Když padají trakaře. Vědci zkoumají, jak počasí ovlivňuje volební účast

Počasí má v některých zemích jasný vliv na volební účast. Je pouze jedním z mnoha faktorů, v kombinaci s dalšími ale může rozhodovat o výsledcích, jsou-li těsné.

Faktor počasí se hlasitě diskutuje například při amerických volbách, často s ním ale operují i politologové v Evropě. Nicméně studií věnujících se podrobně mapování vlivu počasí na volební účast je poskrovnu. Není divu, efekty počasí se můžou uplatnit v celém spektru faktorů a jejich kombinací, a proto není úplně jednoduché vyhodnotit jejich přímý vliv.

Celkově odborníci největší efekt připisují srážkám. Například studie Gomeze, Hansforda a Krause celkem jasně ukazuje, že srážky s úhrnem alespoň 25 milimetrů ve Spojených státech amerických snižují volební účast v prezidentských volbách asi o jedno procento. To je na první pohled malá, ale statisticky významná cifra, zejména pokud vítěze a poraženého dělí těsný rozdíl.

6 minut
Vliv počasí na volební účast
Zdroj: ČT24

Důvodem nižší volební účasti je podle tohoto výzkumu hlavně voličské zvažování, jestli jim účast ve volbách stojí za zvýšenou snahu k urnám dorazit. Pokud výhody převažují, vyrazí Američané hlasovat i za nepříznivého počasí, v opačném případě ale častěji zůstanou doma.

Spojené státy americké (a do jisté míry zřejmě i Kanada nebo Austrálie) představují země, kde jsou náklady spojené s hlasováním poměrně vysoké. Účast ve volbách často znamená, že člověk musí sednout do auta a vyrazit k nejbližšímu hlasovacímu místu, které může být na venkově vzdálené klidně i desítky kilometrů. Nelze proto výsledky studie jen tak vztáhnout i na jiné země.

Švédy nepřízeň počasí neodradí

To se naplno ukázalo při analýze volební účasti ve Švédsku, která bývá obecně velmi vysoká, často přes 80 procent. V tomto severském státě se ukázala spojitost mezi volební účastí a počasím, respektive deštěm, jako statisticky nevýznamná. Jinými slovy, švédské voliče od cesty k volebním urnám déšť jen tak neodradí. Roli v tom samozřejmě může hrát i fakt, že intenzita dešťů ve Švédsku bývá obecně slabší než v USA.

Kromě deště se samozřejmě v zimním období uplatňuje vliv sněžení – to komplikuje dopravu, a to i pěší. To může znamenat nižší účast zejména starších voličů, kteří se obávají pohybu v kluzkém venkovním prostředí.

Nepřímo může volební účast ovlivnit také samotná předpověď počasí. Pokud meteorologové očekávají obecně „špatné“ podmínky v den voleb, tedy intenzivní déšť nebo třeba vydatné sněžení, může to kandidáta motivovat na poslední chvíli více aktivizovat své voliče, aby k volbám opravdu vyrazili.

V českém kontextu hrají nezanedbatelnou úlohu pobyty na chatách a chalupách – zejména v letní polovině roku, případně na horách, především v období zimním. I zde může roli sehrát předpověď samotná. Slibuje-li příznivé počasí, je riziko, že větší část voličů vyrazí mimo svá bydliště, a to i v případě, kdy nemají vyřízen volební průkaz.

Vliv počasí na chování voličů v Česku bývá sice často zmiňován, nicméně pomineme-li extrémní výkyvy počasí, lze konstatovat, že se projeví v řádově desetinách procenta. Pokud se podrobně zaměříme na prezidentské volby, jde výlučně o lednové termíny, což znamená riziko deště, náledí, ale i sněžení a mrazů. Může ale taky být slunečno a teplo nebo mrazivo bez srážek.

Prezidentské volby a počasí

V roce 2013 panovaly při prvním kole zimní podmínky. V pátek dopoledne Česko přešla studená fronta následovaná přílivem studeného vzduchu od severozápadu až severu. Vyskytovaly se sice občas sněhové přeháňky, mezitím ale přechodně svítilo i slunce, hlavně v sobotu, a navíc sněžení nebylo příliš vydatné.

Maxima po oba dny, tedy v pátek i v sobotu, zůstala vesměs pod nulou, chladněji bylo v sobotu s nejvyššími denními teplotami mezi minus pěti a minus jedním stupněm Celsia. V pátek snad mohl někoho od cesty k urně odradit čerstvý a studený severozápadní vítr.

Zato o dva týdny později mrzlo podstatně silněji – maxima v pátek se pohybovala mezi minus osmi a minus čtyřmi stupni, v sobotu bylo ještě o trochu chladněji.

A hlavně sobotní ráno bylo silně mrazivé – na Jezerní slati naměřili až minus třicet stupňů Celsia a v pražském Klementinu kleslo minimum pod dvanáct stupňů pod nulou, což se letos v zimě zatím ještě nestalo. V pátek se tehdy ještě vyskytovalo místy občasné slabé sněžení, v sobotu buď svítilo slunce, nebo bylo zataženo nízkou oblačností a mlhavo. Volební účast v prvním kolem dosáhla 61,1 a ve druhém kole klesla na 59,1 procenta.

O pět let později, v roce 2018, panovaly při prvním kole voleb podmínky podstatně mírnější – v pátek nemrzlo a teploty místy vyšplhaly k pěti stupňům Celsia, v sobotu bylo v průměru asi o dva stupně chladněji. Srážek bylo málo, v pátek spíš ojediněle slabé sněžení, v nížinách i déšť se sněhem nebo déšť, v sobotu ojediněle slabě sněžilo. Tedy na leden ideální počasí na cestu k volbám.

O dva týdny později bylo v Čechách ještě tepleji, až osm stupňů, Morava zůstala při nízké oblačnosti asi o pět stupňů chladnější. V sobotu zpočátku slabě pršelo v severozápadní polovině Čech, jinak se srážky při tomto kole voleb nevyskytly. Volební účast tehdy v prvním kolem dosáhla 61,9 a ve druhém kole 66,6 procenta.

Jednoznačně nejteplejší z prezidentských voleb bylo ale letošní první kolo. Nemrzlo ani v noci na sobotu a maxima se pohybovala většinou mezi čtyřmi a devíti stupni, v pátek bylo dokonce až dvanáct stupňů Celsia. Místy sice pršelo, odpoledne a večer hlavně na Moravě a ve Slezsku, ale v sobotu počasí procházkám přálo – často svítilo slunce a srážky dorazily až večer, dlouho po uzavření volebních místností. Volební účast dosáhla 68,2 procenta.

Z výše uvedených výsledků samozřejmě nelze dělat nějaké dalekosáhlé závěry, pokud jde o meteorologický pohled – zatím se nevyskytly volby, kdy by po celý den intenzivně sněžilo nebo pršelo. Pouze druhé kolo voleb v roce 2013 poznamenal silný mráz – jak moc ale právě tento faktor ovlivnil asi o dvě procenta nižší účast, není úplně jednoduché určit. Celkově lze ale konstatovat, že počasí u nás volební účast ovlivňuje jen velmi málo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.
před 20 hhodinami

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
2. 6. 2025

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
2. 6. 2025

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
2. 6. 2025
Načítání...