Dopady klimatických změn jsou dramatické. Středoevropští vědci pracují na systému včasného varování před těmi nejhoršími

Střední Evropa má být do budoucna schopna rychleji a lépe reagovat na negativní dopady klimatické změny, mezi které patří třeba vlny veder, sucho a zvýšené riziko lesních požárů. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe proto začali pracovat společně s kolegy z dalších evropských institucí na projektu s názvem Clim4Cast. Vytvoří nástroje včasného varování, které budou účinné a funkční pro středoevropský region.

Projekt pokrývá území Česka, Slovenska, Rakouska, Polska, Slovinska, Chorvatska a východní části Německa. Pro tyto země vznikne do roku 2026 on-line mapová aplikace, na níž bude zobrazený aktuální stav a předpověď rizika vyplývající z aktuálních podmínek a předpovědi počasí.

„Půjde o skokovou změnu v systému včasného varování před suchem, vlnami veder a požáry. V současnosti existují systémy monitoringu a v některých zemích i předpovědi sucha, ale systémy pro monitoring a předpověď vln veder a požárního počasí zatím existují jen v některých zemích, v některých vůbec,“ uvedli zástupci ústavu.

Evropa v problémech

Klimatická změna vede k delším obdobím sucha, k větším a delším vlnám veder než v minulosti a stále častěji ke vhodnému počasí pro lesní požáry. Jde o jevy, které jsou společné bez ohledu na hranice a představují značné riziko pro životní prostředí i život lidí. Jednotné hodnocení rizik a jednotná reakce dosud neexistuje.

„Díky projektu Clim4Cast bude střední Evropa odolnější vůči těmto přírodním hrozbám a dokáže je účinně zmírňovat. Státy budou umět lépe reagovat na přeshraniční dopady těchto jevů,“ uvedli vědci.

Vedle jedné webové aplikace bude každý z partnerů projektu výstupy sjednocovat do již existujících platforem pro jejich současné uživatele. „V každém z účastnických států vznikne také národní akční plán, který navrhne postupy pro aktivní řešení dopadů klimatické změny,“ doplnili zástupci ústavu. Problém s adaptací na dopady klimatické změny řeší všechny země Evropy, každá jinak dlouho, s jinou razancí a rozdílnými úspěchy.

Jedním z důležitých výstupů má být i nadnárodní strategie, podle níž by státy měly postupovat a veřejnost seznamovaly s dopady klimatické změny a riziky, které z ní vyplývají. Česko se loni vyhnulo extrémní letní vlně veder, která postihla západní Evropu. Se suchem a zvýšeným rizikem lesních požárů se však potýká již řadu let. Loni Česko zažilo v Českém Švýcarsku nejrozsáhlejší a nejdéle trvající požár za mnoho let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 17 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 19 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 20 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...