Tříletou dívku pokousal leguán. Nakazil ji bakterií, na kterou klasická antibiotika nezabrala

Vědci popsali výjimečnou situaci, kdy došlo k nákaze malého dítěte bakterií, která normálně lidi nenapadá. Příběh podle nich dokazuje, jak důležité je znát zoonotické nemoci, které mohou ze zvířat přeskočit na člověka a projevovat se u nich nepředvídatelným způsobem.

Tříletá holčička seděla na kostarické pláži, když k ní přiběhl leguán a kousl ji do ruky.  Zranění ji začalo bolet a později se ukázalo, že ji leguán nakazil vzácnou bakteriální infekcí, které se holčička nemohla několik měsíců zbavit.

Případ, který je z hlediska medicíny unikátní, lékaři teprve představí na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí, detaily ale už publikovali v článku.

Stačilo jedno kousnutí

Batole začalo po pokousání křičet, prostředníček mu silně krvácel, takže ho rodiče vzali do nemocnice. Lékaři zranění vydezinfikovali a podali dítěti účinné a silné antibiotikum amoxicilin. To se používá jako ochrana před bakterií salmonely, kterou plazi často přenášejí.

Lékaři popsali, že se zranění bez problémů zahojilo a dívce na prstu nezůstala ani jizvička. Tedy alespoň to tak vypadalo. O pět měsíců později se totiž zdravotní problém vrátil a v mnohem horší podobě. Rodiče si všimli, že na prostředníčku, v místě kousnutí, se jejich dceři objevila malá bulka, která se ale začala zvětšovat.

Rostla tři měsíce a byla stále bolestivější. V nemocnici Stanford Children's Health lékaři dívce odstranili z ruky téměř centimetrový útvar. Popsali také nahromadění odumřelé tkáně a hnisu kolem rány; to znamená, že oblast byla napadená infekcí, kterou se imunitní systém tímto způsobem pokusil odstranit z těla.

Z hnisu zjistili, že dívka byla napadená bakterií Mycobacterium marinum. Jde o příbuzného patogenů, které u lidí způsobují malomocenství a tuberkulózu. Nejčastěji napadá ryby, které pak trpí podobnými příznaky jako lidé s tuberkulózou. Výjimečně může napadat i lidi a způsobuje u nich kožní vyrážky. Přenos na člověka byl ale dosud zaznamenán pouze po kontaktu s nakaženými rybami. Tento případ je prvním známým, kdy došlo k nákaze po kousnutí plazem.

Rezervoáry mikrobů

Plazi, kteří jsou chovaní v zajetí, mohou mít ve svých tělech mykobakterie, poznamenávají autoři zprávy. A vzhledem k vrozeným vlastnostem těchto plazů není příliš překvapivé, že leguáni mohou být nositeli této bakterie.

„Mycobacterium marinum preferuje pro svůj růst nižší teploty – do třiceti stupňů Celsia. Je proto dost pravděpodobné, že studenokrevní leguáni s tělesnou teplotou v rozmezí 22 až 37 stupňů Celsia mohou představovat pro tyto mikroby rezervoáry,“ uvedli výzkumníci ve své zprávě.

Další problém spočívá v tom, že tyto bakterie se jen velmi špatně léčí. A konkrétně Mycobacterium marinum je velmi odolné vůči širokému spektru antibiotik, včetně amoxicilinu. Právě proto se u tříleté dívky infekce tak rozšířila – a lékaři proti ní museli použít zvláštní kombinovanou léčbu více druhy antibiotik. Pak se ale účinky této terapie začaly projevovat velmi rychle, trvalo to jen několik dní a infekce zmizela.

„Kousnutí vedlo ke kolonizaci bakterií, která se u lidí vyskytuje jen výjimečně,“ uzavírají svou zprávu vědci. Dokazuje to podle nich, že také leguáni mohou být přenašeči škodlivých bakterií schopných vyvolat u lidí závažné infekce. „Může to pomoci informovat zdravotníky o méně známých bakteriálních infekcích po neobvyklých vystaveních zoonotickým organismům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 14 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...