Vědci našli v mateřském mléce „zázračnou molekulu“, explozivně rozvíjí propojení v mozku

V mateřském mléku se skrývá droboučká molekula, která kojencům pomáhá nevídaným způsobem rozvíjet mozek a propojení v něm. Nový objev by mohl pomoci s vývojem kvalitnějších náhrad tohoto zásadního zdroje pro děti, které se nemohou kojit.

Mateřské mléko není jen výživa pro dítě, obsahuje i spoustu důležitých látek, které mnoha různými způsoby pomáhají přežít kritické období vývoje a také zajišťují spoustu výhod oproti dětem, které nemohou být kojené přirozeně.

Vědci ale výhody mnoha látek obsažených v mateřském mléce odhalují teprve v současné době, díky pokroku v biomedicínských technologiích.

Nově našli v mateřském mléku složku, která nečekaně silně podporuje tvorbu neuronů v mozku kojenců. Neurony jsou mozkové buňky, jejichž propojení dává člověku to, čím je – inteligenci, empatii, schopnosti a osobnost. Touto látkou je malá molekula cukru jménem myo-inositol.

Nachází se i v běžné stravě, kterou konzumují dospělí, včetně ovoce a obilovin. „Účinky mikroživin na mozek jsou stále nedoceněné,“ uvedl lékař Thomas Biederer, který výzkum vedl. „Jako neurologa mě ty výsledky ohromily.“

Hledání příčiny

Předchozí studie prokázaly, že mateřské mléko je prospěšné pro kognitivní vývoj kojenců, ale vědci příliš nerozuměli tomu proč. V datech jasně viděli, že kojeným dětem se rychleji rozvíjí mozek, ale netušili, jaké látky v mléce za to nesou zodpovědnost.

Někteří experti navrhovali, že mateřské mléko obsahuje zatím neznámé složky, které tyto výhody zajišťují. „Mateřské mléko je bohaté na bioaktivní látky, kterým teprve začínáme rozumět,“ říká Biederer. „Mozek kojence tyto sloučeniny využívá k podpoře svých vývojových procesů.“

Výchozím bodem této studie byl podnět od amerických laboratoří, s nimiž Biederer spolupracuje. Ty zkoumaly vzorky mléka darované matkami z USA, Mexika a Šanghaje. Vybrali si geograficky různá místa proto, že předpokládali, že zásadní význam budou mít mikroživiny přítomné ve všech vzorcích – nezávisle na stravě, rase a místě.

Tým si všiml, že myo-inositol byl na počátku laktace přítomen ve všech vzorcích mateřského mléka ve vysokých koncentracích a poté se postupně snižoval. Také tento vývoj v čase byl na všech místech úplně stejný. 

Naděje pro ženy, které nemohou kojit

To Biederera zaujalo natolik, že prozkoumal účinky myo-inositolu na vyvíjející se mozek pomocí různých modelů, včetně těch vytvořených z laboratorně vypěstovaných lidských neuronů a kultivované mozkové tkáně. Zjistili, že molekula tohoto cukru zvyšuje počet synapsí v neuronech, a zlepšuje tak propojení neuronů.

„Naše studie ukazuje, že mateřské mléko je nesmírně cenné v tom, jak mohou matky podpořit vytváření spojení v mozku dítěte,“ říká Biederer. „Ukazuje to, jak je důležité opravdu správně pochopit složitost mateřského mléka. Není to jenom zdroj kalorií, ale nesmírně bohatá, komplexní biokapalina a tělo matky přizpůsobuje jeho složení tak, aby odpovídalo tomu, co kojenec v různých fázích vývoje potřebuje.“

Tyto výsledky mohou sloužit nejen jako doporučení pro přirozené kojení, ale mohou se stát také vodítkem pro doporučení pro dětskou výživu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...