Jsme jako indiáni, kteří zahlédli na obzoru plachty Evropanů. Brněnský expert varuje před umělou inteligencí

Vývojáři umělé inteligence (Al) podle Víta Janiše z brněnské Mendelovy univerzity nejsou schopni dohlédnout důsledků, které jejich výtvor pro lidstvo představuje. Janiš je jedním z vědců, kteří v prohlášení volají po nejméně půlročním pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Umělou inteligencí se Janiš zabývá asi dvacet let.

Janiš uvedl, že čím více toho ví, tím větší má obavy z toho, co nastane, jakmile umělá inteligence dosáhne takzvané fáze singularity. Jde o bod zlomu, kdy začne nekontrolovatelný a nevratný technologický růst a lidská společnost se začne nenávratně měnit působením technologie. Podle Janiše neexistuje žádný racionální důvod, proč by tohoto milníku nemělo být dosaženo. Otázkou podle něj není jestli, ale kdy.

„Obávám se, že vývojáři AI nejsou schopni dohlédnout důsledků, které jejich výtvor pro lidstvo představuje. Nejde totiž o otázku technickou, nýbrž filozofickou a legislativní,“ uvedl Janiš.

Sloužit lidem? Naivní představa

Podle něj ve chvíli, kdy umělá inteligence dosáhne singularity, ztratí lidstvo nad jejím dalším vývojem jakoukoliv kontrolu. Její schopnosti poté podle něj porostou exponenciálním tempem a nebude v lidských silách tento vývoj ani pochopit, natož jej nějakým způsobem moderovat.

„Vytvoříme si jakéhosi boha. Představa, že tohoto boha dokážeme kontejnerizovat a udržet v bezpečí sandboxu, je v nejlepším případě naivní, stejně jako představa, že nám tento bůh potom bude sloužit. On. Nám,“ uvedl Janiš.

Uvedl, že výzvu podepsal, přestože je podle něj trošku naivní a z dlouhodobého hlediska nic neřeší. „Vnímám ji ale jako způsob, jak toto téma otevřít, protože s ohledem na to, jak dramatickým způsobem AI v nejbližších měsících a letech změní trh práce a celou společnost, je toto téma v médiích diskutované zcela nedostatečně a nemá takovou pozornost politické reprezentace, jakou si zaslouží,“ míní Janiš.

Dodal, že jsme jako původní obyvatelé Nového světa, kteří poprvé spatřili karavely s Evropany. „Dívali se na ně se zaujetím a zvídavostí, ale stěží jim docházelo, co pro ně tato exotická návštěva v dlouhodobém horizontu bude znamenat. My oproti nim máme několik století náskok, známe historii a měli bychom být schopni se z ní poučit,“ uvedl Janiš.

Prohlášení podepsaly stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence (AI) včetně miliardáře Elona Muska. Navrhují, aby vývojáři tuto pauzu využili ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Kritici tvrdí, že signatáři petice potenciál aktuálních technologií hrubě přehánějí, připomíná agentura Reuters. „Takováto prohlášení mají za cíl vytvořit přehnaná očekávání. Má to v lidech vyvolat obavy,“ míní výzkumnice v oboru umělé inteligence Johanna Björklundová z univerzity ve švédském Umeaa. „Nemyslím si, že je potřeba tahat za ruční brzdu,“ dodala.

Zastavte to!

Ještě ostřeji se proti současné podobě umělých inteligenci vymezil na konci března americký expert na umělé inteligence Eliezer Yudkowsky v časopise The Time. Ten výše zmíněnou deklaraci nepodepsal, protože je podle něj příliš slabá a nedostatečná.

Pravděpodobný výsledek střetu lidstva s nadlidskou inteligencí by podle něj nutně musel skončit naprostou prohrou. Přirovnává ho ke střetu desetiletého dítěte, které se snaží hrát šachy proti nejmodernějšímu specializovanému programu, nebo boji Australopitheka proti modernímu Homo sapiens.

  • Eliezer Shlomo Yudkowsky (narozen 11. září 1979) je americký výzkumník a spisovatel zabývající se teorií rozhodování a umělou inteligencí, známý především popularizací myšlenky přátelské umělé inteligence. Je spoluzakladatelem a výzkumným pracovníkem Machine Intelligence Research Institute (MIRI), soukromé výzkumné neziskové organizace se sídlem v Berkeley v Kalifornii. Jeho práce o perspektivě exploze inteligence na útěku ovlivnila knihu Nicka Bostroma Superinteligence: Cesty, nebezpečí, strategie.

„Chcete-li si představit nepřátelskou nadlidskou umělou inteligenci, nepředstavujte si neživého myslitele s knižní inteligencí, který bydlí uvnitř internetu a posílá lidem podvodné e-maily. Představte si celou mimozemskou civilizaci, která myslí milionkrát rychleji než člověk, zpočátku omezenou na počítače – ve světě tvorů, kteří jsou z jejího pohledu velmi hloupí a velmi pomalí,“ uvedl.

„Dostatečně inteligentní umělá inteligence nezůstane dlouho omezena na počítače. V dnešním světě můžete poslat řetězce DNA e-mailem do laboratoří, které budou na požádání vyrábět proteiny, což umožní umělé inteligenci původně omezené na internet vytvářet umělé formy života nebo se rovnou pustit do postbiologické molekulární výroby.“

Řešením je podle něj jen absolutní zákaz všech forem umělé inteligence – snad s výjimkou těch na zdravotnický výzkum. „Všechno to vypněte. Nejsme připravení. Nejsme na cestě k tomu, abychom byli v dohledné době výrazně připravení. Pokud v tom budeme pokračovat, zemřou všichni, včetně dětí, které si to nevybraly a neudělaly nic špatného,“ končí svou úvahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 2 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 6 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 6 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 7 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
před 23 hhodinami

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
včera v 10:52

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
včera v 10:37

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...