Výzva k pozastavení vývoje umělé inteligence je nerealistická, AI může přinést revoluci ve školství, míní expert

Nahrávám video

Umělá inteligence (artificial intelligence – AI) budí v poslední době hodně pozornosti, nedávno se objevila i výzva stovek odborníků k dočasnému přerušení jejího vývoje. Programátor AI z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze Tomáš Mikolov ovšem v pondělní 90' ČT24 řekl, že  tento apel považuje za kostrbatý a nerealistický. Podle spoluzakladatele startupu Rossum Petra Baudiše brzy hrozí, že informační kanály zaplaví stroji vyrobený obsah, který bude od toho vyprodukovaného lidmi jen velmi těžko rozeznatelný.

„V odborné komunitě existují názory, že umělá inteligence může být v dlouhodobém měřítku riziko, protože její možnosti se neustále zvětšují. A časem budeme sdílet svět s něčím, co má podobnou inteligenci jako my. Já si ale myslím, že teď si větší pozornost zaslouží krátkodobé problémy a rizika, které umělá inteligence přinese,“ řekl v úvodu diskuze Baudiš. On sám přitom výzvu k dočasnému přerušení vývoje umělé inteligence také podepsal.

„Umělá inteligence je do budoucna potenciálně velmi silná, převratná technologie. Až ji vyvineme. Zatím máme v podstatě dobře zvládnuté strojové učení, což je pořád jednodušší než umělá inteligence. Souhlasím, že bychom měli diskutovat spíše o těch krátkodobějších věcech než o science-fiction scénářích,“ doplnil Mikolov.

Upozornil, že Evropa je v současnosti v oblasti AI velmi pozadu například v porovnání s Čínou či Spojenými státy. „Měli bychom jako riziko vnímat, že nám zajímavý technologický sektor s velmi vysokou přidanou hodnotou ovládnou monopolní korporace ze zahraničí,“ upozornil expert z ČVUT.

Uposlechnou korporace výzvu?

Výzvu k pozastavení vývoje AI na půl roku považuje on osobně za kostrbatou a nerealistickou. „Uposlechnou to americké korporace nebo čínské firmy, které trénují obří jazykové modely? Asi těžko,“ má jasno Mikolov. Za iniciativou vidí spíše snahu lidí, jako je majitel Tesly Elon Musk, rozvířit na toto téma diskuzi.

Podle Baudiše v krátkodobém horizontu určitě hrozí, že informační kanály zaplaví obsah vytvořený roboty, který je jen těžko rozeznatelný od toho vytvořeného lidmi. „Moje osobní predikce je, že ještě letos něco z toho zažít můžeme, protože už teď používají statisíce lidí umělou inteligenci GPT4, která je už hodně pokročilá. A srovnání s našeptávačem (textu) v telefonu sice technicky může dávat smysl, ale z hlediska možností, které ten systém přináší, moc přesné není,“ zdůraznil spoluzakladatel startupu. Hrozí podle něj i ohrožení řady zaměstnání.

Podle něj je příkladem oboru, který se bude muset příchodu AI přizpůsobit, školství. „Pokud za vás program dokáže napsat esej, spočítat matematický příklad včetně postupu, tak se výukové metody budou muset proměnit,“ je přesvědčený Baudiš. Mikolov mluví dokonce o „malé revoluci“.

„Každý student může mít personalizovaného učitele, který mu bude radit, pomáhat a vysvětlovat v podstatě cokoliv, co dnes víme. Učitel nebude ideální, ale nediskutovat o té přidané hodnotě a omezit celou diskuzi jen na potenciální rizika je podobné, jako kdybychom před 20 lety mluvili o tom, že elektronické bankovnictví nedává smysl, protože mi někdo může ukrást peníze,“ přidal Mikolov konkrétní příklad.

Rizika podle něj samozřejmě existují, ale pokud je přidaná hodnota převyšuje, mělo by se diskutovat právě o ní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 9 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 16 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 17 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...