Analýza: Ovládnutí radnic může stranu zachránit. Vědí to lidovci, sílu tam hledá i ODS

Své zastupitele vybírali o víkendu lidé v 6237 obcích. Analýza celkových výsledků ukazuje, že v těch nejmenších získali ze sněmovních stran nejvíce mandátů lidovci a STAN. Naopak v největších městech bodovalo zejména hnutí ANO následované ODS a Piráty.

Interpretace výsledků komunálních voleb není jednoduchá disciplína. Jakákoliv zobecnění přispívají k nepřesným výkladům. Velikost obecních zastupitelstev se totiž velmi liší – minimální počet zastupitelů v nejmenší obci je pět, naopak zastupitelstvo hlavního města je složené z 65 členů.

Je tedy rozdíl, zda strana uspěje v malé obci či ve velkém městě. Například v Praze je na zisk mandátu třeba získat mnohem více hlasů než v obci s například 50 obyvateli. Váha hlasu je odlišná, a proto je nutné poměřovat úspěch stran v rámci odlišných velikostních kategorií obcí.

V Česku žije přibližně čtvrtina obyvatel v obcích do tisíce obyvatel. Další čtvrtina žije v obcích mezi tisícem a deseti tisíci obyvatel. Dvě čtvrtiny potom odlišuje hranice sta tisíc obyvatel, nad kterou se nachází šest největších měst – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc. Právě pro tyto jednotlivé kategorie má smysl porovnávat celkové zisky mandátů sněmovních politických stran.

Na vesnicích nemají lidovci a Starostové konkurenci

Obcí do tisíce obyvatel je v Česku ve srovnání s Evropou nebývale velké množství. Vláda v nich sice na první pohled nevypadá jako velká politická síla, svým počtem jsou ale tyto obce pro strany lákavou příležitostí pro upevnění se na místní úrovni.

Nejvíce zastupitelských mandátů v těchto nejmenších obcích získali lidovci. Ti se tradičně opírají o místní úroveň vládnutí už od éry první republiky. V nejmenší kategorii obcí získali ať už v samostatné či koaliční kandidatuře celkem 1742 mandátů.

Těsně za lidovci získali v této velikostní kategorii druhý nejvyšší počet zastupitelů Starostové a nezávislí, kteří vznikli a dodnes se profilují právě jako hnutí obhajující zájmy nejmenších obcí a jejich starostů. Až s odstupem tisíce mandátů se v nejmenších obcích jako další v pořadí umístili sociální demokraté, komunisté a ODS. Právě pro tyto tři strany, které se s různou úspěšností snaží obnovit důvěru voličů ve vlastní značku, jsou přitom zisky mimo města důležité.

Důkazem toho je příklad lidovců z počátku desetiletí. Tehdy KDU-ČSL začala ustupovat z celostátní úrovně politiky, když doplatila na odštěpení své podstatné části ve prospěch čerstvě vzniklé TOP 09. Lidovci se ale na politické scéně dokázali udržet díky své síle na místní úrovni a vrátit se dokonce do té celostátní.

Komunální politika oporou i zdrojem

Podobně rozhodující by nyní mohly být komunální mandáty pro ODS, ČSSD a KSČM. Výsledky ODS v menších obcích přitom naznačují, že se ke straně vrací její dřívější voliči. Konkrétně v obcích mezi tisícem a 10 tisíci obyvateli získali občanští demokraté jenom o pár set zastupitelských postů méně než lidovci a STAN.

Naopak TOP 09, ANO a zejména SPD a Piráti mají na úrovni malých obcí pouze minimum zastupitelských křesel. Jedním z důvodů může být programová profilace – strany se například cíleně soustředí na politické problémy větších měst.

Často je ale skutečným důvodem fakt, že strany nemají dostatek kandidátů, aby se mohly v tak velkém počtu obcí o hlasy voličů ucházet. Početně slabá může být členská základna, ale i obecně ochota lidí za stranu kandidovat. Strany tak riskují, že se během případné krize nebudou moci opřít o početní sílu komunálních politiků, stejně jako v minulosti lidovci. Navíc přicházejí o možnost výchovy nových politických elit, která často probíhá právě na komunální úrovni a přes regionální proniká až na tu celostátní.

Velkým městům vládne ANO

Ve velikostní kategorii měst mezi 10 tisíci až 100 tisíci obyvateli získalo nejvíce zastupitelů hnutí ANO, které obsadilo 610 křesel. Druzí občanští demokraté, kteří se také většinově orientují na větší města a dlouhodobě bývali úspěšní právě třeba ve statutárních městech, získali zastupitelů 446. Soustředění se na větší a velká města vychází i z programů obou stran: zaměřují se na městské voliče a na obyvatele vyšší a střední úrovně.

V letošních volbách uspěli ve větších městech i kandidáti STAN, i když jejich těžiště zůstává v obcích. Vyrovnaná je situace mezi lidovci a sociálními demokraty. Obě strany získaly přes 250 zastupitelů, konkrétně 265 (KDU-ČSL) a 254 (ČSSD). Zejména pro sociální demokracii je toto číslo mnohem nižší než dříve. Strana, která měla zastoupení i ve velkých městech, letos v těchto zastupitelstvech vybojovala podobný počet mandátů jako menší politické strany. Ještě o něco méně zastupitelů získali ve větších městech komunisté, Piráti a TOP 09.

Česká pirátská strana, která poprvé jako sněmovní upevňovala svoji pozici na lokální úrovni, uspěla v některých krajských městech velikostní kategorie 10–100 tisíc obyvatel, a může tak slavit úspěch. Zastoupení tam získali poprvé. Špatnou zprávou o nepříliš vysokém počtu zastupitelů ve větších městech jsou tyto výsledky pro TOP 09. Na městské voliče orientované uskupení má dokonce ještě méně zastupitelů než lidovci.

Města patří i ODS a Pirátům

S narůstající velikostí města se zvětšují i rozdíly mezi politickými stranami. V největších městech nad 100 tisíc obyvatel ve srovnání s dalšími stranami ještě více posiluje hnutí ANO. Podařilo se mu získat téměř 90 mandátů.

Graf také ukazuje větší podíl zastupitelů ODS oproti ostatním stranám a posilují tam i Piráti. ODS vybojovala 56 mandátů, Piráti 37 křesel. Tyto strany se tradičně orientují na městského voliče, proto je odstup těchto stran markantnější.

Ostatní strany nezískaly v největších městech více než 20 zastupitelů. Opět je to případ především ČSSD a TOP 09, které i v této kategorii věřily v početnější zastoupení. Sociální demokracie, která ještě v končícím funkčním období měla osm mandátů, nezískala v zastupitelstvu metropole ani jeden post. Dostala se tak téměř na úroveň KSČM a SPD, které mají v největších městech po 11 zastupitelích.

Českým městům tedy celkově dominují zastupitelé za hnutí ANO a ODS. Dříve podobně vlivná TOP 09 je na ústupu, naopak se daří prosazovat Pirátům, kteří ve městech rostou. Na vesnicích jsou i po těchto volbách nejpočetnější zastupitelé zvolení na kandidátkách KDU-ČSL a Starostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 3 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
16:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
14:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 7 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 11 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.