Neandertálci lovili obří jeskynní lvy, zřejmě se i zdobili jejich kůžemi

Byli naši dávní předci spíš kořistí nebo lovci? Odpověď na jednu ze základních otázek zooarcheologie je zase o něco jasnější díky studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports. Odborníci nejenže zjistili, že neandertálci byli prvními lidmi, kteří lovili velké predátory včetně lvů jeskynních – ale také ke kulturním účelům používali jejich kožešiny a možná se do o nich i oblékali, píše list The New York Times.

Vědci analyzovali stopy řezných a bodných ran na ostatcích dvou euroasijských lvů jeskynních, které byly objeveny v dnešním Německu. Stáří jednoho ze souboru kostí, téměř nedotčené kostry nalezené nedaleko Siegsdorfu na úpatí Bavorských Alp v roce 1985, je odhadované na 48 tisíc let. Druhý vzorek, který zahrnuje dvě prstní kosti a jednu kůstku zasazenou v kožešině, archeologové objevili v roce 2019 hluboko v jeskyni Einhornhöhle v Dolním Sasku; pochází z doby před přibližně 190 tisíci lety. Obě zvířata žila v době, kdy Evropu obývali pouze neandertálci – homo sapiens kontinent osídlil teprve před zhruba 42 tisíci lety.

„Nálezy ze Siegsdorfu jsou nejstarším konkrétním důkazem, že lidé lovili impozantního lva, lovce na samém vrcholu potravního řetězce zvířecí říše,“ uvedl Gabriele Russo z univerzity v Tübingenu a vedoucí autor článku. „Tento objev mění naše chápání, co se týče schopností jiných lidských druhů, a zpochybňuje zažité představy o neandertálcích,“ doplnil odborník.

Chytří, zruční, vymřelí

Ještě v 90. letech se vědci domnívali, že neandertálci byli hloupí mrchožrouti, příliš neschopní na to, aby lovili. S novými poznatky se ale nyní předpokládá, že tito naši pradávní předci byli mnohem důmyslnější, měli vyvinutý jazyk a vzhledem k rituálnímu pohřbívání byli také do určité míry spirituální. Vyráběli si vlastní nástroje pomocí zahřívané březové kůry, lovili bizony, divoký skot a pořádali výpravy na hibernující jeskynní medvědy.

Až dosud ale žádná studie neprokázala, že by neandertálci úmyslně lovili velké šelmy, natož jeskynní lvy. Tito vrcholoví predátoři, až o dvacet procent větší než dnešní lvi, žili v hojném počtu v letech 370 tisíc až 10 tisíc před naším letopočtem v severní Evropě, Asii a na Aljašce.

„Máme důkazy, že lidé lovili již mnoho set tisíc let předtím, ale lovit nebezpečná zvířata je úplně jiná disciplína,“ uvedla archeoložka z univerzity v anglickém Readingu Annemieke Milksová. Hlavním důkazem je analýza lva, který byl zabit kopím.

Analýza jeskynního lva uloveného neandertálskou zbraní
Zdroj: Scientific Reports

Neandertálci tvoří zhruba jedno až čtyři procenta genomu moderních lidí, kteří nepocházejí z Afriky. U Afričanů pocházejících z oblasti jižně od Sahary se podle dřívějších studií předpokládá, že podíl neandertálské DNA je nulový.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 4 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 4 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 19 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026
Načítání...