Srbští horníci náhodou objevili starověkou loď. Římské plavidlo je skvěle zachovalé

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Vedoucí archeolog Miomir Korać na základě předchozích nálezů míní, že loď může pocházet ze třetího nebo čtvrtého století našeho letopočtu, kdy bylo Viminacium hlavním městem římské provincie Horní Moesie a mělo přístav poblíž přítoku Dunaje.

„Můžeme se domnívat, že loď je římská, ale nejsme si jisti jejím přesným stářím,“ uvedl Korać na nalezišti, kde archeologové pečlivě odstraňovali písek a zeminu ze starobylé dřevěné konstrukce.

2 minuty
V srbském uhelném dole narazili horníci na římskou loď
Zdroj: ČT24

Jejich cílem je vystavit nejnovější objev společně s tisícovkami dalších artefaktů objevených v oblasti někdejšího Viminacia, které se nacházelo u dnešního města Kostolac, asi 70 kilometrů východně od Bělehradu. Přemístit třináctimetrový trup lodi bez poškození bude složité, připustil přitom Mladen Jovičić, jenž se na archeologické práci kolem lodi podílí.

Římané v Srbsku

S přemístěním zbytků plavidla archeologům podle něj pomohou technici z Dolu Drmno: připraví pro tento účel speciální konstrukci, kterou poté zvedne jeřáb. „Následovat bude postupná konzervace,“ dodal Jovičić

Viminacium bylo osídlené v prvních stoletích našeho letopočtu. Vpád Hunů v 5. století však znamenal počátek jeho úpadku a s příchodem Slovanů v 7. století bylo zcela opuštěno. Po odchodu obyvatel nevzniklo v lokalitě žádné nové větší osídlení, což je podle archeologů unikát. Pro badatele to znamená, že mají pod zemí k dispozici prakticky celé město.

Archeologové provádějí vykopávky na místě někdejšího Viminacia od roku 1882, ale odhadují, že prozkoumali pouze pět procent lokality, která má podle nich rozlohu 450 hektarů – více než newyorský Central park, poznamenal Reuters. Dosavadní nálezy podle něj zahrnují mimo jiné zlaté dlaždice, nefritové sochy, mozaiky a fresky, zbraně nebo pozůstatky mamutů.

Starověká plavidla našli při odkrývce zeminy horníci v této oblasti už před třemi roky. Archeologové se domnívají, že dvě lodě a tři kánoe, které byly dosud v oblasti nalezeny, se buď potopily, nebo byly opuštěny na břehu řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...