Analýza: Ovládnutí radnic může stranu zachránit. Vědí to lidovci, sílu tam hledá i ODS

Své zastupitele vybírali o víkendu lidé v 6237 obcích. Analýza celkových výsledků ukazuje, že v těch nejmenších získali ze sněmovních stran nejvíce mandátů lidovci a STAN. Naopak v největších městech bodovalo zejména hnutí ANO následované ODS a Piráty.

Interpretace výsledků komunálních voleb není jednoduchá disciplína. Jakákoliv zobecnění přispívají k nepřesným výkladům. Velikost obecních zastupitelstev se totiž velmi liší – minimální počet zastupitelů v nejmenší obci je pět, naopak zastupitelstvo hlavního města je složené z 65 členů.

Je tedy rozdíl, zda strana uspěje v malé obci či ve velkém městě. Například v Praze je na zisk mandátu třeba získat mnohem více hlasů než v obci s například 50 obyvateli. Váha hlasu je odlišná, a proto je nutné poměřovat úspěch stran v rámci odlišných velikostních kategorií obcí.

V Česku žije přibližně čtvrtina obyvatel v obcích do tisíce obyvatel. Další čtvrtina žije v obcích mezi tisícem a deseti tisíci obyvatel. Dvě čtvrtiny potom odlišuje hranice sta tisíc obyvatel, nad kterou se nachází šest největších měst – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc. Právě pro tyto jednotlivé kategorie má smysl porovnávat celkové zisky mandátů sněmovních politických stran.

Na vesnicích nemají lidovci a Starostové konkurenci

Obcí do tisíce obyvatel je v Česku ve srovnání s Evropou nebývale velké množství. Vláda v nich sice na první pohled nevypadá jako velká politická síla, svým počtem jsou ale tyto obce pro strany lákavou příležitostí pro upevnění se na místní úrovni.

Nejvíce zastupitelských mandátů v těchto nejmenších obcích získali lidovci. Ti se tradičně opírají o místní úroveň vládnutí už od éry první republiky. V nejmenší kategorii obcí získali ať už v samostatné či koaliční kandidatuře celkem 1742 mandátů.

Těsně za lidovci získali v této velikostní kategorii druhý nejvyšší počet zastupitelů Starostové a nezávislí, kteří vznikli a dodnes se profilují právě jako hnutí obhajující zájmy nejmenších obcí a jejich starostů. Až s odstupem tisíce mandátů se v nejmenších obcích jako další v pořadí umístili sociální demokraté, komunisté a ODS. Právě pro tyto tři strany, které se s různou úspěšností snaží obnovit důvěru voličů ve vlastní značku, jsou přitom zisky mimo města důležité.

Důkazem toho je příklad lidovců z počátku desetiletí. Tehdy KDU-ČSL začala ustupovat z celostátní úrovně politiky, když doplatila na odštěpení své podstatné části ve prospěch čerstvě vzniklé TOP 09. Lidovci se ale na politické scéně dokázali udržet díky své síle na místní úrovni a vrátit se dokonce do té celostátní.

Komunální politika oporou i zdrojem

Podobně rozhodující by nyní mohly být komunální mandáty pro ODS, ČSSD a KSČM. Výsledky ODS v menších obcích přitom naznačují, že se ke straně vrací její dřívější voliči. Konkrétně v obcích mezi tisícem a 10 tisíci obyvateli získali občanští demokraté jenom o pár set zastupitelských postů méně než lidovci a STAN.

Naopak TOP 09, ANO a zejména SPD a Piráti mají na úrovni malých obcí pouze minimum zastupitelských křesel. Jedním z důvodů může být programová profilace – strany se například cíleně soustředí na politické problémy větších měst.

Často je ale skutečným důvodem fakt, že strany nemají dostatek kandidátů, aby se mohly v tak velkém počtu obcí o hlasy voličů ucházet. Početně slabá může být členská základna, ale i obecně ochota lidí za stranu kandidovat. Strany tak riskují, že se během případné krize nebudou moci opřít o početní sílu komunálních politiků, stejně jako v minulosti lidovci. Navíc přicházejí o možnost výchovy nových politických elit, která často probíhá právě na komunální úrovni a přes regionální proniká až na tu celostátní.

Velkým městům vládne ANO

Ve velikostní kategorii měst mezi 10 tisíci až 100 tisíci obyvateli získalo nejvíce zastupitelů hnutí ANO, které obsadilo 610 křesel. Druzí občanští demokraté, kteří se také většinově orientují na větší města a dlouhodobě bývali úspěšní právě třeba ve statutárních městech, získali zastupitelů 446. Soustředění se na větší a velká města vychází i z programů obou stran: zaměřují se na městské voliče a na obyvatele vyšší a střední úrovně.

V letošních volbách uspěli ve větších městech i kandidáti STAN, i když jejich těžiště zůstává v obcích. Vyrovnaná je situace mezi lidovci a sociálními demokraty. Obě strany získaly přes 250 zastupitelů, konkrétně 265 (KDU-ČSL) a 254 (ČSSD). Zejména pro sociální demokracii je toto číslo mnohem nižší než dříve. Strana, která měla zastoupení i ve velkých městech, letos v těchto zastupitelstvech vybojovala podobný počet mandátů jako menší politické strany. Ještě o něco méně zastupitelů získali ve větších městech komunisté, Piráti a TOP 09.

Česká pirátská strana, která poprvé jako sněmovní upevňovala svoji pozici na lokální úrovni, uspěla v některých krajských městech velikostní kategorie 10–100 tisíc obyvatel, a může tak slavit úspěch. Zastoupení tam získali poprvé. Špatnou zprávou o nepříliš vysokém počtu zastupitelů ve větších městech jsou tyto výsledky pro TOP 09. Na městské voliče orientované uskupení má dokonce ještě méně zastupitelů než lidovci.

Města patří i ODS a Pirátům

S narůstající velikostí města se zvětšují i rozdíly mezi politickými stranami. V největších městech nad 100 tisíc obyvatel ve srovnání s dalšími stranami ještě více posiluje hnutí ANO. Podařilo se mu získat téměř 90 mandátů.

Graf také ukazuje větší podíl zastupitelů ODS oproti ostatním stranám a posilují tam i Piráti. ODS vybojovala 56 mandátů, Piráti 37 křesel. Tyto strany se tradičně orientují na městského voliče, proto je odstup těchto stran markantnější.

Ostatní strany nezískaly v největších městech více než 20 zastupitelů. Opět je to případ především ČSSD a TOP 09, které i v této kategorii věřily v početnější zastoupení. Sociální demokracie, která ještě v končícím funkčním období měla osm mandátů, nezískala v zastupitelstvu metropole ani jeden post. Dostala se tak téměř na úroveň KSČM a SPD, které mají v největších městech po 11 zastupitelích.

Českým městům tedy celkově dominují zastupitelé za hnutí ANO a ODS. Dříve podobně vlivná TOP 09 je na ústupu, naopak se daří prosazovat Pirátům, kteří ve městech rostou. Na vesnicích jsou i po těchto volbách nejpočetnější zastupitelé zvolení na kandidátkách KDU-ČSL a Starostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
03:20Aktualizovánopřed 21 mminutami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
11:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 6 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 6 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
před 18 hhodinami

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
před 18 hhodinami

Zvýšil se počet lidí bez práce, zdůvodňuje Juchelka plánované snížení podpory

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.
před 20 hhodinami

Sněmovna podpořila zmrazení ceny dálniční známky

Sněmovna projednala a odeslala do třetího čtení vládní novelu zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek. Opozice pokládá krok za populistický. Při interpelacích uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), že nechce zavádět zálohování PET lahví. V případě hliníkových plechovek to nevyloučil. Většinu schůze poslanci věnovali interpelacím.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.