Jan Šír

Ukrajinci, kteří již více než rok houževnatě vzdorují ruské agresi na bitevním poli i globální politické scéně, se s nepřítelem vypořádávají také tvorbou ve veřejném prostoru. Na směrových tabulích se objevily vzkazy okupantům, na zdech měst memy o armádě či vlastenecká hesla, na náměstích projevy umění symbolizující odpor k válce i agresorovi, a to třeba i záměrnými gramatickými chybami. Některá z děl během monitorovacích misí Team4Ukraine v zimě a na jaře 2023 zachytil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Experiment Evropské unie se sankcionováním jedné z významných regionálních ekonomik vstupuje již do osmého roku trvání. V polovině července rozhodla Rada EU jednomyslně o prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku na dobu dalších šesti měsíců, s platností do 31. ledna 2022. Prodloužením sankcí evropská sedmadvacítka ocenila z pohledu členských zemí nedostatečný pokrok Moskvy v naplňování minských dohod, které by učinily tečku za válkou na východě Ukrajiny. O významu unijních sankcí v kontextu rostoucího soupeření se státy s odlišným hodnotovým systémem píše v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V pondělí začíná u obvodního soudu v Haagu proces ve věci jedné z nejsledovanějších epizod války na východě Ukrajiny – sestřelení letu MH17. V pozici obžalovaných má před soudem stanout první čtveřice lidí podle obžaloby zodpovědných za zkázu letu a za smrt téměř tří stovek civilistů na palubě. Poslední vývoj případu, jakož i mezinárodní souvislosti soudu přibližuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V noci z 23. na 24. srpna 1939 byla v Moskvě podepsána Smlouva o neútočení mezi Svazem sovětských socialistických republik a Německem. Pakt a navazující dodatky k němu zahájily novou etapu v rozvoji vztahů mezi Sovětským svazem a nacistickou Třetí říší – krátce před vypuknutím druhé světové války. Význam události, jež na desetiletí dopředu ovlivnila osudy národů střední a východní Evropy, jakož i způsob, jímž se s jejím odkazem v současném Rusku nakládá, přibližuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nad Doněckou oblastí se 17. července 2014 zřítil boeing 777 malajsijských aerolinií letící na lince z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. V troskách havarovaného letu zahynulo všech 298 cestujících a členů posádky celkem z deseti zemí, z toho osmdesát dětí. Pozadí události, jež dodala konfliktu na východě Ukrajiny nový rozměr, shrnuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Je tomu přesně pět let, co Rusko anektovalo Krym. Anexi poloostrova předcházela invaze ozbrojených sil, jež v rozporu se zákony vedení války nenesly žádné znaky odkazující na jejich příslušnost. Komentář k tehdejším událostem pro web ČT24 napsal Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Přinášíme malý výkladový slovník, který obsahuje výběr nejfrekventovanějších pojmů, ustálených obratů a slovních spojení z oblasti ruské volební terminologie.

Před posledními prezidentskými volbami koloval v Moskvě takový vtip. Přijde Čurov (předseda ústřední volební komise Ruské federace v letech 2007 až 2016 – pozn. red.) k Putinovi: „Vladimire Vladimiroviči, mám pro vás dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou mám začít?“ – „Začněte tou dobrou.“ – „Zvítězil jste.“ – „V pořádku. A jaká je ta špatná?“ – „Nikdo pro vás nehlasoval.“