Indie se rozhodla k radikálnímu kroku v energetice

Uhlí tvoří v Indii hlavní zdroj energie. Kromě energie ale zemi přináší i řadu problémů. Vláda proto rozhodla, že nejméně dalších pět let se žádné další uhelné elektrárny stavět a plánovat nebudou.

Indie na začátku června zveřejnila aktualizovaný národní plán pro výrobu elektřiny. Podle něj nebude indická vláda v příštích pěti letech zvažovat žádné návrhy na výstavbu nových uhelných elektráren a zaměří se plně na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Toto dočasné pozastavení označili experti na energetiku oslovení agenturou AP za pozitivní krok. Indie je totiž podle nich nezdravě závislá na uhlí, z něhož získává asi tři čtvrtiny elektřiny. Současně trpí dramatickými dopady klimatických změn a spalování fosilních paliv také přispívá ke znečištění ovzduší v zemi. Některá indická města přitom patří, co se týká kvality vzduchu, dlouhodobě k těm nejhorším na planetě. 

Indie krotí emise

Plán, který Indie aktualizuje každých pět let, slouží jako vodítko pro priority v energetice. Indie je (po Číně a USA) třetím největším producentem emisí na světě a současně je nejlidnatější zemí planety.

Do roku 2070 plánuje dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého, což by znamenalo výrazné snížení spotřeby uhlí a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

V návrhu plánu, který byl poprvé představený veřejnosti loni v září, ještě Ústřední úřad pro elektřinu uváděl, že do roku 2027 bude zapotřebí téměř osm tisíc megawatt nové uhelné kapacity. Strategie z června 2023 ale místo toho navrhuje vybudovat více než 8600 megawatt bateriových systémů pro skladování energie.

Taková akumulátorová úložiště energie mají zásadní význam pro nepřetržité využívání energie z obnovitelných zdrojů. „Tento plán je krok správným směrem,“ komentoval ho Raghav Pachouri, odborník na energetický sektor z Vasudha Foundation, think tanku se sídlem v Dillí.

Pachouri připustil, že jedním z důvodů, proč mohly být plány na výstavbu nových uhelných elektráren zrušeny, je to, že některé uhelné elektrárny se už začaly stavět.

V indické energetice se lépe plánuje

Indie si takový radikální krok podle Pachouriho může dovolit zejména kvůli svému profilu využívání energie. Největší poptávka je po ní v letních měsících, kdy tam panují nesnesitelná vedra. Bez klimatizací je život v zemi už prakticky nepředstavitelný.

Ale právě v této době jsou i delší dny a svítí více slunce, takže je snadnější tuto spotřebu pokrýt právě z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární elektrárny, uvedl expert. Indie plánuje do roku 2030 instalovat zařízení pro výrobu 500 gigawattů čisté energie, což je dost pro napájení 150 až pěti set milionů domácností v závislosti na spotřebě energie.

Podle Adityi Lolly, energetického analytika z think tanku Ember, ale není příliš pravděpodobné, že by země dokázala tento plán splnit. „Ročně instalujeme jenom 17 gigawattů. Abychom splnili tyto cíle, museli bychom to zvýšit tak na 40 až 45 gigawattů,“ řekl Lolla.

Nový plán i nadále předpokládá, že po roce 2027 se zase nové uhelné elektrárny začnou stavět, ale podle Lolly je to třeba brát s rezervou. „Tradičně jsou projekce na příštích pět let konkrétnější a ty na další roky jsou v podstatě zástupné,“ řekl Lolla. „Indie chce přejít na čistší energetický systém. S každým dalším plánem na výrobu elektřiny klesá objem energie z uhlí.“

Lolla předpovídá, že vzhledem k současné nestabilní situaci ve světové energetice, způsobené ruskou válkou na Ukrajině, změnou klimatu a zotavením z pandemie, rozhodne Indie o svém dlouhodobějším energetickém plánu podle toho, jak se bude vyvíjet situace do roku 2027.

Tento týden Indie oznámila první projekt obřího bateriové úložiště, které by mělo zadržovat elektřinu při jejím nadbytku. Společnosti OTPC a APDCL společně vybudují bateriový systém pro skladování energie o výkonu 250 MW/500 MWh v Ásámu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 2 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...