Český vojenský letec Aleš Svoboda se stal členem záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA). V rozhovoru pro ČT, který vedl Daniel Stach, říká, že je v rychle se rozvíjejícím odvětví důležité získat know-how a budovat si své místo. V náročném výběrovém řízení uspěl mezi více než 22 tisíci konkurenty. Musel prokázat týmového ducha, ale i psychickou odolnost a fyzickou zdatnost.
„Mohl bych být součástí něčeho, co je významné. Něčeho, v čem vidím velký smysl. Zažít něco, co jsem dosud nezažil,“ očekává od svého nového působení v ESA Svoboda. Šestatřicetiletý kapitán je bojovým pilotem české armády. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi. Od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na celkem deseti různých typech letounů má odslouženo přes třináct set letových hodin.
Kosmický program se podle něj rychle rozvíjí. „Dá se očekávat, zejména ve vztahu ke komerčním misím, komerčním orbitálním stanicím a dalším aktivitám, že ten trend bude stejný, ne-li ještě větší. Myslím si, že je důležité investovat do věcí a do aktivit, které mají vysokou přidanou hodnotu, budovat know-how a budovat svoje místo tady v Evropě a ve světě,“ je přesvědčený.
Náhradní tým je složený z dvanácti lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu vypadne vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této skupiny. Nasazeni mohou být rezervisté také, pokud se objeví nová mise, na kterou nebude stačit kapacita. Na rozdíl od kariérních astronautů zatím pokračují ve svém původním zaměstnání a čekají na případné povolání.
Od astronautů záložního týmu se ale očekává, že se stanou ambasadory vesmírného programu v zemích jejich původu. K úspěchu v ESA Svobodovi blahopřáli i kolegové z armády, on však to, že se stal astronautem, vnímá s rezervou. „Já to beru s pokorou, protože to, co jsem zvládnul doteď, tak je v podstatě projít výběrovým řízením. Nic dalšího jsem v tomhle směru neudělal,“ říká.
Testy jako v armádě
Ve výběrovém řízení se český pilot prosadil mezi dalšími 22 523 uchazeči. Aby zájemci uspěli, museli mimo jiné projít komplexní zdravotní prohlídkou. Čekal je také náročný psychologický test. „Možná jsem v tomhle měl určitou výhodu, protože stejné dimenze, stejné disciplíny, které se testují, tak spoustu z nich vyžadujeme i pro budoucí a současné bojové piloty,“ přibližuje astronaut.
„Řada testů byla specificky zaměřena na odhalení nějakého rizika vlivu dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci. Je rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými misemi a tahle prohlídka byla zaměřena na dlouhodobé lety, které jsou ze zdravotního úhlu pohledu náročnější,“ vysvětluje.
V přijímacím řízení se zkoušely i schopnosti zájemců pracovat v týmu. Přestože v kokpitu gripenu Svoboda sedí sám, je podle něj práce bojového pilota z devětadevadesáti procent skupinová. „Úkoly, které plníme, jsou vždycky týmové. Téměř nikdy nikam neletíme sami, nedávalo by to ani smysl. Plníme úkoly, ke kterým potřebujeme větší množství letadel a velice často to nejsou třeba gripeny, ale spolupracujeme i s jinými platformami,“ popisuje.
Během své kariéry se český letec dostal i do řady krizových situací. Při přistání například praskla pneumatika jeho stroje. „Stalo se mi, že jsem měl třeba indikaci ztráty tahu za letu, což je u jednomotorového letounu poměrně nepříjemná záležitost,“ vzpomíná kapitán.
