Dinosauří rekordman měl krk dlouhý 15 metrů, zrekonstruovat jeho tělo trvalo roky

Jen několik málo živých tvorů posunulo hranice anatomie tak jako sauropodi. Podsadité nohy nesly mohutná těla s dlouhým ocasem tenkým jako bič, proslavená je tato skupina dinosaurů ale hlavně svými dlouhatánskými krky. Prozatímním rekordmanem mezi nimi byl podle nejnovějších vědeckých poznatků druh Mamenchisaurus sinocanadorum, který se pyšnil patnáctimetrovým krkem, píše list The New York Times.

Dinosaurus s krkem dlouhým jako dvě až tři osobní auta žil v dnešní východní Asii v pozdní juře, tedy před více než 160 miliony let. Jeho zkamenělé pozůstatky našli paleontologové v Číně v roce 1987. Ačkoliv se jednalo jen o fragmenty zahrnující hlavně kusy lebky a dolní čelisti a několik obratlů, vše naznačovalo, že jde o obrovského živočicha.

Po letech dohadů o opravdové velikosti pradávného tvora se odborníkům za pomoci fosilií příbuzných dinosaurů podařilo tělo dotyčného mamenchisaura zrekonstruovat. Extrémně dlouhý, zato lehký krk tvořil polovinu jeho délky, lebku měl v porovnání s tělem miniaturní. Žebra dinosaura měřila okolo čtyř metrů. Podle odborníků ovšem živočich nemohl páteř napřímit, jako to dokážou třeba dnešní žirafy, místo toho ji držel v relativně vodorovné poloze.

Při svém bádání se vědci opírali zejména o fosilii příbuzného giganta z rodu xinjiangtitan, o něco staršího sauropoda objeveného v roce 2013 v Číně. Paleontologům se v tomto případě podařilo odkrýt kompletní páteř. S délkou zhruba 13,5 metru se jedná o nejdelší odkrytou podobnou fosilii.

Hranice se stále posouvají, říká vědec

„Pomocí těchto úplnějších, ale menších exemplářů můžeme zvětšit měřítko a docela kvalifikovaně odhadnout, jak by mamenchisaurus vypadal,“ popsal vedoucí autor studie Andrew Moore z newyorské univerzity Stony Brook.

„Opravdu ale nevíme, kde leží hranice, protože se stále posouvají s tím, jak přibývají další a další objevy,“ upozornil Moore. „Měli bychom vždy vycházet z toho, že se objeví něco většího,“ dodal. Studii zveřejnili vědci v odborném časopise Journal of Systematic Paleontology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...