První lék na tuberkulózu byl objeven před osmdesáti lety. Chorobu se dosud nepodařilo úplně vymýtit

2 minuty
Události: Lék na tuberkulózu
Zdroj: ČT24

Před osmdesáti lety se objevil první lék na tuberkulózu. Choroba bývala jednou z nejobávanějších nemocí historie a stojí za stamiliony obětí. Nepodařilo se ji ale vymýtit úplně, a to i kvůli vzniku rezistentních variant. V Česku nemocí loni onemocnělo 362 lidí a sedmnáct jich zemřelo.

O tuberkulóze mluví Chammurapiho zákoník, Starý zákon i Hippokratés. Mezi její oběti zároveň patřili vládci a velké postavy své doby jako Josef II., Václav II. nebo Karel Havlíček Borovský, ale také prostý lid. Dlouho na ni nebyl účinný lék.

Chorobě v plicní i jiné podobě až polovina nakažených podlehla, žádný ze zkoušených léků nefungoval. Léčba dříve spočívala v klidu na lůžku, a to ideálně ve vysokohorském sanatoriu.

První antibiotikum, které bylo možné použít na léčbu tuberkulózy, izoloval 19. října 1943 Albert Schatz. Látku s názvem streptomycin objevil jako mladý vědec v laboratořích Rutgersovy univerzity v New Jersey. Dostalo to však kontroverzní příchuť, když byly zásluhy za objev připsány pouze šéfovi laboratoře Selmanu Waksmanovi, který v roce 1952 získal Nobelovu cenu.

Nobelova cena zůstala Waksmanovi

Schatz a jeho starší vědecký kolega Waksman sice objev společně publikovali a podali přihlášku patentu, později si ale Waksman začal přisvojovat většinu výnosů z patentu a začal vystupovat jako jediný autor objevu. Schatz se s ním posléze soudil o výnosy a vyhrál. Pokusil se také dostát spravedlnosti a odvolal se proti rozhodnutí Nobelova výboru. Ten však jeho námitky smetl ze stolu a nejprestižnějšího vědeckého ocenění se Schatz nikdy nedočkal.

Látka streptomycin byla ve své době přelomová, penicilin totiž proti bakterii způsobující tuberkulózu nefungoval. „Tuberkulóza má poměrně specifickou buněčnou stěnu, kterou každá látka neprojde. A to je právě ten problém, dostat to antibiotikum dovnitř buňky,“ uvedl Zdeněk Kameník z Národního institutu virologie a bakteriologie.

Právě to streptomycin jako první dokázal. Nyní se nicméně používají jiná, bezpečnější antibiotika s menšími vedlejšími účinky. Streptomycin však v arzenálu lékařů zůstává a patří mezi základní léky Světové zdravotnické organizace. 

Přes všechen pokrok zůstává tuberkulóza dodnes vážným problémem, každoročně jí ve světě onemocní devět až deset milionů lidí a zemře kolem 1,5 milionu nemocných. Léčba je komplikovaná hlavně kvůli antibiotické rezistenci. Druhou možností je očkování vakcínou BCG, která je určena především pro rizikové skupiny. Problematická je ale účinnost očkování, která se pohybuje jen kolem osmdesáti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podívejte se, kde padaly teplotní rekordy

Velkou část Evropy tento týden sužuje vlna veder. V Česku předpovídali meteorologové největší horko ve středu, teploty se ale budou držet kolem 30 stupňů Celsia až do neděle.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vnímání veder zhoršují tepelné ostrovy

Zatímco klima se výrazně změnilo, citlivost člověka na vysoké až extrémní teploty zůstává stejná. Myslet by na to měli třeba architekti – použitím nevhodných materiálů vytvářejí takzvané tepelné ostrovy, které situaci jen zhorší, což ukázalo i měření štábu ČT s expertem v terénu. Rozdílné povrchy totiž různě absorbují světelné záření. Čím víc ho pohltí, tím jsou teplejší. A záleží i na barvě – proto je třeba tmavý asfalt nebo černá košile ve vedrech tou horší variantou, zatímco teplota hustého trávníku zůstává relativně nízká. Podle odborníků je tak důležité nejen sázet víc zeleně, ale také postupně nahrazovat současné materiály takovými, které světlo lépe odrážejí.
před 10 hhodinami

Oppenheimer jako napůl Prometheus, napůl Sheldon Cooper dal lidem sílu jádra

Příběh Roberta Oppenheimera, který dal světu technologii schopnou ničit, ale také zahřát, je podobný antické tragédii. Kromě mytologického titána Promethea připomínal také postavu z moderního sitcomu Sheldona Coopera.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Američtí meteorologové oslepnou, námořnictvo jim vezme data o hurikánech

Hurikánová sezona v USA by letos měla být podle předpovědí meteorologů aktivnější, než je obvyklé. V klíčových momentech ale vědci nebudou mít zásadní údaje pro předpověď pohybu, síly a nebezpečnosti bouří. Americké námořnictvo na konci července přestane data ze svých družic civilním meteorologům poskytovat.
před 14 hhodinami

Astronomové objevili zřejmě třetího mezihvězdného návštěvníka

Věda zatím znala jen dvě tělesa, která se do sluneční soustavy dostala zpoza jejích hranic. Teď astronomové informovali o možném třetím. Objekt už protnul oběžnou dráhu Jupiteru.
před 18 hhodinami

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
před 19 hhodinami

Ve vedrech trpí i volně žijící zvířata

Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata ve francouzském regionu Gironde bylo kvůli vlně veder nutné se postarat o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Tuvalu se potápí. Roste zájem o klimatické vízum v Austrálii

O první takzvané klimatické vízum v Austrálii už žádá přes čtyři tisíce obyvatel tichomořského souostroví Tuvalu, což je asi 42 procent populace. Píše to japonská agentura Kjódó. V důsledku změn klimatu se zvyšuje hladina oceánu, což ohrožuje existenci souostroví.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...