NASA vymýšlí nejlepší boty v dějinách. Otisknou se do povrchu Měsíce

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo – mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina. Jedna z prvních stop, které kdy člověk zanechal na jiném světě, je dodnes nezapomenutelným symbolem lidského úsilí, píše server BBC.

Ve skutečnosti jde o jednu ze stovek stop dvanácti astronautů, kteří v letech 1969 až 1972 vkročili na povrch Měsíce. A otisky tam jsou podle všeho dodnes – bez větru a deště, které by je smazaly, zůstanou na Měsíci miliony let.

S tím, jak se americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) připravuje na vyslání nové generace astronautů na lunární jižní pól, by se na povrchu Měsíce měly objevit nové věčné stopy. Jak ale budou tyto první otisky po více než padesáti letech vypadat? A jak moc se budou nové boty lišit od těch, které nosili astronauti misí Apollo?

Boty pro Měsíc

NASA ve spolupráci se svými soukromými partnery strávila roky navrhováním a zdokonalováním materiálů pro novou generaci měsíčních bot. Až v roce 2025 na Měsíci v rámci mise Artemis přistane čtveřice nových astronautů, bude jejich obuv muset vydržet to, co boty jejich předchůdců nikdy nemusely. Astronauty musí chránit po delší dobu při teplotách až minus 225 stupňů Celsia a zajistit jim stabilitu na krátery posetém povrchu lunárního jižního pólu.

„Určitě do nich musíme zabudovat nějaké funkční vlastnosti,“ uvádí Zach Fester, vedoucí výzkumu a vývoje nových bot pro astronauty v Johnsonově vesmírném středisku NASA. „Podrážky bot vystavujete řadě povrchových prvků, takže potřebují dobrou přilnavost na tvrdé skále nebo v měkké půdě, ale i na tvrdších kovových površích vozítek a žebříků. Podrážka musí být také odolná proti opotřebení. Ale estetická stránka je toho také součástí, protože snímky (stop) jsou poměrně kultovní,“ podotýká Fester.

Celkový design skafandrů, do kterých budou oblečení astronauti programu Artemis, má na starosti soukromá společnost Axiom Space. Klíčovou součástí nových obleků, které firma představila letos v březnu, jsou i boty. Jejich konkrétní design ale zatím zveřejněn nebyl. Určitá vodítka nicméně poskytuje jak výzkum NASA ohledně požadavků na tyto boty, tak první testy některých návrhů.

Asi největší výzvou budou teploty, kterým budou astronauti čelit v porovnání s účastníky misí Apollo. Ty přistávaly v oblastech na lunárním rovníku. „Na jižním pólu jsou teploty mnohem nižší,“ podotýká Fester.

Oblast je známá tím, že se v ní nacházejí místa, která zůstávají trvale ve stínu. „Slunce neviděla po tisíce let. Teplota v některých z nich může klesnout až na 48 kelvinů (minus 225 stupňů Celsia) i níž. Pokud jste na slunci, může být vyšší než 65 stupňů Celsia. A vycházka na Měsíci může trvat od čtyř do osmi hodin, takže za tu dobu vás můžou potkat docela velké teplotní rozdíly,“ říká Fester.

Klíčová proto bude izolace. NASA i Axiom testují nové typy izolačních pěn a svrchních materiálů, které uvnitř boty pomohou udržet příjemnou teplotu.

Nejlepší boty světa – pro muže i ženy

Vzhledem k tomu, že astronauti budou prozkoumávat Měsíc při delších výletech a potenciálně se pokusí o založení stálé lunární základny, mohlo by efektivitu jejich pohybu snížit i malé množství nadbytečné hmotnosti.

Experti budou muset také zajistit, aby astronautům boty co nejlépe padly. Na rozdíl od svých kolegů, kteří pracovali pro mise Apollo, budou řešit i tělesnou různorodost astronautů. Na Měsíc má totiž vstoupit i první žena. Rozsah velikostí tak bude muset být širší, než tomu bylo při předchozích letech na Měsíc, kdy nejenže všichni astronauti byli muži, ale měli i téměř stejnou výšku a hmotnost.

„Snažíme se najít způsob, jak s jednotlivci spolupracovat, abychom přišli s botou, která pro ně bude přesně na míru,“ říká Fester, který tráví dlouhé hodiny procházkami v prototypech bot i skafandrů.

Zvykat si na ně budou i astronauti, a to i předtím, než zahájí výcvik ve skafandrech. „Rozchodit měsíční boty je stejně důležité jako rozchodit nový pár běžné obuvi,“ upozorňuje Fester.

Co se týče podrážky, podrobnosti o ní si pro sebe nechává i Russell Ralston z Axiom Space. Nabízí ale několik vodítek. „Máme plány na specifický design podrážky, který může obsahovat logo nebo jiné vyobrazení symbolizující význam návratu člověka na Měsíc,“ nastiňuje.

Jedno je však jisté – příští stopy v měsíční půdě budou stejně významné jako ty, které tam nechali astronauti před více než padesáti lety, a budou znamenat novou éru při dobývání vesmíru. Měsíc v ní už nebude pouhým cílem, ale i předstupněm pro další průzkumy Sluneční soustavy s posádkou, včetně letů na Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 14 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 15 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 15 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 19 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 20 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...