Indie se rozhodla k radikálnímu kroku v energetice

Uhlí tvoří v Indii hlavní zdroj energie. Kromě energie ale zemi přináší i řadu problémů. Vláda proto rozhodla, že nejméně dalších pět let se žádné další uhelné elektrárny stavět a plánovat nebudou.

Indie na začátku června zveřejnila aktualizovaný národní plán pro výrobu elektřiny. Podle něj nebude indická vláda v příštích pěti letech zvažovat žádné návrhy na výstavbu nových uhelných elektráren a zaměří se plně na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Toto dočasné pozastavení označili experti na energetiku oslovení agenturou AP za pozitivní krok. Indie je totiž podle nich nezdravě závislá na uhlí, z něhož získává asi tři čtvrtiny elektřiny. Současně trpí dramatickými dopady klimatických změn a spalování fosilních paliv také přispívá ke znečištění ovzduší v zemi. Některá indická města přitom patří, co se týká kvality vzduchu, dlouhodobě k těm nejhorším na planetě. 

Indie krotí emise

Plán, který Indie aktualizuje každých pět let, slouží jako vodítko pro priority v energetice. Indie je (po Číně a USA) třetím největším producentem emisí na světě a současně je nejlidnatější zemí planety.

Do roku 2070 plánuje dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého, což by znamenalo výrazné snížení spotřeby uhlí a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

V návrhu plánu, který byl poprvé představený veřejnosti loni v září, ještě Ústřední úřad pro elektřinu uváděl, že do roku 2027 bude zapotřebí téměř osm tisíc megawatt nové uhelné kapacity. Strategie z června 2023 ale místo toho navrhuje vybudovat více než 8600 megawatt bateriových systémů pro skladování energie.

Taková akumulátorová úložiště energie mají zásadní význam pro nepřetržité využívání energie z obnovitelných zdrojů. „Tento plán je krok správným směrem,“ komentoval ho Raghav Pachouri, odborník na energetický sektor z Vasudha Foundation, think tanku se sídlem v Dillí.

Pachouri připustil, že jedním z důvodů, proč mohly být plány na výstavbu nových uhelných elektráren zrušeny, je to, že některé uhelné elektrárny se už začaly stavět.

V indické energetice se lépe plánuje

Indie si takový radikální krok podle Pachouriho může dovolit zejména kvůli svému profilu využívání energie. Největší poptávka je po ní v letních měsících, kdy tam panují nesnesitelná vedra. Bez klimatizací je život v zemi už prakticky nepředstavitelný.

Ale právě v této době jsou i delší dny a svítí více slunce, takže je snadnější tuto spotřebu pokrýt právě z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární elektrárny, uvedl expert. Indie plánuje do roku 2030 instalovat zařízení pro výrobu 500 gigawattů čisté energie, což je dost pro napájení 150 až pěti set milionů domácností v závislosti na spotřebě energie.

Podle Adityi Lolly, energetického analytika z think tanku Ember, ale není příliš pravděpodobné, že by země dokázala tento plán splnit. „Ročně instalujeme jenom 17 gigawattů. Abychom splnili tyto cíle, museli bychom to zvýšit tak na 40 až 45 gigawattů,“ řekl Lolla.

Nový plán i nadále předpokládá, že po roce 2027 se zase nové uhelné elektrárny začnou stavět, ale podle Lolly je to třeba brát s rezervou. „Tradičně jsou projekce na příštích pět let konkrétnější a ty na další roky jsou v podstatě zástupné,“ řekl Lolla. „Indie chce přejít na čistší energetický systém. S každým dalším plánem na výrobu elektřiny klesá objem energie z uhlí.“

Lolla předpovídá, že vzhledem k současné nestabilní situaci ve světové energetice, způsobené ruskou válkou na Ukrajině, změnou klimatu a zotavením z pandemie, rozhodne Indie o svém dlouhodobějším energetickém plánu podle toho, jak se bude vyvíjet situace do roku 2027.

Tento týden Indie oznámila první projekt obřího bateriové úložiště, které by mělo zadržovat elektřinu při jejím nadbytku. Společnosti OTPC a APDCL společně vybudují bateriový systém pro skladování energie o výkonu 250 MW/500 MWh v Ásámu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 1 hhodinou

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.