Jiří Hölzel

Ten, kdo dá víc gólů. A tím bychom mohli s prognózami v podstatě skončit. Ale budiž, zavrtejme se malinko do hloubky. Od té doby, co se rozdává za vítězství v základní části trofej zvaná Prezidentský pohár, je Zlín teprve druhým týmem, který má šanci obhájit svoji výhru i v play-off. Před dvěma lety se to poprvé a zatím naposledy podařilo Třinci, který ale skončil v semifinále právě se Zlínem.

Na hokejové mapě České republiky je zaneseno celkem čtrnáct souřadnic, po jejichž zadání do navigace zaručeně dorazíte na místa, kde se strká extraliga. (Pomineme-li občasné vrtochy těchto elektronických zařízení.) Pro hokejového fanouška neznalého českého prostředí by se ale hodila příručka, nebo chcete-li průvodce po destinacích, kde se od září do dubna bojuje o titul hokejového mistra republiky.

„Tak nám ta NHL asi nezačne, paní Müllerová,“ pravil pan Švejk na jednom zimním stadionu v českomoravské kotlině, třímaje v ruce kelímek s pivkem a s chutí se zakusuje do lahodné, osmahlé klobásky s velmi vysokým obsahem tuku a přikusuje velmi malý a tenký chléb. „A víte, že je to dobře,“ pokračoval, „protože pro nás, promiňte prosím, já vám to otřu, ale ono to asi nepůjde, páč je to klobása domácí a ta je poctivá, hezky mastňoučká, no nic, kde jsem to skončil, protože pro nás diváky je to přímo lahůdka, skoro jako tahle klobáska, kterou jste teď právě nedobrovolně ochutnala. Mimochodem, paní Müllerová, myslím, že tu bundu budete moct vyhodit, neboť, jak známo, omastek domácí je mrcha a z bund většinou nejde dolů. Ale co už, ta NHL, jak jsem říkal. Je to radost, vidět ty kluky na ledě, jak si to tam strkaj a řáděj spolu. Jo, jo…“

Dlouho jsem přemýšlel o dnešním tématu. Říkal jsem si, že se zkusím podívat na hokejové dění tak nějak jinak. Jenomže ač jsem přemýšlel, jak jsem přemýšlel, vždycky se spletité cestičky mých myšlenkových pochodů potkaly v jednom cíli, kde svítila obrovská číslice 68. Ano, já vím, Jaromír Jágr je všude kolem nás, ale jak jsem takovým malým soukromým sociologickým průzkumem zjistil, je to takový fenomén, že mu zkrátka nelze uniknout.

Výluka v NHL je bezva věc. Hlavně pro ty evropské fanoušky, pochopitelně. Protože funkcionáři mají všechny vlastní i cizí končetiny totálně zaměstnané, aby se s případnou posilou dohodli, plácli si a pak ještě sehnali balík peněz nutný k pojištění hráče, respektive jeho platu. A hráči vyčkávají, jestli se právě tahle mnohdy astronomická částka někde vyklube. Protože označení „hráč“ souvisí se slovesem „hrát“ a každý sportovec potvrdí, že trénink je bezva, ale ostrý mač je ostrý mač, to se nedá s ničím srovnat.