Severní polokoule má za sebou nejteplejší léto v historii, oznámili meteorologové

Letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření, uvádějí ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus. Letošní srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordní hodnoty zaznamenaly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu.

Na vině jsou podle vědců především změna klimatu způsobená lidskou činností, jako je pálení fosilních paliv, a letos časný přírodní fenomén El Niňo, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.

„Jsme svědky nejen nových extrémů, ale také přetrvávání těchto rekordních podmínek a dopadů, které mají na lidi i planetu. Jde o jasný důsledek ohřívání klimatického systému,“ uvedl Carlo Buontempo, který v systému Copernicus vede oddělení pro klimatickou změnu. Copernicus spadá pod unijní vesmírný program a eviduje výkyvy počasí od roku 1940.

Británie a Spojené státy však mají záznamy až z poloviny 19. století a jejich meteorologické úřady podle očekávání brzy oznámí, že letošní léto pokořilo i jejich rekordy, píše AP.

Vědci ze studia letokruhů stromů nebo ledových jader odhadli, že Země je nyní teplejší, než byla za posledních 120 000 let. Předtím byla planeta teplejší, šlo nicméně o období před vznikem lidské civilizace, kdy byly hladiny moří mnohem vyšší a zemské póly nebyly zamrzlé.

Objem ledu v Antarktidě byl letos v srpnu 12 procent pod průměrnou hodnotou odpovídající tomuto období roku. V Arktidě byl deset procent pod průměrem, ale stále vysoko nad rekordním minimem ze srpna 2012. Data vycházejí ze satelitního pozorování, které začalo koncem 70. let minulého století, uvádí WMO.

„Naše planeta právě prošla obdobím mírného vření, nejteplejším zaznamenaným létem. Klimatický kolaps začal. Světoví vůdci musí šlápnout na plyn a hledat řešení. Tomu nejhoršímu klimatickému chaosu se ještě můžeme vyhnout, ale nemáme ani moment nazbyt,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 5 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 6 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 9 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 11 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...