Balák požádal Zemana o milost sám. Ten mu ji udělil bez zdůvodnění, píše iRozhlas

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák požádal prezidenta Miloše Zemana o milost sám. Samotná žádost ale neexistuje, podle Hradu byla totiž jenom ústní, zjistil server iRozhlas. Písemné rozhodnutí o omilostnění Baláka má navíc jenom jednu stránku a žádné zdůvodnění, píše server. Milost pro Baláka vyvolala kritiku řady politiků, právníků, představitelů justice i veřejnosti.

Miloš Balák je podřízeným hradního kancléře Vratislava Mynáře. Ten dosud odmítal Baláka zbavit funkce, svůj postup zdůvodňoval presumpcí neviny. Soud Baláka 24. března pravomocně poslal na tři roky do vězení za ovlivňování dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře. 

Jen několik dní po rozhodnutí soudu prezident udělil Balákovi milost. „Neobohatil se. Nevznikla žádná národohospodářská škoda. Jde o bezúhonného člověka, s jehož prací jsem velmi spokojen,“ zdůvodnil své rozhodnutí Zeman v rozhovoru pro deník MF Dnes. Podle Hradu navíc údajně justice přihlížela i k tomu, „kde odsouzený pracuje“.

Kromě tříletého pobytu za mřížemi měl Balák zaplatit i peněžitý trest ve výši 1,8 milionu korun a dostal také čtyřletý zákaz činnosti. Jenže Zemanova milost nepočkala ani na písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Praze.

Bez zdůvodnění

Server iRozhlas.cz si písemné rozhodnutí prominutí trestu vyžádal na základě takzvaného informačního zákona. Dokument, který Hrad poskytl, má jednu stránku a žádné zdůvodnění neobsahuje. Prezident přitom před volbami v roce 2013 uvedl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Tuto podmínku Balák podle dostupných informací nesplňuje. 

Balák o prominutí trestu požádal prezidenta Zemana sám. Uvedl to v prohlášení, které zaslal Deníku N. „Já i moje rodina jsme panu prezidentovi osobně vděční, že mě v rozhodujícím okamžiku mého života podržel a udělil mi milost. (…) Již v okamžiku, kdy jsem žádost o milost podával, jsem věděl, že v případě úspěchu na mne ta samá média uspořádají hon a budou mě lynčovat,“ stojí v prohlášení.

Kde je žádost o milost?

Redakce serveru iRozhlas.cz proto Hrad požádala také o zveřejnění Balákovy žádosti o prominutí trestu. A to hlavně kvůli argumentům, které na svoji obhajobu odsouzený úředník uvedl. Jenže žádná písemná žádost neexistuje.

„Omilostněný nepožádal prezidenta republiky o udělení milosti písemně, ale ústně a z tohoto důvodu Kancelář prezidenta republiky požadovanou informaci na žádném nosiči nemá,“ napsal Hrad.

Z vyjádření Pražského hradu tak vyplývá, že Balák na svoji obhajobu předložil jen rozsudek Okresního soudu v Kladně, který o jeho vině rozhodl už v květnu loňského roku a proti kterému se odvolal. Pravomocný verdikt pražského krajského soudu předložit ani nemohl, ten totiž ještě stále není vypracovaný.

Balák i nadále u kladenského soudu čelí obžalobě v souvislosti s těžbou kamene v Lánské oboře.

Nedůvěra v justici

Žalobce případu, státní zástupce Jiří Pražák, už dříve iRozhlasu sdělil, že udělení milosti očekával. „Předpokládal jsem, že nemohou dopustit, aby případně začal vypovídat,“ řekl v rozhovoru s tím, že odůvodnění milosti je podle něj „zcela irelevantní.“ Případ byl podle něj ojedinělý kvůli tomu, jakých osob se týkal.

Zemanovo rozhodnutí udělit Balákovi milost zkritizovala řada českých politiků i zástupců justice. Vadil jim hlavně výrok, že soud byl ovlivněn i tím, kde Balák pracuje. Právě to by podle některých odborníků mohlo vyvolat nedůvěru ve spravedlnost. „Je to negace rozhodnutí soudu hraničící až s nějakou svévolí,“ řekl k tomu například vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). 

Milost ostře odsoudil a nazval ji „plivnutím do tváře společnosti“ ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) v reakci na udělení milosti řekla, že Zeman zneužil pravomoci prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná možnost ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce

Návrh, aby důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření, jej mohli bez sankce ukončit, projedná na pondělním zasedání vláda. Ministři se budou zabývat i zrušením stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v Česku či složením orgánů zdravotních pojišťoven. Kabinet, kterému bude jako obvykle předcházet jednání koaliční rady, pravděpodobně také odmítne trojici opozičních poslaneckých novel.
před 4 mminutami

Prezident Pavel v rozhovoru pro ČT bilancoval tři roky ve funkci

Prezident Petr Pavel završí třetí rok ve funkci hlavy státu. V rozhovoru pro Českou televizi se dotýkal témat bezpečnosti, americko-izraelské operace proti Íránu, ruské agrese proti Ukrajině, vztahů mezi západními spojenci či tuzemského politického dění. Rozhovorem provázel Michal Kubal.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoŠlachta pochválil organizaci repatriačních letů, Hulicius zkritizoval komunikaci

Za průběh repatriačních letů českých turistů z Blízkého východu si podle senátora Róberta Šlachty (Přísaha) pracovníci ministerstva zahraničních věcí a armáda, kteří se na nich podílejí, zaslouží pochvalu. Podle bývalého náměstka ministra zahraničí a místopředsedy KDU-ČSL Eduarda Huliciuse krizová komunikace, zejména v prvních dnech, nebyla dobrá. Oba hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem se naopak shodli na tom, že by sněmovna měla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „Jednoznačně ano. Už jenom proto, aby se obhájili před soudem,“ poznamenal Šlachta. „Já se také domnívám, že tady byl prostor pro justici, pro spravedlnost, aby řekla, jak to bylo. Tu roli na sebe neměli brát poslanci vládní koalice,“ uvedl Hulicius.
před 5 hhodinami

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
před 6 hhodinami

VideoCestovní kanceláře ruší zájezdy na Blízký východ

Na Blízkém východě zůstává pořád několik tisíc Čechů. V systému DROZD je jich teď registrováno 3750. Ne všichni ale mají zájem o repatriaci domů. Větší část klientů cestovních kanceláří se už ovšem vrátila. Nové zájezdy do oblasti jsou většinou na další dva týdny zrušeny. Kompenzace chtějí ale i ti, kteří se z dovolené museli vrátit předčasně. Události posledních dní mají také výrazný dopad na ceny letenek z Blízkého východu a z Asie. Ti, kterým byly zrušeny lety, si tak mohou za cestu výrazně připlatit.
před 6 hhodinami

Rusnok: Snižovat kvůli drahé ropě spotřební daň by bylo nebezpečné

Válka na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu už zvyšují ceny ropy na světových trzích. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který byl hostem Otázek Václava Moravce, se může situace promítnout do vyšší inflace i pomalejšího ekonomického růstu. Varoval také před snahou reagovat na dražší pohonné hmoty snížením spotřební daně, které by podle něj bylo nešťastným krokem.
před 10 hhodinami

Rakušana místopředsedou sněmovny nezvolíme, uvedli Okamura a Vondráček

Vládní koalice nezvolí Víta Rakušana (STAN) místopředsedou sněmovny, řekli v Otázkách Václava Moravce Tomio Okamura (SPD) a Radek Vondráček (ANO). Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) koalice nedodržuje dohody. „Mně to přijde velmi farizejské a účelové,“ řekla Miroslava Němcová (ODS). Hosté také hovořili o vnímání ústavních činitelů či o aktuálním dění spojeném s konfliktem na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 13 hhodinami
Načítání...