Coby vojenský pilot už zažil řadu krizových situací, jako nový astronaut musel prokázat týmového ducha

54 minut
Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Český vojenský letec Aleš Svoboda se stal členem záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA). V rozhovoru pro ČT, který vedl Daniel Stach, říká, že je v rychle se rozvíjejícím odvětví důležité získat know-how a budovat si své místo. V náročném výběrovém řízení uspěl mezi více než 22 tisíci konkurenty. Musel prokázat týmového ducha, ale i psychickou odolnost a fyzickou zdatnost.

„Mohl bych být součástí něčeho, co je významné. Něčeho, v čem vidím velký smysl. Zažít něco, co jsem dosud nezažil,“ očekává od svého nového působení v ESA Svoboda. Šestatřicetiletý kapitán je bojovým pilotem české armády. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi. Od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na celkem deseti různých typech letounů má odslouženo přes třináct set letových hodin.

Kosmický program se podle něj rychle rozvíjí. „Dá se očekávat, zejména ve vztahu ke komerčním misím, komerčním orbitálním stanicím a dalším aktivitám, že ten trend bude stejný, ne-li ještě větší. Myslím si, že je důležité investovat do věcí a do aktivit, které mají vysokou přidanou hodnotu, budovat know-how a budovat svoje místo tady v Evropě a ve světě,“ je přesvědčený.

Náhradní tým je složený z dvanácti lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu vypadne vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této skupiny. Nasazeni mohou být rezervisté také, pokud se objeví nová mise, na kterou nebude stačit kapacita. Na rozdíl od kariérních astronautů zatím pokračují ve svém původním zaměstnání a čekají na případné povolání.

Od astronautů záložního týmu se ale očekává, že se stanou ambasadory vesmírného programu v zemích jejich původu. K úspěchu v ESA Svobodovi blahopřáli i kolegové z armády, on však to, že se stal astronautem, vnímá s rezervou. „Já to beru s pokorou, protože to, co jsem zvládnul doteď, tak je v podstatě projít výběrovým řízením. Nic dalšího jsem v tomhle směru neudělal,“ říká.

Testy jako v armádě

Ve výběrovém řízení se český pilot prosadil mezi dalšími 22 523 uchazeči. Aby zájemci uspěli, museli mimo jiné projít komplexní zdravotní prohlídkou. Čekal je také náročný psychologický test. „Možná jsem v tomhle měl určitou výhodu, protože stejné dimenze, stejné disciplíny, které se testují, tak spoustu z nich vyžadujeme i pro budoucí a současné bojové piloty,“ přibližuje astronaut.

„Řada testů byla specificky zaměřena na odhalení nějakého rizika vlivu dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci. Je rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými misemi a tahle prohlídka byla zaměřena na dlouhodobé lety, které jsou ze zdravotního úhlu pohledu náročnější,“ vysvětluje.

V přijímacím řízení se zkoušely i schopnosti zájemců pracovat v týmu. Přestože v kokpitu gripenu Svoboda sedí sám, je podle něj práce bojového pilota z devětadevadesáti procent skupinová. „Úkoly, které plníme, jsou vždycky týmové. Téměř nikdy nikam neletíme sami, nedávalo by to ani smysl. Plníme úkoly, ke kterým potřebujeme větší množství letadel a velice často to nejsou třeba gripeny, ale spolupracujeme i s jinými platformami,“ popisuje.

Během své kariéry se český letec dostal i do řady krizových situací. Při přistání například praskla pneumatika jeho stroje. „Stalo se mi, že jsem měl třeba indikaci ztráty tahu za letu, což je u jednomotorového letounu poměrně nepříjemná záležitost,“ vzpomíná kapitán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 13 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 16 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 17 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...