Výzva k pozastavení vývoje umělé inteligence je nerealistická, AI může přinést revoluci ve školství, míní expert

Nahrávám video
90' ČT24: Experti Baudiš a Mikolov hovořili o budoucnosti a rizicích umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Umělá inteligence (artificial intelligence – AI) budí v poslední době hodně pozornosti, nedávno se objevila i výzva stovek odborníků k dočasnému přerušení jejího vývoje. Programátor AI z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze Tomáš Mikolov ovšem v pondělní 90' ČT24 řekl, že  tento apel považuje za kostrbatý a nerealistický. Podle spoluzakladatele startupu Rossum Petra Baudiše brzy hrozí, že informační kanály zaplaví stroji vyrobený obsah, který bude od toho vyprodukovaného lidmi jen velmi těžko rozeznatelný.

„V odborné komunitě existují názory, že umělá inteligence může být v dlouhodobém měřítku riziko, protože její možnosti se neustále zvětšují. A časem budeme sdílet svět s něčím, co má podobnou inteligenci jako my. Já si ale myslím, že teď si větší pozornost zaslouží krátkodobé problémy a rizika, které umělá inteligence přinese,“ řekl v úvodu diskuze Baudiš. On sám přitom výzvu k dočasnému přerušení vývoje umělé inteligence také podepsal.

„Umělá inteligence je do budoucna potenciálně velmi silná, převratná technologie. Až ji vyvineme. Zatím máme v podstatě dobře zvládnuté strojové učení, což je pořád jednodušší než umělá inteligence. Souhlasím, že bychom měli diskutovat spíše o těch krátkodobějších věcech než o science-fiction scénářích,“ doplnil Mikolov.

Upozornil, že Evropa je v současnosti v oblasti AI velmi pozadu například v porovnání s Čínou či Spojenými státy. „Měli bychom jako riziko vnímat, že nám zajímavý technologický sektor s velmi vysokou přidanou hodnotou ovládnou monopolní korporace ze zahraničí,“ upozornil expert z ČVUT.

Uposlechnou korporace výzvu?

Výzvu k pozastavení vývoje AI na půl roku považuje on osobně za kostrbatou a nerealistickou. „Uposlechnou to americké korporace nebo čínské firmy, které trénují obří jazykové modely? Asi těžko,“ má jasno Mikolov. Za iniciativou vidí spíše snahu lidí, jako je majitel Tesly Elon Musk, rozvířit na toto téma diskuzi.

Podle Baudiše v krátkodobém horizontu určitě hrozí, že informační kanály zaplaví obsah vytvořený roboty, který je jen těžko rozeznatelný od toho vytvořeného lidmi. „Moje osobní predikce je, že ještě letos něco z toho zažít můžeme, protože už teď používají statisíce lidí umělou inteligenci GPT4, která je už hodně pokročilá. A srovnání s našeptávačem (textu) v telefonu sice technicky může dávat smysl, ale z hlediska možností, které ten systém přináší, moc přesné není,“ zdůraznil spoluzakladatel startupu. Hrozí podle něj i ohrožení řady zaměstnání.

Podle něj je příkladem oboru, který se bude muset příchodu AI přizpůsobit, školství. „Pokud za vás program dokáže napsat esej, spočítat matematický příklad včetně postupu, tak se výukové metody budou muset proměnit,“ je přesvědčený Baudiš. Mikolov mluví dokonce o „malé revoluci“.

„Každý student může mít personalizovaného učitele, který mu bude radit, pomáhat a vysvětlovat v podstatě cokoliv, co dnes víme. Učitel nebude ideální, ale nediskutovat o té přidané hodnotě a omezit celou diskuzi jen na potenciální rizika je podobné, jako kdybychom před 20 lety mluvili o tom, že elektronické bankovnictví nedává smysl, protože mi někdo může ukrást peníze,“ přidal Mikolov konkrétní příklad.

Rizika podle něj samozřejmě existují, ale pokud je přidaná hodnota převyšuje, mělo by se diskutovat právě o ní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 15 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...