Delfíni se musí překřikovat. Oceány jsou na ně už příliš hlasité

Každý někdy zažil frustraci, když se snažil vést rozhovor v hlasité restauraci. Vědci nyní prokázali, že podobný scénář znají i delfíni, kteří na sebe v hlučném prostředí „křičí“, aby se dorozuměli. Výzkum posílil obavy z dopadů hluku, který vytvářejí lidé, na mořské živočichy. Například kytovcům hluk ztěžuje komunikaci a spolupráci.

„Ve velmi hlučné hospodě se přistihneme, že zvyšujeme hlas,“ uvedla Pernille Sørensenová z Bristolské univerzity, která studii vedla. „Delfíni reagují podobně; snaží se to kompenzovat, ale jsou tam určitá nedorozumění,“ dodala.

Vědci v nejnovější studii zkoumali pár delfínů, Deltu a Reese, a sledovali, jak jejich schopnost spolupráce ovlivňuje hluk v pozadí. Po kytovcích chtěli, aby oba stiskli své vlastní podvodní tlačítko umístěné na obou koncích laguny v rozmezí jedné sekundy – což je úkol, který by někteří lidé těžko sladili. Během každého pokusu byli vypuštěni z výchozího bodu a někdy bylo jedno ze zvířat zadrženo na pět až deset sekund. To znamenalo, že se při koordinaci museli spoléhat pouze na hlasovou komunikaci.

Když byla z podvodního reproduktoru pouštěna stále vyšší úroveň hluku, oba delfíni se to snažili vyrovnat změnou hlasitosti a délky svých volání, aby se „domluvili“ na stisknutí tlačítka. Přesto se jim to zcela nepodařilo. Podle výzkumu klesla jejich úspěšnost z 85 procent při nejmenším hluku na 62,5 procenta při největším. Tito kytovci také změnili řeč těla, častěji se přeorientovávali čelem k sobě a plavali napříč lagunou, aby si byli blíž.

Nejvyšší hladiny hluku byly srovnatelné s těmi, které se někdy vyskytují v mořském prostředí v důsledku lodní dopravy a vrtů.

Zvuk se vodou šíří 4,5krát rychleji než vzduchem, což znamená, že mnoho mořských organismů se vyvinulo tak, že se spoléhají na zvuky, které jim poskytují důležité signály pro navigaci, hledání potravy, vyhýbání se predátorům a umožňují komunikaci.

Bezobratlí a ryby slyší zvuky o nízkých frekvencích, zatímco kytovci (delfíni a velryby) slyší velmi vysoké frekvence a používají také aktivní sonar k detekci objektů, včetně kořisti. Keporkaky, kteří „zpívají“ na nízké frekvenci, je možné slyšet až na vzdálenost 16 tisíc kilometrů.

Oceán hluku

V posledních desetiletích se však podmořská zvuková krajina radikálně změnila z prostředí, kde převládaly přírodní zvuky, na místo, kde v některých oblastech dominuje hluk způsobený lidskou činností – lodní dopravou, seismickým průzkumem, těžbou ropy a větrnými elektrárnami na moři. Nárůst hluku v pozadí je spojován s uváznutím na mělčině, dekompresní nemocí a změnami chování.

Jiná nedávná studie zjistila, že když jsou narvalové vystaveni působení seismických vzduchových děl, která se používají při průzkumu v ropném a plynárenském průmyslu, začnou se okamžitě potápět, aby před hlukem unikli. Podle vědců spotřebovávají tyto vysoce intenzivní ponory mnohem více energie než obvykle a ohrožují zdraví mořských savců.

Sørensenová uvedla, že se objevily některé pozitivní pokusy o řešení tohoto problému, například používání bublinkových konstrukcí kolem stavenišť k tlumení zvuků. Některým zvukům, jako jsou lodní motory, je obtížnější se vyhnout.

Celkový dopad by se ale dal zmírnit lepším pochopením toho, jak hluk ovlivňuje mořské živočichy. „Možná jsou období v roce, kdy je lepší v určité oblasti nebýt,“ řekla Sørensenová. „Takže byste mohli v určitých obdobích provoz omezit a v jiných zvýšit,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 14 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...