Obezita může souviset se způsobem tvorby tepla v těle, ukázal český výzkum a naznačil novou cestu k hubnutí

Vědci zjistili, že rozdílná náchylnost lidí k obezitě může souviset s tím, kolik tepla se vytváří v lidském těle a jakým způsobem. Vyplývá to ze studie na myších, kterou vedli odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle nich existuje možnost, že by se obezita mohla léčit prostřednictvím takzvané aktivace netřesové tvorby tepla ve svalech.

Termogeneze, tedy tvorba tepla, je proces, který savci a ptáci nutně potřebují pro udržování stálé tělesné teploty. Tato aktivita se zvyšuje chladem, ale několika různými mechanismy. Jedním z nich je svalový třes, kdy se sval začne stahovat naprázdno, druhým netřesová tvorba tepla, kdy se metabolismus ve svalu rozjede, aniž by sval vykonával práci nebo se stahoval naprázdno.

Právě netřesová tvorba tepla ale není podle Jana Kopeckého z Fyziologického ústavu AV ČR příliš prozkoumaný fenomén. „Víme však, že mechanismy, které umožňují aktivaci netřesové termogeneze chladem, mohou zprostředkovávat i zvýšení energetického výdeje vlivem nadměrného kalorického příjmu,“ uvedl Kopecký. 

Když se myši třesou

Během výzkumu vědci pozorovali, jak budou dva odlišné kmeny myší reagovat na delší pobyt v chladu. Aby byly výsledky měřitelné, jeden kmen byl vyšlechtěn jako odolný k obezitě a druhý nikoliv. Podle akademie zaznamenali odborníci u myší náchylných k obezitě aktivaci termogeneze a spalování tuků v hnědé tukové tkáni, což podle Kopeckého předpokládali. Překvapivým zjištěním naopak bylo, že u druhého kmene posílila netřesová termogeneze v kosterních svalech.

„Zapojení odlišných termogenních mechanismů by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě,“ řekl Kopecký. Výsledky studie tak podle akademie naznačují, že léčba obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve svalech by mohla být účinnější než terapie na základě zvýšení termogeneze v hnědé tukové tkáni.

„A to zejména proto, že u dospělého člověka je kapacita kosterního svalu pro spalování tukových energetických zásob mnohonásobně vyšší než v hnědé tukové tkáni. Jen relativně malé zvýšení termogeneze ve svalu by tak mohlo významně omezit ukládání tukové tkáně. Způsob, jak takového zvýšení dosáhnout, je výzvou pro další výzkum,“ uvedl Kopecký. 

Hubnutí pomocí manipulace svalů se řeší už dlouhé roky, navzdory značnému pokroku se ale vědci zatím nezaměřovali na kosterní svaly. Tento nový výzkum tedy může otevřít zcela nové možnosti v léčbě obezity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...