Pokud ebola pronikne mezi horské gorily, drtivá většina jich zemře do tří měsíců

Ebola je pro gorily smrtící a podle nového modelu se mezi nimi také může velmi snadno šířit. Vědci hledají způsoby, jak v případě vypuknutí epidemie mezi těmito primáty zareagovat. Věří, že cestou by mohlo být očkování.

Pokud by ebola pronika mezi ohrožené gorily horské, které žijí v africkém masivu Vurunga, přežilo by první kontakt s nemocí jen dvacet procent z nich. Tito inteligentní primáti jsou vůči nemoci podobně zranitelní jako lidé, ukázala simulace, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports. Protože tato populace má posledních asi tisíc jedinců, byl by to zřejmě její definitivní konec.

Na studii se podíleli vědci ze Smithsonian Institution a také výzkumníci z organizace Gorilla Doctors. Jediná cesta, jak situaci řešit, by bylo podle tohoto modelu očkování. Pokud by se podařilo vakcinovat aspoň polovinu goril do tří týdnů od potvzení první infekce, přežilo by jich asi padesát procent, což by na záchranu populace mohlo stačit.

Problém je, že samotné očkování by bylo vysoce rizikové jak pro zvířata, tak pro ty, kdo by se na něm podíleli.

Bez imunity a bez šance

Přestože od roku 2005 nebyl potvrzen žádný případ výskytu viru ebola u volně žijících lidoopů, virus se vyskytuje a cirkuluje ve východní a střední Africe a v oblastech, kde se intenzivně překrývá výskyt člověka a divokých zvířat. Proto se experti na ochranu těchto zvířat bojí mezidruhového přenosu.

„Měli jsme zatím velké štěstí, že virus eboly doposud horské gorily nezasáhl,“ poznamenala hlavní autorka a výkonná ředitelka organizace Gorilla Doctors Kirsten Gilardiová. „Tyto výsledky jsou ale silným argumentem pro dohled nad patogeny a pohotovostní plánování s cílem zmírnit riziko proniknutí viru ebola do populace horských goril.“

Ohrožení příbuzní

Horské gorily jsou společenská zvířata žijící v úzkých skupinách, které se občas dostávají do kontaktu s jinými skupinami. Virus ebola je pro lidoopy vysoce smrtelný, odhaduje se, že jeho úmrtnost dosahuje až 98 procent.

„Populace horských goril v masivu Virunga je izolovaná v národních parcích, jakýchsi lesních ostrovech obklopených jedněmi z nejhustších lidských populací v Africe.  A my víme, že gorily jsou náchylné k lidským patogenům,“ upozornila hlavní autorka Dawn Zimmermanová ze Smithsonova národního přírodovědného muzea.

„Riziko přenosu infekcí z lidí na gorily představuje významnou hrozbu. Tato studie je pádným argumentem pro to, aby bylo buď preventivně očkováno 50 procent goril horských, nebo aby byly připraveny k očkování při prvním zjištění eboly v populaci. To sice nezabrání rozsáhlé nákaze, ale mohlo by to zvýšit míru přežití v celé populaci až na padesát procent,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 8 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 13 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 13 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...