Astronomové v pátek oficiálně obnovili provoz vesmírného dalekohledu E152. Nachází se na Evropské jižní observatoři La Silla v chilské poušti Atacama. Teleskop z roku 1968 zmodernizoval tým pod vedením českých vědců a je součástí projektu PLATOSpec. Experti doufají, že přístroj, který budou ovládat z observatoře v Ondřejově, jim pomůže porozumět tomu, jak vznikla Sluneční soustava.
Rekonstrukce chilského teleskopu, který byl sedmnáct let mimo provoz, byla náročná. Na více než padesát let starém zařízení bylo nutné vyměnit řídicí systémy, počítače, čidla, senzory nebo motory. Některé mechanické komponenty experti dokonce převezli na opravu do Česka.
Cílem nebylo dalekohled jen zprovoznit, ale zásadně ho vylepšit. Astronomové jej například nyní mohou ovládat přes internet z observatoře v Ondřejově ve Středočeském kraji. Pozorování jsou navíc mnohem přesnější.
Stroj je přitom autonomní a v případě špatného počasí je schopný sám zavřít kopuli a „zaparkovat se“, popisuje vedoucí výzkumu z Astronomického ústavu Akademie věd Petr Kabáth. „Projekt začal před sedmi lety. V první fázi se řešilo, jestli to vůbec je možné, sháněly se finance,“ vzpomíná Kabáth. Cena za opravu se podle něj pohybuje ve stovkách tisíc eur.
Hledání druhé Země
Zmodernizovaný přístroj bude sloužit vesmírné misi PLATOSpec, která spadá pod Evropskou kosmickou agenturu (ESA). „Můj tým je zapojený do hledání druhé Země. Cílem vesmírné mise bude objevovat nové planety a systémy, které jsou podobné naší Sluneční soustavě. Takže se dozvíme, jak se vyvíjela Sluneční soustava,“ přibližuje Kabáth.
Teleskop bude fungovat jako pozemní podpora družic TESS americké NASA a PLATO, kterou plánuje v roce 2026 do vesmíru vypustit ESA. Družice jsou určeny k objevování exoplanet. PLATOSpec astronomům umožní pomocí spektroskopické analýzy zkoumat jejich základní charakteristiky jako je hmotnost, velikost a vzdálenost od mateřské hvězdy. Objasní i složení atmosfér.
Exoplanety jsou vesmírná tělesa, která obíhají kolem hvězdy, jiné než Slunce, a je u nich šance, že by mohly hostit život. Přestože se dříve přepokládalo, že kolem hvězd obíhají exoplanety jen zřídka, současný výzkum naznačuje, že jde o poměrně běžný jev.
„Jenom v okolí Země počítáme, že každá třetí, nebo dokonce každá druhá hvězda má okolo sebe planety, planetární soustavu,“ tvrdí ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Michal Bursa. Exoplanety podle něj proto nestačí jen objevovat, ale je potřeba je přímo zkoumat.
„Zejména nás zajímá, jaké ty planety mají atmosféry, jaké je tam složení plynů, jak vůbec vypadají podmínky na té planetě. Jestli třeba na ní může existovat voda v kapalném skupenství,“ popisuje Bursa. Tyto poznatky podle něj pomohou odborníkům mimo jiné lépe pochopit, jak vznikl život na Zemi a jak by mohl vzniknout život jinde.
