Vědci našli v mateřském mléce „zázračnou molekulu“, explozivně rozvíjí propojení v mozku

V mateřském mléku se skrývá droboučká molekula, která kojencům pomáhá nevídaným způsobem rozvíjet mozek a propojení v něm. Nový objev by mohl pomoci s vývojem kvalitnějších náhrad tohoto zásadního zdroje pro děti, které se nemohou kojit.

Mateřské mléko není jen výživa pro dítě, obsahuje i spoustu důležitých látek, které mnoha různými způsoby pomáhají přežít kritické období vývoje a také zajišťují spoustu výhod oproti dětem, které nemohou být kojené přirozeně.

Vědci ale výhody mnoha látek obsažených v mateřském mléce odhalují teprve v současné době, díky pokroku v biomedicínských technologiích.

Nově našli v mateřském mléku složku, která nečekaně silně podporuje tvorbu neuronů v mozku kojenců. Neurony jsou mozkové buňky, jejichž propojení dává člověku to, čím je – inteligenci, empatii, schopnosti a osobnost. Touto látkou je malá molekula cukru jménem myo-inositol.

Nachází se i v běžné stravě, kterou konzumují dospělí, včetně ovoce a obilovin. „Účinky mikroživin na mozek jsou stále nedoceněné,“ uvedl lékař Thomas Biederer, který výzkum vedl. „Jako neurologa mě ty výsledky ohromily.“

Hledání příčiny

Předchozí studie prokázaly, že mateřské mléko je prospěšné pro kognitivní vývoj kojenců, ale vědci příliš nerozuměli tomu proč. V datech jasně viděli, že kojeným dětem se rychleji rozvíjí mozek, ale netušili, jaké látky v mléce za to nesou zodpovědnost.

Někteří experti navrhovali, že mateřské mléko obsahuje zatím neznámé složky, které tyto výhody zajišťují. „Mateřské mléko je bohaté na bioaktivní látky, kterým teprve začínáme rozumět,“ říká Biederer. „Mozek kojence tyto sloučeniny využívá k podpoře svých vývojových procesů.“

Výchozím bodem této studie byl podnět od amerických laboratoří, s nimiž Biederer spolupracuje. Ty zkoumaly vzorky mléka darované matkami z USA, Mexika a Šanghaje. Vybrali si geograficky různá místa proto, že předpokládali, že zásadní význam budou mít mikroživiny přítomné ve všech vzorcích – nezávisle na stravě, rase a místě.

Tým si všiml, že myo-inositol byl na počátku laktace přítomen ve všech vzorcích mateřského mléka ve vysokých koncentracích a poté se postupně snižoval. Také tento vývoj v čase byl na všech místech úplně stejný. 

Naděje pro ženy, které nemohou kojit

To Biederera zaujalo natolik, že prozkoumal účinky myo-inositolu na vyvíjející se mozek pomocí různých modelů, včetně těch vytvořených z laboratorně vypěstovaných lidských neuronů a kultivované mozkové tkáně. Zjistili, že molekula tohoto cukru zvyšuje počet synapsí v neuronech, a zlepšuje tak propojení neuronů.

„Naše studie ukazuje, že mateřské mléko je nesmírně cenné v tom, jak mohou matky podpořit vytváření spojení v mozku dítěte,“ říká Biederer. „Ukazuje to, jak je důležité opravdu správně pochopit složitost mateřského mléka. Není to jenom zdroj kalorií, ale nesmírně bohatá, komplexní biokapalina a tělo matky přizpůsobuje jeho složení tak, aby odpovídalo tomu, co kojenec v různých fázích vývoje potřebuje.“

Tyto výsledky mohou sloužit nejen jako doporučení pro přirozené kojení, ale mohou se stát také vodítkem pro doporučení pro dětskou výživu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 4 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...