Vědci objevili v Austrálii důkazy o „ztraceném světě“

Vědci popsali pravěké organismy, které ovládaly Zemi v pravěkých podmínkách s nedostatkem kyslíku v atmosféře. Měly podivný metabolismus, odlišnou strukturu buněk, a přesto mohly být extrémně vzdáleným předchůdcem člověka. Popsali to v odborném časopise Nature.

Až doposud sahaly první známky o životě, z něhož mnohem později vznikl člověk, do doby před asi 1,2 miliardy let. Jenže teď vědci v Austrálii objevili důkazy o „zapomenutém světě“, pozoruhodném ekosystému, který tvořily organismy vzdáleně příbuzné lidem. Ale tento svět existoval mnohem dříve, už před 1,6 miliardy roků.

Lidé a většina ostatních živých organismů, od řas až po velryby, patří mezi takzvané eukaryoty. Do této kategorie patří vše, co má buňky vybavené jádrem. První prokázané stopy po eukaryotickém životě se nacházejí v hlubinách minulosti vzdálené 1,2 miliardy let, kdy žil předpokládaný LECA, tedy první eukaryotický organismus. Z něj se postupem času a evoluce vyvinuly nejrůznější dnes známé větve života, jež ovládly planetu: houby, rostliny i živočichové.

Podle autora nového objevu Benjamina Nettersheima jsou ale nově objevené stopy organismů ještě mnohem starší, asi o půl miliardy let. „Tito pradávní tvorové byli rozšíření v mořských ekosystémech po celém světě a pravděpodobně utvářeli ekosystémy po většinu historie Země,“ uvedl v prohlášení ke studii, která vyšla na začátku června. Vědci na ní pracovali přes deset let.

Podle autorů výzkumu šlo o formy života, které byly složitější a zřejmě dokonce i větší než bakterie. Vědci ale netuší, jak mohly vypadat. Naopak věří, že ví, co bylo zdrojem jejich energie. „Domníváme se, že mohli být prvními predátory na Zemi, kteří lovili a požírali bakterie,“ uvedl spoluautor práce profesor Jochen Brocks.

Ztracený svět se otevírá

Jak je možné, že vědci vědí, čím se tyto organismy živily, ale přitom netuší, jak vypadaly? V tomto výzkumu totiž zkoumali fosilní tukové molekuly nalezené uvnitř horniny, která se vytvořila na dně oceánu poblíž dnešního australského Severního teritoria.

Severní Austrálie je známá tím, že se zde nacházejí jedny z nejlépe zachovalých sedimentárních hornin z období starohor, včetně nejstarších hornin na Zemi, které obsahují biomarkery. Tedy stopy po životě, které ale nejsou životem samotným. Nejčastěji se jedná o nějaké fosilní molekuly.

Vědci zjistili, že molekuly, které v Austrálii našli, mají extrémně starobylou chemickou strukturu, která naznačuje existenci raných složitých tvorů, kteří se vyvinuli před LECA a od té doby vyhynuli. „Bez těchto molekul bychom se nikdy nedozvěděli, že protosterolová biota existovala. Mysleli jsme si, že mladé oceány ovládaly bakterie, ale náš nový objev ukazuje, že tomu tak pravděpodobně nebylo,“ vysvětluje Nettersheim.

Výraz „protosterolová biota“ vypadá nesrozumitelně, ale ve skutečnosti velmi dobře popisuje, co všechno vědci o této formě života vědí. Membrány buněk eukaryotických organismů totiž tvoří chemické sloučeniny nazývané steroly. A právě velice primitivní podobu těchto přírodních sloučenin teď vědci objevili. Pro svou příbuznost a současně odlišnost od těch moderních dostaly jméno protosteroly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 13 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 14 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 17 hhodinami

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
před 19 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 21 hhodinami

Archeologové našli ostatky jednooké holčičky z doby před 1300 lety

Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.
17. 11. 2026‌‌

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.