Nárok na dostupný byt se má vztahovat k průměrné mzdě. Dosáhlo by na něj víc lidí

Nahrávám video
Ministryně Dostálová (za ANO): Chceme dostupné bydlení, reagujeme na problémy starostů
Zdroj: ČT24

Nárok na dostupný nebo sociální byt se bude určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako doposud. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které chce změnit podmínky dotačního programu Výstavba. Rozšíří se tak okruh lidí, kteří na tento druh bydlení dosáhnou, zdůvodnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Program Výstavba se navíc podle ní bude nově vztahovat také na přístavby, nástavby nebo renovace zchátralých budov.

Nárok na sociální byt má v současné době každý, kdo nedosahuje 1,6násobku životního minima. „Obce musí zajistit, že při poskytnutí stoprocentní dotace budou byty pro sociální účely udržovat nejméně 20 let. A bojí se, aby tu cílovou skupinu byly schopny zajistit. Vláda zvyšuje důchody a panovaly obavy, že by z cílové skupiny mohli vypadnout senioři,“ uvedla ministryně.

„Když se nárok bude vztahovat k průměrné mzdě, tak se ta cílová skupina rozšíří třeba i o mladé lidi. Nebo o domácnosti veřejně prospěšných profesí, jako jsou například lékaři, učitelé nebo policisté,“ doplnila.

O násobcích průměrné mzdy podle členů domácnosti se podle ní bude ještě diskutovat. Při uvažovaném 0,7násobku průměrné mzdy pro jednočlennou domácnost by v současnosti vzniknul nárok při příjmu zhruba do 23 tisíc korun. Životní minimum se od roku 2012 nezměnilo. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší.

Pokud se nějaké domácnosti v průběhu let zvýší příjem, podle Dostálové ji z bytu nikdo nevystěhuje. „Ze sociálního bytu se stane byt dostupný a obec bude muset zajistit nový sociální byt kdekoliv na svém území. Místo regulovaného nájemného pak bude domácnost platit nájem, který je v místě obvyklý,“ uvedla dále Dostálová.

MMR chce podpořit i přístavby

Na stavbu sociálních bytů poskytne stát obcím stoprocentní dotaci. Jde však maximálně o pětinu bytů v konkrétním domě. Na zbytek bytů si může obec vzít buď zvýhodněný úvěr z fondu bydlení, nebo klasický komerční úvěr. Ten přitom bude podle Dostálové vždy výhodnější než úvěr u běžné banky.

„Program se otevřel v květnu. To znamená, že obce, které teprve po jeho spuštění začaly vyřizovat stavení povolení, budou na stavbu připraveny až na jaře,“ uvedla ministryně.

Předmět dotace by se měl nyní rozšířit o nástavby, přístavby a rekonstrukce, podle Dostálové se na tuto dotaci starostové často ptali. „Pro obce je velmi důležité, aby mohly rekonstruovat zchátralé budovy na svém území. Abychom je nenutili do výstavby na nových pozemcích, ale aby mohly zrekonstruovat ty stávající. Proto ještě nařízení vlády pro výstavbu doplníme o nástavby, přístavby a rekonstrukce,“ řekla.

Změnu by podle ní měla schválit vláda ve zkráceném řízení nejpozději na začátku příštího roku.

Stát má cenovou mapu nájemného

Pro stanovení obvyklého nájemného v daném místě vypracovalo MMR takzvanou hodnotovou mapu nájemného, která obsahuje vývoj nájmů za poslední dva roky.

„Udělali jsme to hlavně kvůli sociálně vyloučeným lokalitám a byznysu s chudobou. Protože tam je někdy nekřesťanské nájemné. A stát to platí ve formě dávek. Tato mapa umožní stanovit pravidla pro dávky na bydlení na základě cen bytů v daných lokalitách,“ dodala ministryně.

Dostálová také řekla, že bytovou situaci v Praze by pomohla řešit výstavba nových univerzitních kolejí, kam by se mohli přestěhovat studenti žijící dnes v nájmech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 7 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 9 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...