Indie se rozhodla k radikálnímu kroku v energetice

Uhlí tvoří v Indii hlavní zdroj energie. Kromě energie ale zemi přináší i řadu problémů. Vláda proto rozhodla, že nejméně dalších pět let se žádné další uhelné elektrárny stavět a plánovat nebudou.

Indie na začátku června zveřejnila aktualizovaný národní plán pro výrobu elektřiny. Podle něj nebude indická vláda v příštích pěti letech zvažovat žádné návrhy na výstavbu nových uhelných elektráren a zaměří se plně na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Toto dočasné pozastavení označili experti na energetiku oslovení agenturou AP za pozitivní krok. Indie je totiž podle nich nezdravě závislá na uhlí, z něhož získává asi tři čtvrtiny elektřiny. Současně trpí dramatickými dopady klimatických změn a spalování fosilních paliv také přispívá ke znečištění ovzduší v zemi. Některá indická města přitom patří, co se týká kvality vzduchu, dlouhodobě k těm nejhorším na planetě. 

Indie krotí emise

Plán, který Indie aktualizuje každých pět let, slouží jako vodítko pro priority v energetice. Indie je (po Číně a USA) třetím největším producentem emisí na světě a současně je nejlidnatější zemí planety.

Do roku 2070 plánuje dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého, což by znamenalo výrazné snížení spotřeby uhlí a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

V návrhu plánu, který byl poprvé představený veřejnosti loni v září, ještě Ústřední úřad pro elektřinu uváděl, že do roku 2027 bude zapotřebí téměř osm tisíc megawatt nové uhelné kapacity. Strategie z června 2023 ale místo toho navrhuje vybudovat více než 8600 megawatt bateriových systémů pro skladování energie.

Taková akumulátorová úložiště energie mají zásadní význam pro nepřetržité využívání energie z obnovitelných zdrojů. „Tento plán je krok správným směrem,“ komentoval ho Raghav Pachouri, odborník na energetický sektor z Vasudha Foundation, think tanku se sídlem v Dillí.

Pachouri připustil, že jedním z důvodů, proč mohly být plány na výstavbu nových uhelných elektráren zrušeny, je to, že některé uhelné elektrárny se už začaly stavět.

V indické energetice se lépe plánuje

Indie si takový radikální krok podle Pachouriho může dovolit zejména kvůli svému profilu využívání energie. Největší poptávka je po ní v letních měsících, kdy tam panují nesnesitelná vedra. Bez klimatizací je život v zemi už prakticky nepředstavitelný.

Ale právě v této době jsou i delší dny a svítí více slunce, takže je snadnější tuto spotřebu pokrýt právě z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární elektrárny, uvedl expert. Indie plánuje do roku 2030 instalovat zařízení pro výrobu 500 gigawattů čisté energie, což je dost pro napájení 150 až pěti set milionů domácností v závislosti na spotřebě energie.

Podle Adityi Lolly, energetického analytika z think tanku Ember, ale není příliš pravděpodobné, že by země dokázala tento plán splnit. „Ročně instalujeme jenom 17 gigawattů. Abychom splnili tyto cíle, museli bychom to zvýšit tak na 40 až 45 gigawattů,“ řekl Lolla.

Nový plán i nadále předpokládá, že po roce 2027 se zase nové uhelné elektrárny začnou stavět, ale podle Lolly je to třeba brát s rezervou. „Tradičně jsou projekce na příštích pět let konkrétnější a ty na další roky jsou v podstatě zástupné,“ řekl Lolla. „Indie chce přejít na čistší energetický systém. S každým dalším plánem na výrobu elektřiny klesá objem energie z uhlí.“

Lolla předpovídá, že vzhledem k současné nestabilní situaci ve světové energetice, způsobené ruskou válkou na Ukrajině, změnou klimatu a zotavením z pandemie, rozhodne Indie o svém dlouhodobějším energetickém plánu podle toho, jak se bude vyvíjet situace do roku 2027.

Tento týden Indie oznámila první projekt obřího bateriové úložiště, které by mělo zadržovat elektřinu při jejím nadbytku. Společnosti OTPC a APDCL společně vybudují bateriový systém pro skladování energie o výkonu 250 MW/500 MWh v Ásámu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 7 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.