Baxa chce dostat kulturu do škol a zachovat daňové úlevy pro mecenáše

Nahrávám video
Martin Baxa v Interview ČT24: „Že kultura byla obětí vládních covidových opatření tak masivně, bylo podle mě špatně.“
Zdroj: ČT24

Kultura nemá být první, co se zavírá nebo kde se škrtá, je přesvědčen kandidát na ministra kultury Martin Baxa (ODS). Připustil však, že očekávané rozpočtové provizorium se i na tomto resortu podepíše, například nebude možné na počátku roku proplácet filmové pobídky. Chce však bránit tomu, aby kulturu postihly covidové restrikce více, než ji svazují nyní. Je přesvědčen, že divadla nebo koncerty vážné hudby jsou díky zavedeným opatřením velmi bezpečné. Mezi jeho priority patří propojení kultury a vzdělávání nebo podpora mecenášství. Martin Baxa byl hostem Interview ČT24.

Martin Baxa v minulých letech coby poslanec tehdy opoziční ODS tepal různé kroky ministra školství Roberta Plagy (za ANO), jeho strana jej zkoušela prosadit i coby předsedu školského výboru. Když ale nyní ODS dohadovala vládu, ministerstvo školství přenechala STAN a Baxovi připadl resort kultury.

Odmítl, že by na něj ministerstvo kultury takříkajíc zbylo. Připomněl, že v minulém volebním období nejenže byl ve školském výboru, ale také předsedal podvýboru pro kulturu, a že vystupoval i k ní. „Ač mně leží zájem kultury na srdci, tak téma vzdělávání, zvláště v covidové době, bylo mnohem prezentovanější a více se o něm mluvilo, takže bylo více příležitostí hovořit k otázkám školství než k otázkám kultury,“ míní. Přímo však Baxa neodpověděl na otázku, který z těchto resortů by si vybral, kdyby to bylo na něm, s tím, že „to není otázka výběru“.

Ministerstvo kultury by podle něj nemělo být považováno za zastrčený a nedůležitý vládní post. „V žádném případě nechci, aby se vnímalo, že je kultura jakousi třešničkou na dortu, a když se má škrtat, kultura má být na prvním místě. Je důležitou součástí společenské identity a naší společnosti,“ zdůraznil. Ozřejmil, že kultura je důležitá kvůli umění samotnému, kvůli jejímu společenskému významu, ale i kvůli ekonomickému vlivu. „Kulturu nemáme vnímat jako oblast, která je jenom závislá na veřejných penězích, ale v mnoha ohledech naopak kultura finance generuje,“ je přesvědčen.

Ministerské plány: rozpočet, kultura ve školách i firemní podpora

Až Martin Baxa usedne za ministerský stůl v Nostickém paláci, začne se věnovat dvěma úkolům, které považuje za neodkladné. „První je příprava nového návrhu rozpočtu – který bude vznikat jako rozpočet nové vlády Petra Fialy – a druhá věc je národní plán obnovy, který není v uspokojivém stavu,“ shrnul. Plán obnovy je podle něj v oblasti kultury „v některých ohledech funkční, v jiných méně“. Za důležitou považuje třímiliardovou podporu regionální kulturní infrastruktury, k některým dalším položkám však přistupuje kandidát na ministra již s menším nadšením.

Od úprav v rozpočtu si Baxa mnoho neslibuje. „V koaličním prohlášení je napsáno, že budeme směřovat k jednomu procentu výdajů ze státního rozpočtu na kulturu, což je evergreen kulturní politiky v Česku, ale nikdy se o jednom procentu nemluvilo v tak špatné ekonomické situaci, v jaké jsme a kdy jsou veřejné finance skoro rozvrácené,“ řekl.

Při práci ministra kultury nechce Baxa zanevřít ani na školství. Při výuce by se podle něj měl klást důraz i na umění. „Je zapotřebí, aby si děti přirozeně od začátku své školní docházky pěstovaly k umění vztah. Chtěl bych, aby ministerstvo školství a ministerstvo kultury spolu vedla dialog, co by se v nových rámcových vzdělávacích programech mělo objevit. Moje úsilí bude takové, aby toho bylo v oblasti vzdělávání zaměřeného na kulturu co nejvíc,“ řekl.

Bylo by podle něj také dobré zachovat daňové odpočty za podporu kultury, které nyní jsou možné, ale jen dočasně – jako covidové opatření. Zůstat by mohly natrvalo, věří Baxa. „Povedu o tom debatu s kolegy ve vládě, kteří mají na starost ekonomiku,“ předeslal.

Považuje za žádoucí, aby například bohaté firmy podporovaly kulturní instituce. „Byl bych rád, kdyby nejenom legislativou, ale i celkovou atmosférou ve společnosti se tomu vytvářelo prostředí. Aby měli podnikatelé pocit, že podpořit divadlo, galerii nebo výstavní projekt je věc, která je užitečná, prospěšná a dělá jim dobré jméno,“ shrnul.

Kultura je podle Baxy bezpečná z hlediska covidu

Předpokládaný budoucí šéf resortu kultury doufá, že se ji podaří ubránit před další úplnou uzávěrou, která ji v souvislosti s covidovou pandemií postihla opakovaně. Doufá, že restrikce, které již platí, budou tentokrát maximem, tedy omezení počtu účastníků na tisíc, kteří musí být – s několika výjimkami – všichni očkováni či být nejvýše půl roku po covidu a mít celou dobu nasazené respirátory. K ničemu dalšímu není podle Baxy důvod.

„Kultura – divadla, koncerty vážné hudby, autorská čtení – je velmi bezpečná oblast. Lidé musí projít kontrolou O-N, dřív O-T-N – to je očkování, prodělaná nemoc, případně test – sedí v respirátorech na místech. Je to bezpečné prostředí oproti mnoha jiným. Budu proto vždycky vystupovat proti tomu, když se někde bude říkat, že šmahem zavřeme kulturu, protože je strašně nebezpečná,“ plánuje.

Kdyby to přesto nestačilo a nezbylo by, než divadla, kina či koncertní síně opět zavřít, musela by podle něj vláda připravit nové kompenzační programy. „Pokud by měla být kultura zavřená, jak byla v předchozích měsících, tak by to, co schválila sněmovna, nestačilo,“ upozornil.

Martin Baxa byl jako kandidát na ministra kultury v úterý v Lánech, aby si s ním promluvil prezident Miloš Zeman, jenž má novou vládu jmenovat. Podle Baxy spolu hovořili především o památkové péči.

Stane-li se nynější kandidát ministrem kultury, bude historicky teprve druhým členem ODS v této funkci a prvním od vzniku samostatné České republiky, a to po Milanu Uhdem. Ten byl ministrem kultury v Pithartově vládě v letech 1990 a 1992 a v době, kdy byl ve funkci, vstoupil do vznikající ODS. Strana také nominovala do první Topolánkovy vlády Martina Štěpánka, ten však byl nestraník. V dalších vládách, v nichž byla ODS, připadl resort kultury lidovcům, případně TOP 09. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...