Jsme jako indiáni, kteří zahlédli na obzoru plachty Evropanů. Brněnský expert varuje před umělou inteligencí

Vývojáři umělé inteligence (Al) podle Víta Janiše z brněnské Mendelovy univerzity nejsou schopni dohlédnout důsledků, které jejich výtvor pro lidstvo představuje. Janiš je jedním z vědců, kteří v prohlášení volají po nejméně půlročním pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Umělou inteligencí se Janiš zabývá asi dvacet let.

Janiš uvedl, že čím více toho ví, tím větší má obavy z toho, co nastane, jakmile umělá inteligence dosáhne takzvané fáze singularity. Jde o bod zlomu, kdy začne nekontrolovatelný a nevratný technologický růst a lidská společnost se začne nenávratně měnit působením technologie. Podle Janiše neexistuje žádný racionální důvod, proč by tohoto milníku nemělo být dosaženo. Otázkou podle něj není jestli, ale kdy.

„Obávám se, že vývojáři AI nejsou schopni dohlédnout důsledků, které jejich výtvor pro lidstvo představuje. Nejde totiž o otázku technickou, nýbrž filozofickou a legislativní,“ uvedl Janiš.

Sloužit lidem? Naivní představa

Podle něj ve chvíli, kdy umělá inteligence dosáhne singularity, ztratí lidstvo nad jejím dalším vývojem jakoukoliv kontrolu. Její schopnosti poté podle něj porostou exponenciálním tempem a nebude v lidských silách tento vývoj ani pochopit, natož jej nějakým způsobem moderovat.

„Vytvoříme si jakéhosi boha. Představa, že tohoto boha dokážeme kontejnerizovat a udržet v bezpečí sandboxu, je v nejlepším případě naivní, stejně jako představa, že nám tento bůh potom bude sloužit. On. Nám,“ uvedl Janiš.

Uvedl, že výzvu podepsal, přestože je podle něj trošku naivní a z dlouhodobého hlediska nic neřeší. „Vnímám ji ale jako způsob, jak toto téma otevřít, protože s ohledem na to, jak dramatickým způsobem AI v nejbližších měsících a letech změní trh práce a celou společnost, je toto téma v médiích diskutované zcela nedostatečně a nemá takovou pozornost politické reprezentace, jakou si zaslouží,“ míní Janiš.

Dodal, že jsme jako původní obyvatelé Nového světa, kteří poprvé spatřili karavely s Evropany. „Dívali se na ně se zaujetím a zvídavostí, ale stěží jim docházelo, co pro ně tato exotická návštěva v dlouhodobém horizontu bude znamenat. My oproti nim máme několik století náskok, známe historii a měli bychom být schopni se z ní poučit,“ uvedl Janiš.

Prohlášení podepsaly stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence (AI) včetně miliardáře Elona Muska. Navrhují, aby vývojáři tuto pauzu využili ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Kritici tvrdí, že signatáři petice potenciál aktuálních technologií hrubě přehánějí, připomíná agentura Reuters. „Takováto prohlášení mají za cíl vytvořit přehnaná očekávání. Má to v lidech vyvolat obavy,“ míní výzkumnice v oboru umělé inteligence Johanna Björklundová z univerzity ve švédském Umeaa. „Nemyslím si, že je potřeba tahat za ruční brzdu,“ dodala.

Zastavte to!

Ještě ostřeji se proti současné podobě umělých inteligenci vymezil na konci března americký expert na umělé inteligence Eliezer Yudkowsky v časopise The Time. Ten výše zmíněnou deklaraci nepodepsal, protože je podle něj příliš slabá a nedostatečná.

Pravděpodobný výsledek střetu lidstva s nadlidskou inteligencí by podle něj nutně musel skončit naprostou prohrou. Přirovnává ho ke střetu desetiletého dítěte, které se snaží hrát šachy proti nejmodernějšímu specializovanému programu, nebo boji Australopitheka proti modernímu Homo sapiens.

  • Eliezer Shlomo Yudkowsky (narozen 11. září 1979) je americký výzkumník a spisovatel zabývající se teorií rozhodování a umělou inteligencí, známý především popularizací myšlenky přátelské umělé inteligence. Je spoluzakladatelem a výzkumným pracovníkem Machine Intelligence Research Institute (MIRI), soukromé výzkumné neziskové organizace se sídlem v Berkeley v Kalifornii. Jeho práce o perspektivě exploze inteligence na útěku ovlivnila knihu Nicka Bostroma Superinteligence: Cesty, nebezpečí, strategie.

„Chcete-li si představit nepřátelskou nadlidskou umělou inteligenci, nepředstavujte si neživého myslitele s knižní inteligencí, který bydlí uvnitř internetu a posílá lidem podvodné e-maily. Představte si celou mimozemskou civilizaci, která myslí milionkrát rychleji než člověk, zpočátku omezenou na počítače – ve světě tvorů, kteří jsou z jejího pohledu velmi hloupí a velmi pomalí,“ uvedl.

„Dostatečně inteligentní umělá inteligence nezůstane dlouho omezena na počítače. V dnešním světě můžete poslat řetězce DNA e-mailem do laboratoří, které budou na požádání vyrábět proteiny, což umožní umělé inteligenci původně omezené na internet vytvářet umělé formy života nebo se rovnou pustit do postbiologické molekulární výroby.“

Řešením je podle něj jen absolutní zákaz všech forem umělé inteligence – snad s výjimkou těch na zdravotnický výzkum. „Všechno to vypněte. Nejsme připravení. Nejsme na cestě k tomu, abychom byli v dohledné době výrazně připravení. Pokud v tom budeme pokračovat, zemřou všichni, včetně dětí, které si to nevybraly a neudělaly nic špatného,“ končí svou úvahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 1 hhodinou

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
před 4 hhodinami

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
včera v 09:02

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
včera v 07:00

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
7. 2. 2026

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...