V Číně se rychle šíří zápal plic neznámého původu. WHO chce další informace

Čínské nemocnice se podle zpráv ze země potýkají s rychlým nárůstem hospitalizací dětí. Ve městech po celé zemi, včetně Pekingu, totiž propukla epidemie zápalu plic, kterou způsobuje zatím neznámý patogen.

O lékařském problému, kterému teď Čína čelí, informoval ProMed, což je veřejně dostupný systém dohledu, který monitoruje výskyt ohnisek nemocí lidí a zvířat po celém světě. Jako první upozornil a detailně popsal epidemii „nediagnostikovaného zápalu plic“ u dětí.

Byl to právě ProMed, kdo na konci prosince 2019 upozornil na záhadný virus, který později dostal jméno Sars-Cov-2. 

Nové varování ProMedu vyšlo ve středu. Vychází ze zprávy tchajwanského zpravodajství FTV News a uvádí, že nemocnice v hlavním městě Pekingu a provincii Liao-ning se potýkají s přílivem dětí nemocných zápalem plic.

„Hospitalizovaných je hodně, opravdu moc,“ cituje FTV News jednoho obyvatele Pekingu. „Nekašlou a nemají žádné příznaky. Mají jen vysokou teplotu a u mnoha z nich se objevují plicní uzly.“ Společnost ProMed v poznámce redakce uvedla: „Zpráva naznačuje, že se jedná o rozsáhlé ohnisko nediagnostikovaného respiračního onemocnění … Není vůbec jasné, kdy epidemie začala, protože by bylo neobvyklé, aby bylo tak rychle postiženo tolik dětí.“ Zpráva neuvádí, že by byli postiženi nějací dospělí, což naznačuje, že by k přenosům mohlo docházet hlavně ve školách.

Co je zdrojem nemoci?

Zpráva upozorňuje, že zatím není jasné, jestli má nemoc bakteriální, virovou, nebo jinou příčinu. Podle autorů zprávy je k určení příčiny a rozsahu zapotřebí více informací.

Epidemie by mohla souviset s bakterií Mycoplasma pneumoniae, která se údajně prudce šíří v době, kdy Čína vstupuje do své první zimy bez zavedeného přísného lockdownového systému, jenž v zemi vládl kvůli covidu. Také v jiných zemích, včetně Velké Británie a USA, ale i České republiky, došlo po zrušení pandemických omezení k podobnému nárůstu onemocnění, jako je RSV a chřipka. Po dobu pandemie potlačované nemoci s opuštěním opatření totiž mohly opět zasáhnout širokou populaci –⁠ a využily toho.

Co umí Mycoplasma

Mycoplasmatických bakterií existuje mnoho druhů, vědci zatím znají jedenáct, ale jen tři z nich způsobují nějaké zdravotní problémy. A právě Mycoplasma pneumoniae je z nich nejrozšířenější. Obvykle postihuje malé děti a k jejím typickým příznakům patří bolest v krku, únava a dlouhotrvající kašel, který může trvat týdny nebo měsíce. V závažných případech může nakonec přerůst v zápal plic. 

Problém je, že léčba antibiotiky není zcela účinná. Používá se hlavně při těžších formách infekce, ale antibiotika bakterii neusmrcují, pouze zastavují její množení. Aby byla léčba antibiotiky účinná, musí se podle druhu užívat po delší dobu, starší literatura uvádí dva až tří týdny, novější asi deset dní.

Nemoc se šíří už týdny

Minulý měsíc čínská lokální média informovala o tom, že nemocnice po celé zemi zaznamenaly nárůst počtu infekcí, přičemž případy se často objevují ve školách a školkách.

„Jedná se o první vlnu nákazy Mycoplasma pneumoniae od začátku letošního roku, kdy byla zrušena většina omezujících opatření proti covidu-19,“ uvedla pro China Daily ředitelka dětského lékařského centra při Sedmém lékařském centru Všeobecné nemocnice Čínské lidové armády. „Vlna se zdá být obzvláště divoká od svátku Národního dne na začátku října,“ dodala. „V porovnání s předchozími roky jsme zjistili více pacientů se smíšenými infekcemi, rezistencí na léky a zápalem plic.“

Dodala, že se očekává, že „intenzivní“ vlna infekcí vyvrcholí v listopadu a může se shodovat s nárůstem dalších infekčních onemocnění dýchacích cest, která byla během výluk potlačena. 

O stejných problémech mluvil už před měsícem ředitel ambulantního oddělení pekingské dětské nemocnice, když pro China Voice uvedl, že také jeho nemocnice se letos potýká s dětskými respiračními onemocněními. „První vrchol nastal od poloviny až konce února do konce března, kdy byla hlavní příčinou chřipka. Druhý vrchol nastal v květnu, kdy se objevily různé patogeny, například RSV. Třetí vrchol se objevil v září,“ uvedl s tím, že jeho nemocnice musela zvýšit své kapacity, aby se s tím vyrovnala.

Problém s antibiotiky

Nedávný nárůst výskytu Mycoplasma pneumoniae vyvolává i další obavy. Týkají se odolnosti bakterií vůči antibiotikům, tedy takzvané antibiotické rezistence. Tato bakterie totiž v posledních letech stále častěji odolává léčbě makrolidy, což jsou antibiotika, jimiž se léčí nejčastěji. Právě v Číně je tento problém nejpalčivější.

Podle studie z loňského roku je už osmdesát procent případů hospitalizovaných dětí v zemi spojeno právě s odolností proti antibiotikům. „U pacientů se neustále objevují závažné případy, ale kritických případů je velmi málo a zatím nedošlo k žádnému úmrtí v souvislosti s touto nemocí,“ řekl deníku China Daily pediatr z pekingské dětské nemocnice. „Průměrná doba hospitalizace pacientů se pohybuje kolem sedmi až čtrnácti dnů.“

WHO má obavy

Situace v Číně se nelíbí Světové zdravotnické organizaci (WHO). Ve středu vyjádřila znepokojení nad aktuálním nárůstem respiračních onemocnění a zemi požádala, aby jí poskytla o chorobách podrobné informace.

„WHO poslala Číně oficiální žádost o podrobné informace o nárůstu respiračních onemocnění a hlášených ohniscích zápalů plic u dětí,“ uvedla WHO na sociální síti X. Požádala také Peking o další data, pokud jde o trendy v cirkulaci známých patogenů a aktuální zatížení systémů zdravotní péče.

WHO současně obyvatelům Číny doporučila, aby dodržovali vhodná opatření ke snížení rizika onemocnění respiračními chorobami –⁠ včetně očkování, udržování odstupu od nemocných, pobytu doma v případě nemoci, vyšetření a lékařské péče podle potřeby, nošení masek, častého větrání a pravidelného mytí rukou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 2 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 15 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 18 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 19 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...