Dopady klimatických změn jsou dramatické. Středoevropští vědci pracují na systému včasného varování před těmi nejhoršími

Střední Evropa má být do budoucna schopna rychleji a lépe reagovat na negativní dopady klimatické změny, mezi které patří třeba vlny veder, sucho a zvýšené riziko lesních požárů. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe proto začali pracovat společně s kolegy z dalších evropských institucí na projektu s názvem Clim4Cast. Vytvoří nástroje včasného varování, které budou účinné a funkční pro středoevropský region.

Projekt pokrývá území Česka, Slovenska, Rakouska, Polska, Slovinska, Chorvatska a východní části Německa. Pro tyto země vznikne do roku 2026 on-line mapová aplikace, na níž bude zobrazený aktuální stav a předpověď rizika vyplývající z aktuálních podmínek a předpovědi počasí.

„Půjde o skokovou změnu v systému včasného varování před suchem, vlnami veder a požáry. V současnosti existují systémy monitoringu a v některých zemích i předpovědi sucha, ale systémy pro monitoring a předpověď vln veder a požárního počasí zatím existují jen v některých zemích, v některých vůbec,“ uvedli zástupci ústavu.

Evropa v problémech

Klimatická změna vede k delším obdobím sucha, k větším a delším vlnám veder než v minulosti a stále častěji ke vhodnému počasí pro lesní požáry. Jde o jevy, které jsou společné bez ohledu na hranice a představují značné riziko pro životní prostředí i život lidí. Jednotné hodnocení rizik a jednotná reakce dosud neexistuje.

„Díky projektu Clim4Cast bude střední Evropa odolnější vůči těmto přírodním hrozbám a dokáže je účinně zmírňovat. Státy budou umět lépe reagovat na přeshraniční dopady těchto jevů,“ uvedli vědci.

Vedle jedné webové aplikace bude každý z partnerů projektu výstupy sjednocovat do již existujících platforem pro jejich současné uživatele. „V každém z účastnických států vznikne také národní akční plán, který navrhne postupy pro aktivní řešení dopadů klimatické změny,“ doplnili zástupci ústavu. Problém s adaptací na dopady klimatické změny řeší všechny země Evropy, každá jinak dlouho, s jinou razancí a rozdílnými úspěchy.

Jedním z důležitých výstupů má být i nadnárodní strategie, podle níž by státy měly postupovat a veřejnost seznamovaly s dopady klimatické změny a riziky, které z ní vyplývají. Česko se loni vyhnulo extrémní letní vlně veder, která postihla západní Evropu. Se suchem a zvýšeným rizikem lesních požárů se však potýká již řadu let. Loni Česko zažilo v Českém Švýcarsku nejrozsáhlejší a nejdéle trvající požár za mnoho let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 39 mminutami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 3 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 3 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026
Načítání...