Napůl netopýr, napůl těstovina. Expedice našla u Austrálie moře neznámých tvorů

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.

Třináct tisíc kilometrů za pětatřicet dní urazila výzkumná expedice na palubě lodi RV Investigator. Vyrazila na konci září do oblasti vzdálené dva a půl tisíce kilometrů od západního pobřeží Austrálie.

Oceánologové doufali, že se jim podaří pár zajímavých objevů, protože místo, které si vybrali, je nesmírně zajímavé. „Víme, že oblast je pokrytá mohutnými podmořskými horami, které vznikly během éry dinosaurů, a víme, že region leží na kritickém rozhraní mezi Tichým a Indickým oceánem,“ popsal ji hlavní kurátor oddělení mořských bezobratlých v Museums Victoria Tim O’Hara’ „Strašně se těšíme, že tu objevíme nové druhy života, které zatím zůstávaly v této neprobádané oblasti ukryté pod hladinou,“ prohlásil ještě před vyplutím.

Několik týmů expertů na palubě lodi mapovalo pomocí sonaru mořské dno a odhalilo tak starobylé mořské hory, sopečné kužely, kaňony a hřebeny. Vyhaslé sopky, které tvoří dno, vznikly před 140 až 50 miliony lety.

Bohatá kořist

Základ regionu tvoří mohutné podmořského pohoří, které se tyčí téměř pět tisíc metrů ode dna. Vědci tam opatrně spouštěli do hloubky mezi šedesáti a pěti a půl tisíci metry vlečné sítě. A našli v nich živé poklady.

O’Hara odhaduje, že až třetina nalezených druhů může být pro vědu nová. Patří mezi ně například zřejmě nový druh hrujovce s lepkavou průsvitnou pokožkou. Je typický velmi drobnýma očima. „Když se podíváte na snímek, uvidíte, že jsou to vlastně jen malé zlaté prohlubně v kůži. Mají volnou, ochablou, želatinovou kůži a jsou neuvěřitelně vzácní,“ popsala Dianne Brayová pro Australian Broadcasting Corporation.

Hrujovec
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Mezi další objevy patří drobná rybka připomínající křížence mezi netopýrem a těstovinou. Patří mezi chřestivcovité, což jsou příbuzní známějších mořských ďasů.  A podobně jako oni  disponují jakousi návnadou umístěnou v přední části hlavy. 

Chřestivcovitá ryba
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Další pozoruhodnou rybu biologové zachytili u dna. Má extrémně prodloužené ploutve, jež vzhledem i funkcí připomínají chůdy. Rybka se na nich může snadno pohybovat těsně nad dnem, kde čeká na nic netušící kořist.

Mezi méně vzhledné objevy patří i rak poustevníček využívající jako ochranu před hrozbami oceánu místo mušle tělo měkkých hlubokomořských korálů.  

Rak poustevníček
Zdroj: Instagram/Ingo Burghardt

Expedice pokračuje

V této oblasti žijí také nádherné mořské okurky, spousta mořských hvězdic a mnoho mořských plžů, stejně jako plejáda dalších cizokrajných hlubinných živočichů.

Loď stále ještě svou misi neskončila, takže výzkum pokračuje. Teprve až se vrátí na pevninu, budou odebrané vzorky zkoumat taxonomové, kteří se specializují na různé skupiny živočichů, aby potvrdili jejich identitu nebo popsali nové druhy.

Jako důležitý zdroj informací použijí DNA získanou z živočichů. „Výsledky výzkumu z této plavby budou neocenitelné pro naše poznání australského hlubokomořského prostředí a vlivu, který na něj má člověk,“ dodala ředitelka Museums of Victoria Lynley Crosswellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 10 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...