Kai-Fu Lee je jméno, které zná v Evropě jen málokdo, v jeho rodné Číně jde však o jednoho z nejznámějších expertů na téma umělé inteligence. Tento technolog, vizionář a investor věří, že roboti mohou téměř úplně nahradit lidské pracovníky.
„Tato náhrada se děje právě teď a je to naprostá decimace,“ uvedl Lee minulý týden na velké konferenci pořádané na Massachusettském technologickém institutu (MIT). „Myslím si, že nejdřív o práci přijdou bílé límečky, ale čeká to i na modré límečky, jen později,“ uvedl.
- Modré límečky je pojem, který označuje příslušnost k dělnické třídě, kdy pracující vykonává fyzickou práci. Takto označovaní pracující mohou být jak školení (příkladem může být automechanik), tak prakticky zcela neškolení (příkladem mohou být pomocné práce v zemědělství). Příbuzný, nicméně opačný pojem bílé límečky naopak především označuje práci v kanceláři a často prováděnou vsedě u počítače. Pojem růžové límečky pak označuje zaměstnání ve službách – příkladem může být číšník/servírka.
Lee to doložil na několika konkrétních případech investic jeho společnosti Sinovation Ventures, které podle něj jasně dokládají, jak se právě nyní rutinní práce mění díky umělým inteligencím.
Například finančně podpořil Smart Finance Group, společnost, která pomocí strojového učení dokáže posuzovat, zda je daná osoba schopná dostat úvěr – dříve se jednalo o poměrně sofistikovanou a zodpovědnou práci pro lidské účetní. Nyní ji dokážou dělat počítače, a to mnohem přesněji a bezchybněji než lidští úředníci.
Investuje však také do společností, které automatizují službu o zákazníka, trénink a další rutinní záležitosti.
Čínský vizionář varuje
Proč je dobré dát si pozor právě na varování tohoto muže? Za Kai-Fu Leeho mluví jeho minulost: než se stal soukromým investorem v oboru technologií, působil ve výzkumných laboratořích společnosti Microsoft v Číně, později – v roce 2009 – se stal zakládajícím prezidentem společnosti Google v Číně.
Sám je přitom nejen mimořádně schopným manažerem, ale také se osobně posílel na výzkumu: v osmdesátých letech dvacátého století pracoval na Carnegie Mellon University na přelomovém výzkumu strojového rozeznávání přirozené řeči.
Je samozřejmě logické, že jakožto podnikatel má Lee zájem propagovat obor, do nějž investuje, ale jeho slova dobře odrážejí čínskou perspektivu – právě tato země v poslední době do tohoto oboru investuje obrovské sumy peněz.
Na své přednášce popsal čtyři vlny nástupu umělých inteligencí. První vlna je způsobena snadnou dostupností obrovského množství zpracovaných dat na internetu a sociálních sítích. Díky nim získaly velké internetové společnosti, jak v USA, tak v Číně, značnou výhodu v rozvíjení svého podnikání i dalšího rozvoje umělých inteligencí.
Druhá vlna je více spojená s narušením existujících pracovních míst, o němž Lee hovořil. Je založená na dostupnosti velkých firemních dat – například v účetnictví nebo v právu. Pokud se stroje naučí rychle a účinně shromažďovat podklady v tisícovkách dokumentů, nacházet v nich precedenty a související případy, odpadne většina klasické právnické práce.
Třetí vlna je založená na společnostech, které vytvářejí data v aplikacích nebo jiných počítačových produktech. Čtvrtá vlna na rozdíl od předchozích tří teprve přijde, její jádro budou tvořit velká data ze služeb, jako jsou samořiditelné automobily nebo robotičtí pomocníci, tedy to, čemu se dnes říká internet věcí.
Spousta lidí zbohatne – a řada přijde o práci
„Umělé inteligence aplikované do nejrůznějších prostředí a změněné na výrobky vytvoří fenomenální hodnoty,“ popsal nadšeně Lee. „Pro společnosti, které do tohoto oboru investují, se tím otevírá zlatý věk umělých inteligencí.“
Na konferenci AI and Future of Work (Umělé inteligence a budoucnost práce), kde Lee vystoupil, bylo podle serveru Technology Review cítit, že se technologický svět musí připravit na nejhorší. Prezident MIT Rafael Reif hned v úvodním slovu podotkl, že současný vývoj v tomto oboru má potenciál hluboce ovlivnit společnost.
Současně se tam ale ukázalo, že ani ti největší experti na světě se nedokáží shodnout na tom, jak velký tento dopad bude, ani zda převáží jeho pozitivní nebo negativní stránky.
Řada přednášejících vyjádřila naději, že současný rozvoj povede ke vzniku mnoha dalších oborů, takže vlastně vytvoří více míst, než jich zničí. Lee však vidí budoucnost jinak: „Mnoho optimistů říká, že během technologické revoluce práce zanikají i vznikají. Ano, ve společnosti budou vznikat nová pracovní místa – ale já vám říkám, že to budou jen výjimky.“
