V USA staví největší zařízení na odsávání oxidu uhličitého z ovzduší

Americký ropný gigant Occidental Petroleum a kanadská začínající společnost Carbon Engineering postaví v USA zařízení, které bude ročně odčerpávat 500 tisíc tun oxidu uhličitého z ovzduší. Bude to největší zařízení na odstraňování tohoto skleníkového plynu z ovzduší na světě, až 120krát větší než současné největší zařízení využívající podobnou technologii. Agentuře Bloomberg to řekla generální ředitelka firmy Occidental Vicki Hollubová.

Slavnostní položení základního kamene zařízení umístěného v Permské pánvi, jedné z nejvýznamnějších oblastí těžby ropy v USA, se uskuteční koncem listopadu. Komerční provoz pak má být zahájen koncem roku 2024. Zařízení má firmě Occidental pomoci splnit její klimatické cíle – a v důsledku tedy také pomoci stát se USA klimaticky neutrální zemí.

Firma Occidental Petroleum plánuje do roku 2050 dosáhnout v emisích oxidu uhličitého čisté nuly. Tento pojem označuje stav, kdy vyprodukuje stejné množství CO2, jaké zase z atmosféry odstraní – její činnost by tedy na klima neměla mít žádný negativní dopad. Podle Hollubové se firma plánuje časem více zaměřit na technologii, která zachycuje emise z průmyslových zdrojů nebo z ovzduší a ukládá je hluboko pod zem než na těžbu fosilních paliv.

Společnost podle Hollubové také plánuje prodej ropy s čistými nulovými emisemi. Dosáhnout toho chce vtlačováním většího množství oxidu uhličitého do ložiska s ropou, než kolik se uvolní při její těžbě a spalování. Tento proces vytlačí z ložiska více ropy než jiné techniky.

Jak to funguje?

Při geologickém ukládání se CO2 zachycený během průmyslových výrobních procesů vtlačuje do horninových struktur hluboko pod zemským povrchem. Zde zůstane trvale uložen a nedostane se do atmosféry. 

Najít a vybrat místo, kam plyn ukládat, ale není nic snadného – musí totiž splňovat celou řadu podmínek, hlavně proto, aby odtamtud opět velmi rychle neunikl zpět do atmosféry:

  • Souvrství hornin musí mít dostatek drobných, milimetrových dutin, nazývaných póry, které může CO2 vyplnit.
  • Póry v hornině musí být dostatečně propojené, aby byla zajištěna dostatečná propustnost. Ta je nezbytná k tomu, aby úložiště mohlo absorbovat CO2 rychlostí, kterou je do podzemí vtláčen. Při dostatečné propustnosti se plyn může rovnoměrně rozptýlit po celém úložišti.
  • Nad úložištěm musí být dostatečně silná vrstva těsnicí horniny, která funguje jako „poklička“ a brání pronikání uloženého CO2 zpět na zemský povrch. 

Na světě existuje spousta míst, kde se vyskytují horninové struktury splňující tyto požadavky. Většina z nich se nachází v rozsáhlých geologických útvarech označovaných jako sedimentární pánve. Právě v sedimentárních pánvích se nacházejí téměř všechna naleziště ropy a zemního plynu. Ty jsou zde nejčastěji „uvězněny“ v pískovcových, vápencových a dolomitových strukturách podobných těm, které mohou fungovat jako vhodná úložiště CO2 – právě proto je tak logické, že na ukládání plynu by se měly specializovat těžařské firmy.

Cesta z klimatické krize

S použitím těchto technologií počítají i předpovědi Mezivládního klimatického panelu IPCC. „Pokud chceme dosáhnout skutečně nulových čistých emisí a kompenzovat uvolňování CO2 z některých oblastí, bez kterých se prostě neobejdeme, pak musíme uvažovat o uhlíkově negativní technologii,“ uvedl na vědeckém fóru Knoxvillské univerzity v Tennessee David Sholl, který vede projekt Transformational Decarbonization Initiative v laboratořích v Oak Ridge.

„Tato technologie prošla naprosto úžasnými změnami – a to za pouhých posledních patnáct let. Tehdy to bylo považováno za okrajovou myšlenku, byl o to jen velmi malý zájem. Jeden z mých kolegů a já jsme tehdy společně získali, pokud víme, první federální finanční prostředky na práci na přímém sběru dat,“ ukazuje překotné změny vědec. 

„Je ale úplně neuvěřitelné, jak rychle se to změnilo. Americká vláda vyčlenila miliardy dolarů na vytvoření několika center pro přímé zachycování dat ve vzduchu. A také velké firmy už teď mají zájem utrácet své peníze, aby se podílely na přímém zachytávání oxidu uhličitého,“ dodal Sholl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
před 1 hhodinou

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
včera v 10:30

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
včera v 09:00

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
včera v 08:00

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
včera v 06:10

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
30. 5. 2025
Doporučujeme

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
30. 5. 2025
Načítání...