Výzva k pozastavení vývoje umělé inteligence je nerealistická, AI může přinést revoluci ve školství, míní expert

Nahrávám video
90' ČT24: Experti Baudiš a Mikolov hovořili o budoucnosti a rizicích umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Umělá inteligence (artificial intelligence – AI) budí v poslední době hodně pozornosti, nedávno se objevila i výzva stovek odborníků k dočasnému přerušení jejího vývoje. Programátor AI z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze Tomáš Mikolov ovšem v pondělní 90' ČT24 řekl, že  tento apel považuje za kostrbatý a nerealistický. Podle spoluzakladatele startupu Rossum Petra Baudiše brzy hrozí, že informační kanály zaplaví stroji vyrobený obsah, který bude od toho vyprodukovaného lidmi jen velmi těžko rozeznatelný.

„V odborné komunitě existují názory, že umělá inteligence může být v dlouhodobém měřítku riziko, protože její možnosti se neustále zvětšují. A časem budeme sdílet svět s něčím, co má podobnou inteligenci jako my. Já si ale myslím, že teď si větší pozornost zaslouží krátkodobé problémy a rizika, které umělá inteligence přinese,“ řekl v úvodu diskuze Baudiš. On sám přitom výzvu k dočasnému přerušení vývoje umělé inteligence také podepsal.

„Umělá inteligence je do budoucna potenciálně velmi silná, převratná technologie. Až ji vyvineme. Zatím máme v podstatě dobře zvládnuté strojové učení, což je pořád jednodušší než umělá inteligence. Souhlasím, že bychom měli diskutovat spíše o těch krátkodobějších věcech než o science-fiction scénářích,“ doplnil Mikolov.

Upozornil, že Evropa je v současnosti v oblasti AI velmi pozadu například v porovnání s Čínou či Spojenými státy. „Měli bychom jako riziko vnímat, že nám zajímavý technologický sektor s velmi vysokou přidanou hodnotou ovládnou monopolní korporace ze zahraničí,“ upozornil expert z ČVUT.

Uposlechnou korporace výzvu?

Výzvu k pozastavení vývoje AI na půl roku považuje on osobně za kostrbatou a nerealistickou. „Uposlechnou to americké korporace nebo čínské firmy, které trénují obří jazykové modely? Asi těžko,“ má jasno Mikolov. Za iniciativou vidí spíše snahu lidí, jako je majitel Tesly Elon Musk, rozvířit na toto téma diskuzi.

Podle Baudiše v krátkodobém horizontu určitě hrozí, že informační kanály zaplaví obsah vytvořený roboty, který je jen těžko rozeznatelný od toho vytvořeného lidmi. „Moje osobní predikce je, že ještě letos něco z toho zažít můžeme, protože už teď používají statisíce lidí umělou inteligenci GPT4, která je už hodně pokročilá. A srovnání s našeptávačem (textu) v telefonu sice technicky může dávat smysl, ale z hlediska možností, které ten systém přináší, moc přesné není,“ zdůraznil spoluzakladatel startupu. Hrozí podle něj i ohrožení řady zaměstnání.

Podle něj je příkladem oboru, který se bude muset příchodu AI přizpůsobit, školství. „Pokud za vás program dokáže napsat esej, spočítat matematický příklad včetně postupu, tak se výukové metody budou muset proměnit,“ je přesvědčený Baudiš. Mikolov mluví dokonce o „malé revoluci“.

„Každý student může mít personalizovaného učitele, který mu bude radit, pomáhat a vysvětlovat v podstatě cokoliv, co dnes víme. Učitel nebude ideální, ale nediskutovat o té přidané hodnotě a omezit celou diskuzi jen na potenciální rizika je podobné, jako kdybychom před 20 lety mluvili o tom, že elektronické bankovnictví nedává smysl, protože mi někdo může ukrást peníze,“ přidal Mikolov konkrétní příklad.

Rizika podle něj samozřejmě existují, ale pokud je přidaná hodnota převyšuje, mělo by se diskutovat právě o ní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 32 mminutami

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
před 2 hhodinami

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
včera v 09:02

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
včera v 07:00

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
7. 2. 2026

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...