Deutsche Bank zřejmě propustí desetitisíce zaměstnanců. Lidi postupně nahradí roboti

Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank zřejmě propustí desítky tisíc zaměstnanců, jelikož musí přizpůsobit náklady výrazně slabším příjmům. Umožnit jí to má především modernizace bankovních operací. V rozhovoru pro list Financial Times to jasně naznačil generální ředitel banky John Cryan.

„Zaměstnáváme 97 tisíc lidí, zatímco většina našich konkurentů polovinu,“ řekl Cryan. Banka se v rámci pětiletého plánu restrukturalizace, který přijala koncem roku 2015, chystá propustit čtyři až devět tisíc osob.

Další škrty ve výplatní listině jí pak umožní modernizace technologie, která přinese zefektivnění bankovních procesů. Cryan zdůraznil, že banka je „příliš manuální a tudíž náchylná k chybám“, a to se musí změnit.

Rozsáhlá restrukturalizace zahrnuje propojení divize Postbank s ostatními aktivitami v oblasti drobného bankovnictví a prodej části divize pro správu majetku. Integrace s Postbank by měla přinést úsporu 900 milionů eur. John Cryan v rozhovoru uvedl, že řada klientů by měla být přesměrována k on-line bankovnictví a že prostor k uzavírání bankovních poboček je nemalý.

Lidi nahradí v bankách roboti

Cryan varoval zaměstnance bankovnictví před rychlým vývojem technologií již na zářijové konferenci ve Frankfurtu, roboti podle něj velké množství bankéřů o práci brzy připraví. 

„V naší bance máme lidi, kteří dělají práci jako roboti. Zítra budeme mít roboty, kteří se chovají jako lidé. Nezáleží na tom, jestli se na těchto změnách naše banka bude podílet, nebo ne – nastanou stejně,“ prohlásil před časem ve Frankfurtu John Cryan. Účetní označil za lidi, kteří „v podstatě slouží jako počítadlo“ – právě jim hrozí nahrazení specializovanými umělými inteligencemi nejdříve.

„Smutnou pravdou pro bankovní průmysl je, že v současné době už nepotřebujeme tolik lidí jako dříve,“ dodal na konferenci. Cryan je sice původem Brit, ale největší německé bance šéfuje už od roku 2015. Jedním z jeho hlavních úkolů v této roli je restrukturalizovat finanční ústav, který má po celém světě přes sto tisíc zaměstnanců.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hvězda kdysi největší investiční banky na světě začala hasnout po globální finanční krizi. Deutsche Bank se v posledních letech potýkala s vysokými náklady na řešení právních sporů. Podle údajů agentury Reuters z letošního června tyto náklady od roku 2009 překročily 15 miliard eur (zhruba 384 miliard korun).

Koncem loňského roku se banka například dohodla s americkým ministerstvem spravedlnosti, že zaplatí 7,2 miliardy dolarů kvůli praktikám při prodeji hypotečních cenných papírů před finanční krizí z let 2007 až 2009.

V letošním třetím čtvrtletí banka více než zdvojnásobila čistý zisk na 649 milionů eur z 278 milionů eur před rokem. Během prvních devíti měsíců letošního roku se čistý zisk banky dokonce více než ztrojnásobil na 1,7 miliardy eur. Návratnost vlastního kapitálu (ROTE) ale dosáhla pouhých čtyř procent, a byla tedy hluboko pod střednědobým cílem Deutsche Bank ve výši deseti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...