Praha - Severomoravské Jeseníky jsou sice druhým nejvyšším pohořím v České republice, z hlediska turistického ruchu jsou však ve stínu Krkonoš nebo Šumavy. Na druhou stranu ale právě díky tomu lze stále v Jeseníkách nalézt řadu tichých zákoutí s původní přírodou, bez výrazných stop civilizace. Pohoří bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) 19. června 1969. Jeseníky se tak staly pátou nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Česku a svou rozlohou 740 kilometrů čtverečních jsou čtvrté největší ze všech 25 CHKO (nejrozlehlejší jsou Beskydy).
Oblast CHKO zahrnuje horský masiv Hrubého Jeseníku a zasahuje do okresů Šumperk, Bruntál a Jeseník. Vzhled pohoří ovlivnila ledovcová činnost, na rozdíl od Šumavy zde však nejsou ledovcová jezera. Téměř 80 procent rozlohy tvoří lesy. Nejcennější území Jeseníků jsou navíc chráněna ve čtyřech národních přírodních rezervacích (Praděd, Šerák - Keprník, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek), 19 přírodních rezervacích a šesti přírodních památkách. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo koncepci, podle níž by měl být v centrální části Jeseníků v budoucnu vytvořen národní park.
První přírodovědecké články o té oblasti pocházejí již z první poloviny 19. století. V roce 1904 zde byla vyhlášena první rezervace, tzv. Lichtenštejnský prales v prostoru dnešní rezervace Šerák-Keprník, která byla nejstarším chráněným územím na Moravě.
Nejvyšší horou Jeseníků a celé Moravy je Praděd s výškou 1492 metrů nad mořem. Praděd někdy bývá nesprávně označován za druhou nejvyšší horu ČR, ve skutečnosti je až na pátém místě. (Před ním jsou čtyři krkonošské vrcholy - Sněžka, Luční hora, Studniční hora a Vysoké kolo.)
Na vrcholu Pradědu stála původně kamenná rozhledna, vysoká 32,5 metrů, postavená v letech 1903 až 1912 Moravskoslezským sudetským horským a turistickým spolkem. Věž v romantickém duchu gotického hradu postupně chátrala a v roce 1959 se zřítila. S rozmachem televizního vysílání vyrostla na vrcholu dřevěná konstrukce s vysílačem a v roce 1968 začala stavba 162 metrů vysokého vysílače, která byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace. Z vyhlídky ve výšce 80 metrů je za dobrého počasí vidět Lysou horu a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku či Alpy v Rakousku.
Praděd je nejen nejvyšším, ale paradoxně také nejdostupnějším vrcholem Jeseníků (na jeho vrchol vede asfaltová silnice), čemuž v období turistické sezony odpovídá i množství turistů. Pro své nerostné bohatství byly již ve středověku Jeseníky hornickým centrem. V okolí Jeseníku a Zlatých Hor se těžil zinek, měď, zlato, stříbro a olovo, u Rýmařova a Zlatých Hor se dolovala také železná ruda.
Z klimatického hlediska jsou Jeseníky poměrně chladné, bohaté na srážky a dobré sněhové podmínky z nich dělají vyhledávaný cíl lyžařů. Známé jsou zejména lyžařské areály u Ovčárny pod Petrovými kameny a u Červenohorského sedla. Je zde také řada významných lázeňských středisek, např. Lázně Jeseník, Lipová-Lázně či Karlova Studánka. S drsnějším klimatem Jeseníků souvisí i výskyt kamzíků, kteří sem byli uměle vysazeni. Prvních asi dvacet kusů vypustili myslivci v okolí Karlovy Studánky v roce 1913.
Kromě přírodního bohatství je na území CHKO také unikátní přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, která je největším vodním energetickým dílem v Česku. Horní nádrž elektrárny leží na vrcholu Dlouhé Stráně ve výšce 1350 metrů a při její výstavbě byl asi o tři metry seříznut vrcholek hory.
- CHKo Jeseníky autor: ČT24, zdroj: www.treking.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/939/93831.jpg
- Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/119/11875.jpg
- Červenohorské sedlo v Jeseníkách autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/29/2809.jpg
