Lékaři, kteří působí ve vrcholné politice, jsou spokojeni s úvodním vystoupením nového ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a kladou v něj vysoká očekávání. Lékař a poslanec Julius Špičák z vládního ANO i nový senátor a bývalý ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus z opoziční ODS věří, že nalezne vhodný způsob, jak šíření koronaviru zpomalit, aniž by bylo nutné zavádět takzvaný tvrdý lockdown, po kterém volá například prezident lékařské komory. Politici-lékaři diskutovali o nástupu nového ministra v Událostech, komentářích.
Blatný udělal na lékaře-politiky dobrý dojem. Jeho odstup od politiky považují za výhodu
Události, komentáře: Jmenování nového ministra zdravotnictví (zdroj: ČT24)
Romana Prymulu vystřídal ve čtvrtek v čele ministerstva zdravotnictví Jan Blatný. Po právníkovi a někdejším náměstkovi na ministerstvu financí Adamu Vojtěchovi a epidemiologovi Prymulovi, který v posledních letech pracoval ve státní správě, se stal ministrem muž z praxe – dosavadní náměstek ve Fakultní nemocnici Brno a primář jejího oddělení dětské hematologie a biochemie.
Od změny na postu mají lékaři působící ve vrcholné politice velká očekávání. „Myslím, že nový pan ministr tam může vnést svěží vítr,“ komentoval místopředseda sněmovního zdravotního výboru Julius Špičák (ANO) fakt, že Jan Blatný není spjat s žádnou politickou stranou – na rozdíl od poslance za ANO Vojtěcha a Prymuly, který v minulosti neúspěšně kandidoval do Senátu za Zemanovce.
Podobně vnímá (ne)politickou pozici nového ministra senátor a pravděpodobně budoucí předseda zdravotního výboru horní komory Roman Kraus (ODS). „Může to být handicapem, ale také výhodou. Není svázán s vládnoucí garniturou ani opozicí,“ podotkl.
Jan Blatný k veřejnosti poprvé promluvil až poté, co převzal úřad. Hlavním poselstvím jeho prvního projevu byla výzva k respektování zákeřnosti covidu-19, ale i k tomu, aby se lidé nemoci nebáli. „Pojďmě změnit vnímání strachu v respekt. Strach nás paralyzuje,“ řekl. Slíbil rozhodování založené na datech a jejich sdílení.
Řeč se líbila poslanci vládní strany Špičákovi i opozičnímu senátoru Krausovi. Podle Julia Špičáka byl Blatného projev konkrétní a také civilní. Roman Kraus, který v minulosti byl v brněnské fakultní nemocnici Blatného nadřízený, ocenil především hlavní sdělení. „Konečně jsme slyšeli, že je potřeba odstranit ze společnosti strach a zachovat respekt vůči této chorobě,“ poznamenal.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek zopakoval po nástupu nového ministra svůj názor, že by vláda měla zpřísnit dosavadní opatření a zavést tvrdý lockdown podobného rozsahu, jako platil v Izraeli. Podobný názor nemá sám, lékaři činní v politice před tím ale varují.
Špičák označil Kubkův postoj za velmi vyhraněný. „Nemyslím, že tento extrémní názor musí nezbytně vzít nový ministr v potaz. Je to tanec na ostří nože. Na jedné straně by společnost měla fungovat, na druhou stranu se musí reagovat na nové nemocné, příliv nemocných do nemocnic, na stále vzrůstající mortalitu,“ řekl poslanec.
Podle Krause by byl lockdown nežádoucí i kvůli dopadu na psychiku lidí. „Počet depresí, úzkostných stavů a myšlenek na sebevraždu narostl až o třetinu. (…) Čím méně mohou být opatření tvrdá, a přitom zabrání růstu nakažených, tím lépe,“ uvedl.
Někdejší ředitel Fakultní nemocnice Brno dodal, že doufá, že se potvrdí současné náznaky, že křivka růstu počtu infikovaných začíná zpomalovat. Věří, že české zdravotnictví situaci nakonec zvládne. „Myslím si, že kapacity nemocnic jsou dostatečné, co se týče technických kapacit. To znamená počtu lůžek, dýchacích přístrojů. Mám jen obavu z personálního obsazení. Čím dál více zdravotníků i ostatních zaměstnanců nemocnic jsou buď v karanténě, nebo jsou nemocní. Navíc zavření prvního stupně základních škol byl podle mého názoru špatný krok. Mnoho zdravotních sester zůstalo doma s dětmi,“ uzavřel.