Analýza: Ovládnutí radnic může stranu zachránit. Vědí to lidovci, sílu tam hledá i ODS

Své zastupitele vybírali o víkendu lidé v 6237 obcích. Analýza celkových výsledků ukazuje, že v těch nejmenších získali ze sněmovních stran nejvíce mandátů lidovci a STAN. Naopak v největších městech bodovalo zejména hnutí ANO následované ODS a Piráty.

Interpretace výsledků komunálních voleb není jednoduchá disciplína. Jakákoliv zobecnění přispívají k nepřesným výkladům. Velikost obecních zastupitelstev se totiž velmi liší – minimální počet zastupitelů v nejmenší obci je pět, naopak zastupitelstvo hlavního města je složené z 65 členů.

Je tedy rozdíl, zda strana uspěje v malé obci či ve velkém městě. Například v Praze je na zisk mandátu třeba získat mnohem více hlasů než v obci s například 50 obyvateli. Váha hlasu je odlišná, a proto je nutné poměřovat úspěch stran v rámci odlišných velikostních kategorií obcí.

V Česku žije přibližně čtvrtina obyvatel v obcích do tisíce obyvatel. Další čtvrtina žije v obcích mezi tisícem a deseti tisíci obyvatel. Dvě čtvrtiny potom odlišuje hranice sta tisíc obyvatel, nad kterou se nachází šest největších měst – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc. Právě pro tyto jednotlivé kategorie má smysl porovnávat celkové zisky mandátů sněmovních politických stran.

Na vesnicích nemají lidovci a Starostové konkurenci

Obcí do tisíce obyvatel je v Česku ve srovnání s Evropou nebývale velké množství. Vláda v nich sice na první pohled nevypadá jako velká politická síla, svým počtem jsou ale tyto obce pro strany lákavou příležitostí pro upevnění se na místní úrovni.

Nejvíce zastupitelských mandátů v těchto nejmenších obcích získali lidovci. Ti se tradičně opírají o místní úroveň vládnutí už od éry první republiky. V nejmenší kategorii obcí získali ať už v samostatné či koaliční kandidatuře celkem 1742 mandátů.

Těsně za lidovci získali v této velikostní kategorii druhý nejvyšší počet zastupitelů Starostové a nezávislí, kteří vznikli a dodnes se profilují právě jako hnutí obhajující zájmy nejmenších obcí a jejich starostů. Až s odstupem tisíce mandátů se v nejmenších obcích jako další v pořadí umístili sociální demokraté, komunisté a ODS. Právě pro tyto tři strany, které se s různou úspěšností snaží obnovit důvěru voličů ve vlastní značku, jsou přitom zisky mimo města důležité.

Důkazem toho je příklad lidovců z počátku desetiletí. Tehdy KDU-ČSL začala ustupovat z celostátní úrovně politiky, když doplatila na odštěpení své podstatné části ve prospěch čerstvě vzniklé TOP 09. Lidovci se ale na politické scéně dokázali udržet díky své síle na místní úrovni a vrátit se dokonce do té celostátní.

Komunální politika oporou i zdrojem

Podobně rozhodující by nyní mohly být komunální mandáty pro ODS, ČSSD a KSČM. Výsledky ODS v menších obcích přitom naznačují, že se ke straně vrací její dřívější voliči. Konkrétně v obcích mezi tisícem a 10 tisíci obyvateli získali občanští demokraté jenom o pár set zastupitelských postů méně než lidovci a STAN.

Naopak TOP 09, ANO a zejména SPD a Piráti mají na úrovni malých obcí pouze minimum zastupitelských křesel. Jedním z důvodů může být programová profilace – strany se například cíleně soustředí na politické problémy větších měst.

Často je ale skutečným důvodem fakt, že strany nemají dostatek kandidátů, aby se mohly v tak velkém počtu obcí o hlasy voličů ucházet. Početně slabá může být členská základna, ale i obecně ochota lidí za stranu kandidovat. Strany tak riskují, že se během případné krize nebudou moci opřít o početní sílu komunálních politiků, stejně jako v minulosti lidovci. Navíc přicházejí o možnost výchovy nových politických elit, která často probíhá právě na komunální úrovni a přes regionální proniká až na tu celostátní.

Velkým městům vládne ANO

Ve velikostní kategorii měst mezi 10 tisíci až 100 tisíci obyvateli získalo nejvíce zastupitelů hnutí ANO, které obsadilo 610 křesel. Druzí občanští demokraté, kteří se také většinově orientují na větší města a dlouhodobě bývali úspěšní právě třeba ve statutárních městech, získali zastupitelů 446. Soustředění se na větší a velká města vychází i z programů obou stran: zaměřují se na městské voliče a na obyvatele vyšší a střední úrovně.

V letošních volbách uspěli ve větších městech i kandidáti STAN, i když jejich těžiště zůstává v obcích. Vyrovnaná je situace mezi lidovci a sociálními demokraty. Obě strany získaly přes 250 zastupitelů, konkrétně 265 (KDU-ČSL) a 254 (ČSSD). Zejména pro sociální demokracii je toto číslo mnohem nižší než dříve. Strana, která měla zastoupení i ve velkých městech, letos v těchto zastupitelstvech vybojovala podobný počet mandátů jako menší politické strany. Ještě o něco méně zastupitelů získali ve větších městech komunisté, Piráti a TOP 09.

Česká pirátská strana, která poprvé jako sněmovní upevňovala svoji pozici na lokální úrovni, uspěla v některých krajských městech velikostní kategorie 10–100 tisíc obyvatel, a může tak slavit úspěch. Zastoupení tam získali poprvé. Špatnou zprávou o nepříliš vysokém počtu zastupitelů ve větších městech jsou tyto výsledky pro TOP 09. Na městské voliče orientované uskupení má dokonce ještě méně zastupitelů než lidovci.

Města patří i ODS a Pirátům

S narůstající velikostí města se zvětšují i rozdíly mezi politickými stranami. V největších městech nad 100 tisíc obyvatel ve srovnání s dalšími stranami ještě více posiluje hnutí ANO. Podařilo se mu získat téměř 90 mandátů.

Graf také ukazuje větší podíl zastupitelů ODS oproti ostatním stranám a posilují tam i Piráti. ODS vybojovala 56 mandátů, Piráti 37 křesel. Tyto strany se tradičně orientují na městského voliče, proto je odstup těchto stran markantnější.

Ostatní strany nezískaly v největších městech více než 20 zastupitelů. Opět je to případ především ČSSD a TOP 09, které i v této kategorii věřily v početnější zastoupení. Sociální demokracie, která ještě v končícím funkčním období měla osm mandátů, nezískala v zastupitelstvu metropole ani jeden post. Dostala se tak téměř na úroveň KSČM a SPD, které mají v největších městech po 11 zastupitelích.

Českým městům tedy celkově dominují zastupitelé za hnutí ANO a ODS. Dříve podobně vlivná TOP 09 je na ústupu, naopak se daří prosazovat Pirátům, kteří ve městech rostou. Na vesnicích jsou i po těchto volbách nejpočetnější zastupitelé zvolení na kandidátkách KDU-ČSL a Starostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Léky do boxů nebo domů. Vojtěch chce spustit zásilkový výdej léků na předpis

Namísto cesty do lékárny by si lidé mohli nechat léky na předpis doručit domů nebo do výdejního boxu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) chce zásilkový výdej zavést nejpozději od ledna 2028. Část farmaceutů ale upozorňuje na možné dopady na bezpečnost pacientů, zejména kvůli kontrole kontraindikací, i na riziko, že změna oslabí dostupnost lékáren v regionech.
před 53 mminutami

Vláda projedná novelu trestního zákoníku. Zasedne i koaliční rada

Vláda na pondělním zasedání projedná například rozšíření trestného činu obchodování s lidmi o zneužívání náhradního mateřství, nezákonné osvojení a nucený sňatek. Pro nadbytečnost kabinet nejspíš odmítne novelu o předcházení ekologické újmě, kterou předložila skupina opozičních poslanců. Jednání ministrů kvůli návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) v Bavorsku povede vicepremiérka Alena Schillerová (také ANO). Zasedne také koaliční rada.
před 2 hhodinami

Babišovi vypršela před měsícem lhůta na vyřešení střetu zájmů

Je to přesně měsíc, co premiérovi Andreji Babišovi (ANO) uplynula 30denní lhůta, během které měl podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Firmy, které vlastní a které pobíraly státní dotace, ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu, jak slíbil. Čeká podle svých slov na souhlas ze dvou zemí Evropské unie. Nově se také objevily rozpory mezi tím, co Babiš slíbil, tedy že k majetku se dostanou jeho děti až po jeho smrti, a tím, co je údajně napsáno v zakládací listině fondu.
před 10 hhodinami

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
před 10 hhodinami

ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.
před 10 hhodinami

„Nevím, co je kauza Turek,“ říká Zahradil. Kolář věří, že je kauza uzavřená

Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil a europoslanec TOP 09 Ondřej Kolář se v Duelu ČT24 střetli kvůli situaci kolem kandidáta Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí. Podle Zahradila žádná „kauza Turek“ neexistuje. Kolář s odkazem na slova premiéra Andreje Babiše (ANO) uvedl, že věří, že je záležitost uzavřená.
před 11 hhodinami

Metnar mluví o „paskvilu“, Rakušan paragraf o činnosti pro cizí mocnost hájí

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si stojí za tím, že ustanovení trestního zákoníku o činnosti pro cizí mocnost, o kterém má v týdnu rozhodovat Ústavní soud (ÚS), je „legislativní paskvil“. Podle jeho předchůdce Víta Rakušana (STAN) je paragraf potřebný, protože dosavadní zákony tento typ činnosti nepostihovaly. Senátor Robert Šlachta (Přísaha) varoval před možným zneužitím kvůli vágnímu znění, senátor Martin Červíček (ODS) naopak zdůraznil, že je potřeba řešit systémové podmínky práce bezpečnostních složek. Hosté Otázek Václava Moravce řešili také spor předsedy Motoristů Petra Macinky s Hradem, střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) i návrh na vytvoření sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr.
před 14 hhodinami

Menší schodky rozpočtová rada nezajistí, řekl Mach. Její zrušení by byla katastrofa, varuje Niedermayer

Národní rozpočtová rada podle náměstka ministryně financí Petra Macha (SPD) nezaručuje hospodaření s menšími deficity veřejných financí, sdělil v Otázkách Václava Moravce. Kdyby to bylo na něm, tento nezávislý orgán by zrušil. To by však podle europoslance TOP 09 a bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera znamenalo „katastrofu“. Rada totiž chrání daňové poplatníky před „zhůvěřilým“ chováním vlády, dodal.
před 15 hhodinami
Načítání...