NASA vymýšlí nejlepší boty v dějinách. Otisknou se do povrchu Měsíce

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo – mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina. Jedna z prvních stop, které kdy člověk zanechal na jiném světě, je dodnes nezapomenutelným symbolem lidského úsilí, píše server BBC.

Ve skutečnosti jde o jednu ze stovek stop dvanácti astronautů, kteří v letech 1969 až 1972 vkročili na povrch Měsíce. A otisky tam jsou podle všeho dodnes – bez větru a deště, které by je smazaly, zůstanou na Měsíci miliony let.

S tím, jak se americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) připravuje na vyslání nové generace astronautů na lunární jižní pól, by se na povrchu Měsíce měly objevit nové věčné stopy. Jak ale budou tyto první otisky po více než padesáti letech vypadat? A jak moc se budou nové boty lišit od těch, které nosili astronauti misí Apollo?

Boty pro Měsíc

NASA ve spolupráci se svými soukromými partnery strávila roky navrhováním a zdokonalováním materiálů pro novou generaci měsíčních bot. Až v roce 2025 na Měsíci v rámci mise Artemis přistane čtveřice nových astronautů, bude jejich obuv muset vydržet to, co boty jejich předchůdců nikdy nemusely. Astronauty musí chránit po delší dobu při teplotách až minus 225 stupňů Celsia a zajistit jim stabilitu na krátery posetém povrchu lunárního jižního pólu.

„Určitě do nich musíme zabudovat nějaké funkční vlastnosti,“ uvádí Zach Fester, vedoucí výzkumu a vývoje nových bot pro astronauty v Johnsonově vesmírném středisku NASA. „Podrážky bot vystavujete řadě povrchových prvků, takže potřebují dobrou přilnavost na tvrdé skále nebo v měkké půdě, ale i na tvrdších kovových površích vozítek a žebříků. Podrážka musí být také odolná proti opotřebení. Ale estetická stránka je toho také součástí, protože snímky (stop) jsou poměrně kultovní,“ podotýká Fester.

Celkový design skafandrů, do kterých budou oblečení astronauti programu Artemis, má na starosti soukromá společnost Axiom Space. Klíčovou součástí nových obleků, které firma představila letos v březnu, jsou i boty. Jejich konkrétní design ale zatím zveřejněn nebyl. Určitá vodítka nicméně poskytuje jak výzkum NASA ohledně požadavků na tyto boty, tak první testy některých návrhů.

Asi největší výzvou budou teploty, kterým budou astronauti čelit v porovnání s účastníky misí Apollo. Ty přistávaly v oblastech na lunárním rovníku. „Na jižním pólu jsou teploty mnohem nižší,“ podotýká Fester.

Oblast je známá tím, že se v ní nacházejí místa, která zůstávají trvale ve stínu. „Slunce neviděla po tisíce let. Teplota v některých z nich může klesnout až na 48 kelvinů (minus 225 stupňů Celsia) i níž. Pokud jste na slunci, může být vyšší než 65 stupňů Celsia. A vycházka na Měsíci může trvat od čtyř do osmi hodin, takže za tu dobu vás můžou potkat docela velké teplotní rozdíly,“ říká Fester.

Klíčová proto bude izolace. NASA i Axiom testují nové typy izolačních pěn a svrchních materiálů, které uvnitř boty pomohou udržet příjemnou teplotu.

Nejlepší boty světa – pro muže i ženy

Vzhledem k tomu, že astronauti budou prozkoumávat Měsíc při delších výletech a potenciálně se pokusí o založení stálé lunární základny, mohlo by efektivitu jejich pohybu snížit i malé množství nadbytečné hmotnosti.

Experti budou muset také zajistit, aby astronautům boty co nejlépe padly. Na rozdíl od svých kolegů, kteří pracovali pro mise Apollo, budou řešit i tělesnou různorodost astronautů. Na Měsíc má totiž vstoupit i první žena. Rozsah velikostí tak bude muset být širší, než tomu bylo při předchozích letech na Měsíc, kdy nejenže všichni astronauti byli muži, ale měli i téměř stejnou výšku a hmotnost.

„Snažíme se najít způsob, jak s jednotlivci spolupracovat, abychom přišli s botou, která pro ně bude přesně na míru,“ říká Fester, který tráví dlouhé hodiny procházkami v prototypech bot i skafandrů.

Zvykat si na ně budou i astronauti, a to i předtím, než zahájí výcvik ve skafandrech. „Rozchodit měsíční boty je stejně důležité jako rozchodit nový pár běžné obuvi,“ upozorňuje Fester.

Co se týče podrážky, podrobnosti o ní si pro sebe nechává i Russell Ralston z Axiom Space. Nabízí ale několik vodítek. „Máme plány na specifický design podrážky, který může obsahovat logo nebo jiné vyobrazení symbolizující význam návratu člověka na Měsíc,“ nastiňuje.

Jedno je však jisté – příští stopy v měsíční půdě budou stejně významné jako ty, které tam nechali astronauti před více než padesáti lety, a budou znamenat novou éru při dobývání vesmíru. Měsíc v ní už nebude pouhým cílem, ale i předstupněm pro další průzkumy Sluneční soustavy s posádkou, včetně letů na Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...