Archeologové objevili v dobře prozkoumané jeskyni stovku pravěkých jeskynních maleb

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Jeskyně Cova Dones (španělsky Cueva Dones) leží nedaleko španělské Valencie. Když návštěvník vejde dovnitř, vede ho cesta téměř půl kilometru dolů do temnoty. Kdyby si rozsvítil, nabídl by se jeho očím nezvyklý pohled.

Stěny jeskyně totiž pokrývá stovka maleb a rytin, jejichž stáří se odhaduje nejméně na 24 tisíc let. Jeskyně je sice dobře známá vědcům i turistům, ale až doposud si nikdo nevšiml umění, které ukrývala. Dokázal to až mezinárodní archeologický tým v červnu 2021. Popsal to v odborném žurnálu Antiquity. 

Výzkum vedl expert na prehistorii Aitor Ruiz-Redondo, který se tak mohl pochlubit novinářům svým úspěchem. „Když jsme spatřili prvního namalovaného tura, okamžitě jsme pochopili, že je to důležité. Španělsko je sice zemí s největším počtem nalezišť paleolitického jeskynního umění, ale většina z nich je soustředěná na severu. Východní Pyrenejský poloostrov je oblastí, kde se zatím povedlo zdokumentovat jen několik těchto nalezišť.“

První obraz, který pomocí moderních technik odhalili, nebyl zase takové překvapení, šok se dostavil až později: ukázalo se totiž, že maleb a rytin jsou v Cova Dones desítky. „Jakmile jsme začali s řádným systematickým průzkumem, uvědomili jsme si, že stojíme před nesmírně významným nalezištěm jeskynního umění, jaké se nenachází jinde v Kantaberském Španělsku, jižní Francii nebo Andalusii, ale které na tomto území zcela chybí,“ vysvětluje Ruiz-Redondo. Nakonec jich odhalili celou stovku.

Velké množství motivů a rozmanitost technik, jimiž obrazy vznikaly, činí z jeskyně nejvýznamnější naleziště paleolitického jeskynního umění na východním pobřeží Středozemního moře Pyrenejského poloostrova. Ve skutečnosti se jedná pravděpodobně o paleolitickou jeskyni s největším počtem motivů objevených v Evropě od roku 2015 v Atxurře.

Kde leží jeskyně Cueva Dones
Zdroj: Cambridge

Výzkum ještě není dokončený, analýza je velmi náročná, ale studie ukazuje, že je zde potvrzeno nejméně 19 vyobrazení zvířat, mezi nimiž nechybí jeleni, koně, tuři a srnci. Neobvyklé je, že většina maleb byla vytvořena pomocí hlíny.

Ruiz-Redondo vysvětluje: „Zvířata a jiné obrazce se obvykle malovaly jednoduše tažením prstů a dlaní pokrytých hlínou po stěnách. O zbytek se už postaralo vlhké prostředí jeskyně: malby vysychaly poměrně pomalu, což zabránilo rychlému opadávání částí hlíny, zatímco jiné části byly pokryty vrstvami kalcitu, které je uchovaly až do dnešních dnů.“

Tato technika malby hlínou je sice v paleolitu známá, ale příkladů jejího použití je jenom málo. V Cova Dones je hlavní technikou. Vědci tvrdí, že jejich výzkumy jsou v počáteční fázi a stále je třeba prozkoumat mnoho oblastí a zdokumentovat desky – je tedy pravděpodobné, že v příštích letech odhalí další umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 12 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 15 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 17 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 18 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 21 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...