Indie se rozhodla k radikálnímu kroku v energetice

Uhlí tvoří v Indii hlavní zdroj energie. Kromě energie ale zemi přináší i řadu problémů. Vláda proto rozhodla, že nejméně dalších pět let se žádné další uhelné elektrárny stavět a plánovat nebudou.

Indie na začátku června zveřejnila aktualizovaný národní plán pro výrobu elektřiny. Podle něj nebude indická vláda v příštích pěti letech zvažovat žádné návrhy na výstavbu nových uhelných elektráren a zaměří se plně na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Toto dočasné pozastavení označili experti na energetiku oslovení agenturou AP za pozitivní krok. Indie je totiž podle nich nezdravě závislá na uhlí, z něhož získává asi tři čtvrtiny elektřiny. Současně trpí dramatickými dopady klimatických změn a spalování fosilních paliv také přispívá ke znečištění ovzduší v zemi. Některá indická města přitom patří, co se týká kvality vzduchu, dlouhodobě k těm nejhorším na planetě. 

Indie krotí emise

Plán, který Indie aktualizuje každých pět let, slouží jako vodítko pro priority v energetice. Indie je (po Číně a USA) třetím největším producentem emisí na světě a současně je nejlidnatější zemí planety.

Do roku 2070 plánuje dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého, což by znamenalo výrazné snížení spotřeby uhlí a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

V návrhu plánu, který byl poprvé představený veřejnosti loni v září, ještě Ústřední úřad pro elektřinu uváděl, že do roku 2027 bude zapotřebí téměř osm tisíc megawatt nové uhelné kapacity. Strategie z června 2023 ale místo toho navrhuje vybudovat více než 8600 megawatt bateriových systémů pro skladování energie.

Taková akumulátorová úložiště energie mají zásadní význam pro nepřetržité využívání energie z obnovitelných zdrojů. „Tento plán je krok správným směrem,“ komentoval ho Raghav Pachouri, odborník na energetický sektor z Vasudha Foundation, think tanku se sídlem v Dillí.

Pachouri připustil, že jedním z důvodů, proč mohly být plány na výstavbu nových uhelných elektráren zrušeny, je to, že některé uhelné elektrárny se už začaly stavět.

V indické energetice se lépe plánuje

Indie si takový radikální krok podle Pachouriho může dovolit zejména kvůli svému profilu využívání energie. Největší poptávka je po ní v letních měsících, kdy tam panují nesnesitelná vedra. Bez klimatizací je život v zemi už prakticky nepředstavitelný.

Ale právě v této době jsou i delší dny a svítí více slunce, takže je snadnější tuto spotřebu pokrýt právě z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární elektrárny, uvedl expert. Indie plánuje do roku 2030 instalovat zařízení pro výrobu 500 gigawattů čisté energie, což je dost pro napájení 150 až pěti set milionů domácností v závislosti na spotřebě energie.

Podle Adityi Lolly, energetického analytika z think tanku Ember, ale není příliš pravděpodobné, že by země dokázala tento plán splnit. „Ročně instalujeme jenom 17 gigawattů. Abychom splnili tyto cíle, museli bychom to zvýšit tak na 40 až 45 gigawattů,“ řekl Lolla.

Nový plán i nadále předpokládá, že po roce 2027 se zase nové uhelné elektrárny začnou stavět, ale podle Lolly je to třeba brát s rezervou. „Tradičně jsou projekce na příštích pět let konkrétnější a ty na další roky jsou v podstatě zástupné,“ řekl Lolla. „Indie chce přejít na čistší energetický systém. S každým dalším plánem na výrobu elektřiny klesá objem energie z uhlí.“

Lolla předpovídá, že vzhledem k současné nestabilní situaci ve světové energetice, způsobené ruskou válkou na Ukrajině, změnou klimatu a zotavením z pandemie, rozhodne Indie o svém dlouhodobějším energetickém plánu podle toho, jak se bude vyvíjet situace do roku 2027.

Tento týden Indie oznámila první projekt obřího bateriové úložiště, které by mělo zadržovat elektřinu při jejím nadbytku. Společnosti OTPC a APDCL společně vybudují bateriový systém pro skladování energie o výkonu 250 MW/500 MWh v Ásámu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 12 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 14 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 14 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 17 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 18 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 21 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...