Indie se rozhodla k radikálnímu kroku v energetice

Uhlí tvoří v Indii hlavní zdroj energie. Kromě energie ale zemi přináší i řadu problémů. Vláda proto rozhodla, že nejméně dalších pět let se žádné další uhelné elektrárny stavět a plánovat nebudou.

Indie na začátku června zveřejnila aktualizovaný národní plán pro výrobu elektřiny. Podle něj nebude indická vláda v příštích pěti letech zvažovat žádné návrhy na výstavbu nových uhelných elektráren a zaměří se plně na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Toto dočasné pozastavení označili experti na energetiku oslovení agenturou AP za pozitivní krok. Indie je totiž podle nich nezdravě závislá na uhlí, z něhož získává asi tři čtvrtiny elektřiny. Současně trpí dramatickými dopady klimatických změn a spalování fosilních paliv také přispívá ke znečištění ovzduší v zemi. Některá indická města přitom patří, co se týká kvality vzduchu, dlouhodobě k těm nejhorším na planetě. 

Indie krotí emise

Plán, který Indie aktualizuje každých pět let, slouží jako vodítko pro priority v energetice. Indie je (po Číně a USA) třetím největším producentem emisí na světě a současně je nejlidnatější zemí planety.

Do roku 2070 plánuje dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého, což by znamenalo výrazné snížení spotřeby uhlí a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

V návrhu plánu, který byl poprvé představený veřejnosti loni v září, ještě Ústřední úřad pro elektřinu uváděl, že do roku 2027 bude zapotřebí téměř osm tisíc megawatt nové uhelné kapacity. Strategie z června 2023 ale místo toho navrhuje vybudovat více než 8600 megawatt bateriových systémů pro skladování energie.

Taková akumulátorová úložiště energie mají zásadní význam pro nepřetržité využívání energie z obnovitelných zdrojů. „Tento plán je krok správným směrem,“ komentoval ho Raghav Pachouri, odborník na energetický sektor z Vasudha Foundation, think tanku se sídlem v Dillí.

Pachouri připustil, že jedním z důvodů, proč mohly být plány na výstavbu nových uhelných elektráren zrušeny, je to, že některé uhelné elektrárny se už začaly stavět.

V indické energetice se lépe plánuje

Indie si takový radikální krok podle Pachouriho může dovolit zejména kvůli svému profilu využívání energie. Největší poptávka je po ní v letních měsících, kdy tam panují nesnesitelná vedra. Bez klimatizací je život v zemi už prakticky nepředstavitelný.

Ale právě v této době jsou i delší dny a svítí více slunce, takže je snadnější tuto spotřebu pokrýt právě z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární elektrárny, uvedl expert. Indie plánuje do roku 2030 instalovat zařízení pro výrobu 500 gigawattů čisté energie, což je dost pro napájení 150 až pěti set milionů domácností v závislosti na spotřebě energie.

Podle Adityi Lolly, energetického analytika z think tanku Ember, ale není příliš pravděpodobné, že by země dokázala tento plán splnit. „Ročně instalujeme jenom 17 gigawattů. Abychom splnili tyto cíle, museli bychom to zvýšit tak na 40 až 45 gigawattů,“ řekl Lolla.

Nový plán i nadále předpokládá, že po roce 2027 se zase nové uhelné elektrárny začnou stavět, ale podle Lolly je to třeba brát s rezervou. „Tradičně jsou projekce na příštích pět let konkrétnější a ty na další roky jsou v podstatě zástupné,“ řekl Lolla. „Indie chce přejít na čistší energetický systém. S každým dalším plánem na výrobu elektřiny klesá objem energie z uhlí.“

Lolla předpovídá, že vzhledem k současné nestabilní situaci ve světové energetice, způsobené ruskou válkou na Ukrajině, změnou klimatu a zotavením z pandemie, rozhodne Indie o svém dlouhodobějším energetickém plánu podle toho, jak se bude vyvíjet situace do roku 2027.

Tento týden Indie oznámila první projekt obřího bateriové úložiště, které by mělo zadržovat elektřinu při jejím nadbytku. Společnosti OTPC a APDCL společně vybudují bateriový systém pro skladování energie o výkonu 250 MW/500 MWh v Ásámu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 21 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 18 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 18 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 20 hhodinami
Načítání...