Emise z lesních požárů byly letos na severní polokouli rekordní, ukázaly družice

3 minuty
Horizont ČT24: Vědci varují, stav planety se zhoršuje
Zdroj: ČT24

Emise uhlíku vyprodukované lesními požáry na severní polokouli byly letos rekordní, nejvíce se na zhoršení kvality ovzduší podepsaly požáry v Kanadě. Ve své nové zveřejněné analýze o tom informovala organizace Copernicus, projekt Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn. Podíl emisí z kanadských požárů letos tvoří 27 procent veškerého uhlíku uvolněného do atmosféry z lesních požárů v letošním roce.

Copernicus zprávu vydává v souvislosti s koncem letošní sezony lesních požárů, která obvykle trvá od května do října. Lesní porost ve většině kanadských provincií letos hoří rekordním tempem, celkově do ovzduší letos podle předpovědí vědců vypustí 410 megatun uhlíkových emisí, což je podle databáze Copernicus „s velkým odstupem“ nejvyšší naměřená hodnota pro Kanadu.

Předchozí rekord padl v roce 2014, kdy kanadské požáry vypustily 138 megatun uhlíku.

„Lesní požáry se v boreálních (severských) oblastech vyskytují každé léto a jejich umístění, intenzita a délka trvání se liší v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. (…) Schopnost je monitorovat je zásadní pro pochopení rozsahu a možných dopadů na kvalitu ovzduší,“ uvedl vědecký pracovník projektu Mark Parrington.

Požáry v Americe se projevily v Evropě

Z předpovědí a analýz projektu Copernicus založených na satelitním pozorování Země vyplynulo, že některé z kouřových oblaků produkovaných severoamerickými požáry se dostaly také do Evropy, která zažila a stále zažívá i vlastní významné požáry. Výzkumníci poukazují především na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě.

„Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise z lesních požárů pod dvacetiletým průměrem, byly emise uhlíku z lesních požárů v období od června do srpna pro Arktidu třetí nejvyšší v historii,“ podotýká zpráva.

Sezona požárů byla letos výrazná také v okolí Středozemního moře – na severu a ve střední části Řecka, na Pyrenejském poloostrově nebo na kanárském ostrově Tenerife.

Copernicus je projektem pro dálkové pozorování země, který spadá pod Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Kromě analýzy klimatu a životního prostředí na pevnině i v moři má za cíl poskytovat data pro bezpečnostní účely a při nouzových situacích. Jeho data jsou s výjimkou bezpečnostních dat volně dostupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...