Baxa chce dostat kulturu do škol a zachovat daňové úlevy pro mecenáše

Nahrávám video
Martin Baxa v Interview ČT24: „Že kultura byla obětí vládních covidových opatření tak masivně, bylo podle mě špatně.“
Zdroj: ČT24

Kultura nemá být první, co se zavírá nebo kde se škrtá, je přesvědčen kandidát na ministra kultury Martin Baxa (ODS). Připustil však, že očekávané rozpočtové provizorium se i na tomto resortu podepíše, například nebude možné na počátku roku proplácet filmové pobídky. Chce však bránit tomu, aby kulturu postihly covidové restrikce více, než ji svazují nyní. Je přesvědčen, že divadla nebo koncerty vážné hudby jsou díky zavedeným opatřením velmi bezpečné. Mezi jeho priority patří propojení kultury a vzdělávání nebo podpora mecenášství. Martin Baxa byl hostem Interview ČT24.

Martin Baxa v minulých letech coby poslanec tehdy opoziční ODS tepal různé kroky ministra školství Roberta Plagy (za ANO), jeho strana jej zkoušela prosadit i coby předsedu školského výboru. Když ale nyní ODS dohadovala vládu, ministerstvo školství přenechala STAN a Baxovi připadl resort kultury.

Odmítl, že by na něj ministerstvo kultury takříkajíc zbylo. Připomněl, že v minulém volebním období nejenže byl ve školském výboru, ale také předsedal podvýboru pro kulturu, a že vystupoval i k ní. „Ač mně leží zájem kultury na srdci, tak téma vzdělávání, zvláště v covidové době, bylo mnohem prezentovanější a více se o něm mluvilo, takže bylo více příležitostí hovořit k otázkám školství než k otázkám kultury,“ míní. Přímo však Baxa neodpověděl na otázku, který z těchto resortů by si vybral, kdyby to bylo na něm, s tím, že „to není otázka výběru“.

Ministerstvo kultury by podle něj nemělo být považováno za zastrčený a nedůležitý vládní post. „V žádném případě nechci, aby se vnímalo, že je kultura jakousi třešničkou na dortu, a když se má škrtat, kultura má být na prvním místě. Je důležitou součástí společenské identity a naší společnosti,“ zdůraznil. Ozřejmil, že kultura je důležitá kvůli umění samotnému, kvůli jejímu společenskému významu, ale i kvůli ekonomickému vlivu. „Kulturu nemáme vnímat jako oblast, která je jenom závislá na veřejných penězích, ale v mnoha ohledech naopak kultura finance generuje,“ je přesvědčen.

Ministerské plány: rozpočet, kultura ve školách i firemní podpora

Až Martin Baxa usedne za ministerský stůl v Nostickém paláci, začne se věnovat dvěma úkolům, které považuje za neodkladné. „První je příprava nového návrhu rozpočtu – který bude vznikat jako rozpočet nové vlády Petra Fialy – a druhá věc je národní plán obnovy, který není v uspokojivém stavu,“ shrnul. Plán obnovy je podle něj v oblasti kultury „v některých ohledech funkční, v jiných méně“. Za důležitou považuje třímiliardovou podporu regionální kulturní infrastruktury, k některým dalším položkám však přistupuje kandidát na ministra již s menším nadšením.

Od úprav v rozpočtu si Baxa mnoho neslibuje. „V koaličním prohlášení je napsáno, že budeme směřovat k jednomu procentu výdajů ze státního rozpočtu na kulturu, což je evergreen kulturní politiky v Česku, ale nikdy se o jednom procentu nemluvilo v tak špatné ekonomické situaci, v jaké jsme a kdy jsou veřejné finance skoro rozvrácené,“ řekl.

Při práci ministra kultury nechce Baxa zanevřít ani na školství. Při výuce by se podle něj měl klást důraz i na umění. „Je zapotřebí, aby si děti přirozeně od začátku své školní docházky pěstovaly k umění vztah. Chtěl bych, aby ministerstvo školství a ministerstvo kultury spolu vedla dialog, co by se v nových rámcových vzdělávacích programech mělo objevit. Moje úsilí bude takové, aby toho bylo v oblasti vzdělávání zaměřeného na kulturu co nejvíc,“ řekl.

Bylo by podle něj také dobré zachovat daňové odpočty za podporu kultury, které nyní jsou možné, ale jen dočasně – jako covidové opatření. Zůstat by mohly natrvalo, věří Baxa. „Povedu o tom debatu s kolegy ve vládě, kteří mají na starost ekonomiku,“ předeslal.

Považuje za žádoucí, aby například bohaté firmy podporovaly kulturní instituce. „Byl bych rád, kdyby nejenom legislativou, ale i celkovou atmosférou ve společnosti se tomu vytvářelo prostředí. Aby měli podnikatelé pocit, že podpořit divadlo, galerii nebo výstavní projekt je věc, která je užitečná, prospěšná a dělá jim dobré jméno,“ shrnul.

Kultura je podle Baxy bezpečná z hlediska covidu

Předpokládaný budoucí šéf resortu kultury doufá, že se ji podaří ubránit před další úplnou uzávěrou, která ji v souvislosti s covidovou pandemií postihla opakovaně. Doufá, že restrikce, které již platí, budou tentokrát maximem, tedy omezení počtu účastníků na tisíc, kteří musí být – s několika výjimkami – všichni očkováni či být nejvýše půl roku po covidu a mít celou dobu nasazené respirátory. K ničemu dalšímu není podle Baxy důvod.

„Kultura – divadla, koncerty vážné hudby, autorská čtení – je velmi bezpečná oblast. Lidé musí projít kontrolou O-N, dřív O-T-N – to je očkování, prodělaná nemoc, případně test – sedí v respirátorech na místech. Je to bezpečné prostředí oproti mnoha jiným. Budu proto vždycky vystupovat proti tomu, když se někde bude říkat, že šmahem zavřeme kulturu, protože je strašně nebezpečná,“ plánuje.

Kdyby to přesto nestačilo a nezbylo by, než divadla, kina či koncertní síně opět zavřít, musela by podle něj vláda připravit nové kompenzační programy. „Pokud by měla být kultura zavřená, jak byla v předchozích měsících, tak by to, co schválila sněmovna, nestačilo,“ upozornil.

Martin Baxa byl jako kandidát na ministra kultury v úterý v Lánech, aby si s ním promluvil prezident Miloš Zeman, jenž má novou vládu jmenovat. Podle Baxy spolu hovořili především o památkové péči.

Stane-li se nynější kandidát ministrem kultury, bude historicky teprve druhým členem ODS v této funkci a prvním od vzniku samostatné České republiky, a to po Milanu Uhdem. Ten byl ministrem kultury v Pithartově vládě v letech 1990 a 1992 a v době, kdy byl ve funkci, vstoupil do vznikající ODS. Strana také nominovala do první Topolánkovy vlády Martina Štěpánka, ten však byl nestraník. V dalších vládách, v nichž byla ODS, připadl resort kultury lidovcům, případně TOP 09. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
17:12Aktualizovánopřed 43 mminutami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
14:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
14:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
10:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 4 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali start ruských a běloruských sportovců na paralympiádě

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami
Načítání...