich děti.
Podle zhruba tří pětin respondentů je bydlení v Česku obecně špatně dostupné. V místě bydliště už špatnou dostupnost vnímá 71 procent lidí. „Obavy se zhoršují. Tam, kde bydlím, vidím horší problém. Většinou to bývá naopak. Lidé v průzkumech říkají: U nás doma to ale není tak hrozné. To, že se problém zvětšuje, ukazuje jeho naléhavost,“ uvedla socioložka České biskupské konference Kateřina Pulkrábková.
Málo bytů a zdlouhavá administrativa
Příčiny nedostupnosti bydlení vidí lidé hlavně v dlouhých povolovacích řízeních a pomalé výstavbě bytů, obchodu s chudobou, spekulacích s nemovitostmi a nedostatku obecních bytů. Zmiňují i chybějící zákon o sociálním či dostupném bydlení a nedostatečnou podporu družstevního bydlení.
Většina dotázaných by uvítala, kdyby byty stavěly obce nebo kdyby byly hypotéky dostupnější. Podle respondentů by se měl také přijmout zákon, který by bydlení zaručoval. Mezi další zmíněná opatření patří regulace nájemného i krátkodobých pronájmů.
Šestnáct procent respondentů údajně zná více než dva lidi, kteří jsou v bytové nouzi. Téměř tři pětiny dotázaných naopak nikoho takového neznají.
„Vytváří se nám určité sociální bubliny. I napříč jimi jde ale solidarita. Devadesát procent lidí si myslí, že by pro nejpotřebnější mělo vzniknout sociální bydlení,“ dodala Pulkrábková.