Volby do třetiny Senátu mají své vítěze. Celkem 48 kandidátů se utkalo v duelech, aby si rozdělili 24 senátních křesel, o které se bojovalo v druhém kole volby. Jména tří senátorů byla známá už minulý týden. ANO do voleb vkládalo velké naděje, do druhého kola postoupilo 18 kandidátů, kteří byli nominováni hnutím Andreje Babiše. Dopadlo to fiaskem. Ale překvapení se nekoná, píše v analýze politolog a analytik ČT Kamil Švec.
Analýza: ANO Senát prostě neumí
„Senát prostě neumíme,“ říkal před čtyřmi lety předseda hnutí ANO Andrej Babiš. A to, co říkal v roce 2018, platí i po čtyřech letech v roce 2022.
Do druhého kola volby postoupilo 16 kandidátů nominovaných ANO a dva, kteří byli společnými nominanty ČSSD a ANO. Tedy 18 postupujících, kteří měli šanci uspět. Výsledek ale potvrzuje slova předsedy Babiše. ANO Senát neumí.
Překvapením prvního kola volby byl úspěch senátora za obvod Bruntál Ladislava Václavce (za ANO), který téměř s 59 procenty hlasů zvítězil a obhájil mandát již v prvním klání. Ale tím výčet úspěchů končí.
Mandát na Karlovarsku získala bývalá poslankyně Věra Procházková, která v druhém kole získala téměř 68 procent hlasů. Její vítězství je však třeba vidět i v kontextu prvního kola. Proti sobě stáli kandidáti, kteří se z hlediska programu profilovali velmi podobně. Například dlouholetý senátor Jan Horník (STAN), hejtman Petr Kulhánek (Koa) a starosta Václav Slavík (SPOLU), kteří dohromady získali téměř třetinu hlasů.
Kdyby se strany dohodly na jediném kandidátovi, volby v prvním kole by pro ně mohly dopadnout lépe. A do druhého kola by se poprvé v historii s největší pravděpodobností neprobojovala nestranická kandidátka za SPD Eva Chromcová, která získala 14 procent hlasů. Úspěch Evy Procházkové je tak třeba vidět v kontextu toho, že část voličů hlasovala proti kandidátce SPD. To je v tomto typu voleb poměrně častá strategie.
I tak to v povolebním vyjádření Andrej Babiš považoval za „famózní úspěch“, nezbylo mu však než přiznat, že senátní volby jsou pro hnutí ANO zklamáním a neúspěchem.
Brífink Andreje Babiše (ANO) k výsledkům senátních voleb (zdroj: ČT24)
Dalším mandátem, který si může hnutí ANO připsat, je výsledek ve Frýdku-Místku. Nestraník nominovaný ANO jako kandidát tohoto hnutí a ČSSD stál proti kandidátovi SPOLU Stanislavu Folwarcznému (ODS). Tento obvod byl jedním z pěti, kde senátor neobhajoval svůj mandát, a tak šli oba postoupivší z prvního kola do závěrečného klání se stejnými podmínkami. Zdeněk Matušek nakonec zvítězil, ale souboj to byl velmi těsný. Nakonec rozhodlo 291 hlasů, padesátiprocentní hranici překročil ani ne o jeden procentní bod.
A tím úspěchy hnutí ANO v senátních volbách končí. Zbývajících šestnáct kandidátů ve volbách neuspělo. Někteří komentátoři očekávali vítězství Lucie Pluhařové (ANO) v obvodě Kroměříž. Proti ní stála nezávislá kandidátka Jana Zwyrtek Hamplová, známá z posledních let zejména kvůli některým kontroverzním názorům na covid-19. O 233 hlasů a 1,3 procentního bodu zvítězila Zwyrtek Hamplová.
Velkým tématem kampaně byly i obvody Jihlava a Jičín. V nich byli kandidáty za koalici SPOLU dosavadní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Tomáš Czernin (TOP 09), senátor a místopředseda strany. Proti Vystrčilovi kandidovala Jana Nagyová, veřejně známá zejména díky obžalobě a soudnímu líčení v kauze Čapí hnízdo. Ačkoliv byla podporovaná špičkami hnutí a samotným Andrejem Babišem, neuspěla. Získala necelých 40 procent hlasů. Vítězství Czernina bylo těsnější, ale ani v tomto případě se nepodařilo kandidátu ANO Jaromíru Dědečkovi zvítězit.
ANO dlouhodobě vítězí jen výjimečně
Hnutí se v senátních volbách nedaří napříč volebními obdobími. Podíváme-li se do historie, nikdy nezískalo v druhém kole více než čtyři mandáty a uspívá jen v jednotkách případů, pomáhají mu v tom kandidatury známých či v regionu významnějších osobností.
Takovými byla například dlouholetá ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová (senátorkou v letech 2014–2019) nebo podnikatel Jiří Hlavatý (senátorem v letech 2014–2017). Oba dva navíc ukončili své působení v Senátu předčasně, Baudyšová kvůli zdravotním problémům, Hlavatý proto, že uspěl ve volbách do sněmovny. V doplňovacích volbách už znovu neuspěl. A ani po Baudyšové se nepodařilo mandát uhájit pro ANO.
- rok 2022 – 1. kolo: 19 kandidátů, zvolení senátoři: 3
rok 2020 – 1. kolo: 8 kandidátů, zvolení senátoři: 1
rok 2018 – 1. kolo: 10 kandidátů, zvolení senátoři: 1
rok 2016 – 1. kolo: 14 kandidátů, zvolení senátoři: 3
rok 2014 – 1. kolo: 9 kandidátů, zvolení senátoři: 4
Referendum o vládě?
Předseda ANO volby prezentoval jako referendum o vládě. Minulý týden po komunálních volbách oznamoval, že ANO ukázalo, že je vítězem voleb a že vláda oslabila. A v přesvědčení jej mohlo utvrzovat i to, že do druhého kola senátních voleb se pobojovalo historicky nejvíce kandidátů ANO.
Po druhém kole se rétorika otáčí a předseda vlády prezentuje senátní volby jako úspěch vládních stran. Pokud mělo jít o referendum, vláda v něm uspěla. Předseda hnutí ANO by tak mohl zopakovat svá slova z roku 2018: „Tenhle volební systém nám nesedí. Všechny tradiční politické strany se často spojují a ve druhém kole jdou proti nám.”
Těmito slovy také popisuje základní charakteristiku většinového dvoukolového volebního systému, který je používán v senátních volbách. Má totiž pomáhat hledat všeobecněji přijímané a kompromisnější kandidáty, ne jen toho, kdo zvítězí v jednokolové volbě s nejvíce hlasy. Tentýž volební systém je v Česku používán i ve volbách prezidentských.
Výsledky ve všech obvodech je možné si prohlédnout ve volební aplikaci ČT24.