Obezita může souviset se způsobem tvorby tepla v těle, ukázal český výzkum a naznačil novou cestu k hubnutí

Vědci zjistili, že rozdílná náchylnost lidí k obezitě může souviset s tím, kolik tepla se vytváří v lidském těle a jakým způsobem. Vyplývá to ze studie na myších, kterou vedli odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle nich existuje možnost, že by se obezita mohla léčit prostřednictvím takzvané aktivace netřesové tvorby tepla ve svalech.

Termogeneze, tedy tvorba tepla, je proces, který savci a ptáci nutně potřebují pro udržování stálé tělesné teploty. Tato aktivita se zvyšuje chladem, ale několika různými mechanismy. Jedním z nich je svalový třes, kdy se sval začne stahovat naprázdno, druhým netřesová tvorba tepla, kdy se metabolismus ve svalu rozjede, aniž by sval vykonával práci nebo se stahoval naprázdno.

Právě netřesová tvorba tepla ale není podle Jana Kopeckého z Fyziologického ústavu AV ČR příliš prozkoumaný fenomén. „Víme však, že mechanismy, které umožňují aktivaci netřesové termogeneze chladem, mohou zprostředkovávat i zvýšení energetického výdeje vlivem nadměrného kalorického příjmu,“ uvedl Kopecký. 

Když se myši třesou

Během výzkumu vědci pozorovali, jak budou dva odlišné kmeny myší reagovat na delší pobyt v chladu. Aby byly výsledky měřitelné, jeden kmen byl vyšlechtěn jako odolný k obezitě a druhý nikoliv. Podle akademie zaznamenali odborníci u myší náchylných k obezitě aktivaci termogeneze a spalování tuků v hnědé tukové tkáni, což podle Kopeckého předpokládali. Překvapivým zjištěním naopak bylo, že u druhého kmene posílila netřesová termogeneze v kosterních svalech.

„Zapojení odlišných termogenních mechanismů by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě,“ řekl Kopecký. Výsledky studie tak podle akademie naznačují, že léčba obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve svalech by mohla být účinnější než terapie na základě zvýšení termogeneze v hnědé tukové tkáni.

„A to zejména proto, že u dospělého člověka je kapacita kosterního svalu pro spalování tukových energetických zásob mnohonásobně vyšší než v hnědé tukové tkáni. Jen relativně malé zvýšení termogeneze ve svalu by tak mohlo významně omezit ukládání tukové tkáně. Způsob, jak takového zvýšení dosáhnout, je výzvou pro další výzkum,“ uvedl Kopecký. 

Hubnutí pomocí manipulace svalů se řeší už dlouhé roky, navzdory značnému pokroku se ale vědci zatím nezaměřovali na kosterní svaly. Tento nový výzkum tedy může otevřít zcela nové možnosti v léčbě obezity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 16 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 18 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 20 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...