Hlubokomořská těžba likviduje život na dně oceánů. Její regulace stále chybí

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Podle analýzy mořského dna provedené po testovacích vrtech v roce 2020 v Japonsku, kde se uskutečnila první úspěšná těžba kobaltové kůry z podmořských hor, byl v těchto místech o rok později zaznamenán úbytek živočichů jako jsou ryby a krevety. V důsledku těžby jich ubylo i v oblastech, kde se suroviny z mořského dna netěžily.

Tato zjištění mají „velký význam“ pro osoby s rozhodovací pravomocí, které vyjednávají o předpisech týkajících se návrhů na hlubokomořskou těžbu, řekl ekolog Travis Washburn.

„Možná budeme muset rozšířit naše představy o tom, jaké jsou dopady hlubinné těžby,“ dodal Washburn, jehož práce se zaměřuje na takzvanou bentickou zónu – tedy na dno oceánů. „Má to velké důsledky, pokud v současné době považujeme některé lokality za neovlivněné nebo kontrolní, ve skutečnosti se mění v důsledku nepřímých dopadů těžby,“ upozornil.

Tým vědců analyzoval údaje japonských důlních inženýrů o podmořské hoře Takujo-Daigo. Rok po zkušební těžbě vědci zaznamenali 43procentní pokles hustoty ryb a krevet v oblastech přímo zasažených znečištěním sedimentů a 56procentní pokles v okolních oblastech.

„Je snadné předpokládat, že jakmile se ocitnete mimo zónu úložiště surovin, nebudou žádné dopady těžby,“ řekl Washburn. „Pokud však někteří živočichové opustí i okrajovou oblast úložiště, rozšíří se tím celková oblast dopadu,“ dodal.

Washburn varoval před uspěcháním těžby z mořského dna a dodal, že může trvat desítky let, než bude znám plný dopad na oceánské ekosystémy.

Komerční těžba není regulovaná

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která tuto činnost v mezinárodních vodách reguluje a striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity, se teprve musí dohodnout na předpisech, kterými se toto odvětví bude řídit. Do 9. července měl tento orgán přijmout nové předpisy. Nedošlo k tomu, komerční hlubinná těžba tedy pokračuje bez nových pravidel.

„Využijte všechny údaje, které máme v současné době k dispozici. Je toho ještě tolik, co nevíme, ale na některé z těchto otázek budeme pravděpodobně hledat odpovědi až za desítky let,“ varoval Washburn představitele úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...