Někteří lidé, kteří na internetu šíří dezinformace, vydělávají skrze svá videa a sociální sítě, kde prosí u lidí o peníze. Na účty jim pak chodí i stovky tisíc korun měsíčně. Stát už řadu z nich označil za hlásnou troubu ruské propagandy. Banky, které vedou účty dezinformátorů, volí různý přístup – některé se odvolávají na to, že nemůžou cenzurovat názory, jiné už ale připouští, že otevření takového účtu by bylo proti jejich etickému kodexu. Dezinformátoři tak zakládají spolky, přes které peníze inkasují.
168 hodin: Dezinformátorům chodí na účty i stovky tisíc korun měsíčně. Přístup bank je různý
168 hodin: Přispějte, díky (zdroj: ČT24)
„Často se stylizují do rolí nějakých zachránců národa, vlastenců, v praxi šíří dezinformace, často také ruskou propagandu. Jsou to lidé, kteří i mají nějaké politické ambice, které ale nedokáží zhmotnit,“ uvedl expert na dezinformace z Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.
V poslední době se v internetovém prostředí objevují hoaxy o válce na Ukrajině. Jejich autoři jsou většinou stejní lidé, kteří šířili dezinformace i o covidu-19. Lži na sociálních sítích se stávají jejich způsobem obživy. O příspěvky od fanoušků žádají například ve svých videích, někteří dokonce v popisech svých facebookových profilů.
Tento postup podle Mácy funguje. Pokud jsou úspěšní, dokáží si podle něj dezinformátoři přijít měsíčně na desítky, v některých případech i stovky tisíc korun.
Účet přes spolek
Pořad 168 hodin informoval například o bývalém poslanci Lubomíru Volném, kterého nedávno ministerstvo vnitra označilo za hlásnou troubu ruské propagandy. Volný si stěžuje na to, že mu banky nechtějí vést účet. Tvrdí, že Komerční banka ho zrušila a Česká spořitelna ho zase odmítá zřídit.
Česká spořitelna svůj postoj komentovat nechce. „V obecné rovině mohu potvrdit, že zrušíme-li účet nebo ho neotevřeme, děje se tak obvykle v situacích, kdy máme podezření, že majitel účtu ho využívá k činnostem, které mají charakter praní špinavých peněz nebo k činnostem, které jsou v rozporu se zákonem, dobrými mravy nebo etickým kodexem banky. Mohu také potvrdit, že v uplynulém roce jsme z těchto důvodů několik účtů neotevřeli,“ sdělil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Volný ale vybírá peníze dál, lidé mu je posílají po stovkách přes účet jeho spolku.
Dalším dezinformátorem, který vydělává na svých lžích, je Pavel Zítko. On sám má tři exekuce, zároveň má však zapsaný spolek, na jehož bankovní účet Zítko odkazuje na svém profilu. Dalším známým dezinformátorem na sociálních sítích je pak i Jakub Netík. Malíř pokojů, který je také v exekucích, dříve propagoval ivermektin jako lék na covid-19.
Přispívají zřejmě ti, co mají nejméně peněz
Fio banka, která vede několik účtů šiřitelů lží, tvrdí, že v instituci může mít účet každý, kdo jej nepoužije k páchání trestné činnosti. „Banka nemá být cenzorem a posuzovat klienty podle toho, co který jednotlivec nebo firma tvrdí. To už je na tom, kdo chce poslat peníze, aby to posoudil,“ uvedl ředitel obchodní divize Fio banky Jan Bláha.
Podle Mácy posílají dezinformátorům peníze většinou senioři, invalidní důchodci a další lidé, kteří mají „hluboko do kapsy“. „Oni jsou v nějaké tíživé situaci. Ti dezinformátoři jim vysvětlují, že za tu jejich situaci můžou migranti, ilumináti, Bill Gates a nějaké spiklenecké skupiny různě po světě,“ sdělil.
To, že některé osoby stát označil za ty, kteří stojí na straně nepřítele, Bláha okomentoval slovy, že pokud stát chce, aby banky postupovaly jinak, nechť to vymezí v zákoně.
Otázkou stále zůstává, zda může stát nějakým způsobem zasáhnout tak, aby ti nejzranitelnější manipulátorům nenaletěli a nesponzorovali je. Úřady však tápou – ministerstva financí, spravedlnosti a vnitra na to prý nemají žádné páky.
„Stát by měl zakročit, a to i vzhledem k tomu, že zakročil i proti prodejcům hrnců (takzvaným šmejdům), kteří manipulovali a nutili důchodce si kupovat předražené hrnce. Tady je to stejný příběh. Ti dezinformátoři lidi straší a současně od nich žádají peníze. Jsou to často lidé, kteří jsou chudí a mají různé problémy,“ řekl Máca.