Vědci našli v mateřském mléce „zázračnou molekulu“, explozivně rozvíjí propojení v mozku

V mateřském mléku se skrývá droboučká molekula, která kojencům pomáhá nevídaným způsobem rozvíjet mozek a propojení v něm. Nový objev by mohl pomoci s vývojem kvalitnějších náhrad tohoto zásadního zdroje pro děti, které se nemohou kojit.

Mateřské mléko není jen výživa pro dítě, obsahuje i spoustu důležitých látek, které mnoha různými způsoby pomáhají přežít kritické období vývoje a také zajišťují spoustu výhod oproti dětem, které nemohou být kojené přirozeně.

Vědci ale výhody mnoha látek obsažených v mateřském mléce odhalují teprve v současné době, díky pokroku v biomedicínských technologiích.

Nově našli v mateřském mléku složku, která nečekaně silně podporuje tvorbu neuronů v mozku kojenců. Neurony jsou mozkové buňky, jejichž propojení dává člověku to, čím je – inteligenci, empatii, schopnosti a osobnost. Touto látkou je malá molekula cukru jménem myo-inositol.

Nachází se i v běžné stravě, kterou konzumují dospělí, včetně ovoce a obilovin. „Účinky mikroživin na mozek jsou stále nedoceněné,“ uvedl lékař Thomas Biederer, který výzkum vedl. „Jako neurologa mě ty výsledky ohromily.“

Hledání příčiny

Předchozí studie prokázaly, že mateřské mléko je prospěšné pro kognitivní vývoj kojenců, ale vědci příliš nerozuměli tomu proč. V datech jasně viděli, že kojeným dětem se rychleji rozvíjí mozek, ale netušili, jaké látky v mléce za to nesou zodpovědnost.

Někteří experti navrhovali, že mateřské mléko obsahuje zatím neznámé složky, které tyto výhody zajišťují. „Mateřské mléko je bohaté na bioaktivní látky, kterým teprve začínáme rozumět,“ říká Biederer. „Mozek kojence tyto sloučeniny využívá k podpoře svých vývojových procesů.“

Výchozím bodem této studie byl podnět od amerických laboratoří, s nimiž Biederer spolupracuje. Ty zkoumaly vzorky mléka darované matkami z USA, Mexika a Šanghaje. Vybrali si geograficky různá místa proto, že předpokládali, že zásadní význam budou mít mikroživiny přítomné ve všech vzorcích – nezávisle na stravě, rase a místě.

Tým si všiml, že myo-inositol byl na počátku laktace přítomen ve všech vzorcích mateřského mléka ve vysokých koncentracích a poté se postupně snižoval. Také tento vývoj v čase byl na všech místech úplně stejný. 

Naděje pro ženy, které nemohou kojit

To Biederera zaujalo natolik, že prozkoumal účinky myo-inositolu na vyvíjející se mozek pomocí různých modelů, včetně těch vytvořených z laboratorně vypěstovaných lidských neuronů a kultivované mozkové tkáně. Zjistili, že molekula tohoto cukru zvyšuje počet synapsí v neuronech, a zlepšuje tak propojení neuronů.

„Naše studie ukazuje, že mateřské mléko je nesmírně cenné v tom, jak mohou matky podpořit vytváření spojení v mozku dítěte,“ říká Biederer. „Ukazuje to, jak je důležité opravdu správně pochopit složitost mateřského mléka. Není to jenom zdroj kalorií, ale nesmírně bohatá, komplexní biokapalina a tělo matky přizpůsobuje jeho složení tak, aby odpovídalo tomu, co kojenec v různých fázích vývoje potřebuje.“

Tyto výsledky mohou sloužit nejen jako doporučení pro přirozené kojení, ale mohou se stát také vodítkem pro doporučení pro dětskou výživu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 12 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...