Lidem, kterým musí být odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky

Události: Lidem, kterým musí být odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky (zdroj: ČT24)

Pacientům, kterým musí být kvůli chronickým zánětům nebo riziku rakoviny odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky, takzvané Langerhansovy ostrůvky. Lékaři jim je z vyoperovaného orgánu odeberou, upraví a vrátí do jater. Lidé, kteří by měli bez slinivky silnou cukrovku, pak mohou být i úplně bez potíží nebo mít cukrovku slabou. Na středeční tiskové konferenci to uvedli zástupci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Transplantace ostrůvků je vhodná u pacientů, kteří zatím nemají diabetes a lékaři jim budou muset kvůli zánětu nebo nádoru odstranit slinivku břišní. Tento orgán kromě výroby trávicích šťáv produkuje inzulin a glukagon, tedy hormony zodpovědné za udržování hladiny cukru v krvi. Vrácení Langerhansových ostrůvků může vzniku diabetu po odstranění slinivky zabránit.

„Langerhansovy ostrůvky získáváme z pacientovy vlastní slinivky pomocí složitých laboratorních metod. Při nich se slinivka očistí a velmi laicky řečeno rozmixuje. Ze získané směsi tkáně se posléze centrifugou oddělí právě ostrůvky. Celý proces trvá čtyři až osm hodin,“ popsal přednosta Kliniky diabetologie IKEMu Peter Girman. Výsledek se podá infuzí jaterní žílou do jater, kde se ostrůvky usadí a nahradí endokrinní funkci slinivky.

Vhodných pacientů je málo

Podobné operace nejsou časté, protože vhodných pacientů není mnoho. V Evropě se jim věnuje podle ředitele IKEMu Michala Stiborka pět zdravotnických zařízení. „Případy jsou poměrně raritní, jednotky za rok. Pro žádnou z malých zemí by teď nemělo smysl ho vyvíjet každá zvlášť,“ vysvětlil ředitel Stiborek.

V IKEMu bylo v posledních letech takto léčeno pět až deset lidí ročně, poslední pacient byl operován na Slovensku, do IKEMu byla letecky přepravena jeho vyjmutá slinivka a zpět do Univerzitní nemocnice v Martině letěly ještě ten samý den jeho upravené Langerhansovy ostrůvky, které lékaři vrátili do těla pacientovi.

U třiceti procent pacientů se po tomto zákroku objeví lehká forma cukrovky, kterou lze kompenzovat léky či podáváním inzulinu, u třetiny není potřeba vůbec. V ostatních případech se podle Girmana zákrok nemusí povést, ze slinivky se například nepodaří získat dostatečné množství funkčních Langerhansových ostrůvků.

Devětadvacetiletý muž trpěl opakovanými záněty slinivky, které ho ohrožovaly na životě. Kvůli genetické mutaci u něj navíc hrozilo riziko vzniku rakoviny slinivky. „Poslední rok a půl byl nejhorší v mém životě. V nemocnici jsem v součtu strávil pět měsíců, měl jsem nesnesitelné bolesti a záchvaty každý měsíc,“ sdělil pacient.

Rakovinou slinivky onemocní zhruba 2500 lidí ročně

Nemohl přijímat běžnou stravu, musel přísně hlídat její složení a výrazně hubl. I krátce po zákroku už může znovu jíst pevnou stravu a cukrovka se mu zlepšuje. „Dokážu sníst jídlo bez strachu z dalšího záchvatu,“ dodal. Za největší devízu ale považuje fakt, že už mu nehrozí rakovina slinivky, která patří mezi nejhůře léčitelné druhy. V Česku jí onemocní v posledních letech asi 2500 lidí za rok, 2200 až 2300 ročně zemře.

Podobnými potížemi trpěl od dětství i dvaatřicetiletý muž, kterého lékaři z IKEMu operovali před pěti lety. Jeho stav se podle něj zlepšil po měsíci až dvou. I bez slinivky má jen velmi lehký diabetes. „Dietním režimem, kdy jím hodně zeleniny a masa, a pohybem se dá lehká cukrovka velmi dobře kompenzovat,“ uvedl. Pacientovi ze Slovenska doporučil sport, který jeho stav hodně zlepšil.

Langerhansovy ostrůvky IKEM transplantuje od roku 2005, deset let předtím se na to připravoval. „První jsme získávali ze slinivky od zemřelého dárce a samotná první transplantace proběhla velmi dobře,“ vzpomenul vedoucí Laboratoře Langerhansových ostrůvků František Saudek. Pokud se ostrůvky transplantují od zemřelého dárce, musí pacient podstupovat léčbu omezující jeho imunitní reakci na nové buňky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecký časopis zřejmě končí. Redakční rada odstoupila kvůli vydavateli

Na konci prosince rezignovala téměř kompletní redakční rada známého vědeckého časopisu Journal of Human Evolution, který vydává nakladatelství Elsevier. V tiskové zprávě vědci popsali, co bylo jejich důvodem: Příčin je více, od nedostatku financí až po vpuštění umělé inteligence do editačního procesu.
3. 1. 2025

Tajná laboratoř vyvíjí pro britskou armádu kvantové hodiny

Přísně tajná laboratoř ve Velké Británii vyvíjí první kvantové hodiny, které mají britské armádě pomoci posílit zpravodajské a průzkumné operace, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo obrany.
3. 1. 2025

Kosatce Tahlequah zemřelo týdenní mládě, jeho tělo má stále u sebe

Kosatka Tahlequah roku 2018 upoutala pozornost celého světa, když před sebou více než dva týdny tlačila mrtvé tělo svého novorozeného mláděte. Tehdy to vyvolalo diskusi o citech těchto velkých kytovců. Nyní mořští biologové ze Seattlu pozorovali stejnou samici, jak zřejmě opět truchlí.
3. 1. 2025

Tamarínu pestrému hrozí v Brazílii vyhynutí

Přežití malého primáta tamarína pestrého závisí na městském plánování v Manausu, které je hlavním městem brazilského státu Amazonas, píše server The Guardian. Pokud město nechce dopustit vyhynutí této černo-bílé opice, jež žije pouze v okolí města, musí do nových plánů zařadit více zeleně. Rozšířil by se tím životní prostor tohoto drobného savce a z více stromů a parků by těžili i obyvatelé města, tvrdí ochránci přírody. Situace je přitom kritická, očekává se, že se populace tamarína pestrého v následujících dvaceti letech zmenší o osmdesát procent.
3. 1. 2025

Čína i Indie za sebou mají nejteplejší rok za mnoho dekád

Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901, oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.
3. 1. 2025

V Británii našli dosud největší tamní sadu dinosauřích stop

Britští vědci odkryli zatím největší naleziště dinosauřích stop ve Spojeném království. Na délku měří 150 metrů a obsahuje kolem dvou set obřích stop, které jsou 166 milionů let staré, píše web BBC.
2. 1. 2025

Spalničky, příušnice, záškrt. Zanedbaná očkování do Česka vrátila polozapomenuté nemoci

V Česku bylo loni nejvíc případů příušnic za sedm let a spalniček za posledních pět let. U záškrtu jsou počty nemocných nejvyšší dokonce za 25 let, u černého kašle od roku 1958, vyplývá z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Proti těmto nemocem, které se v různé míře vrací v několikaletých vlnách, je povinné očkování v dětském věku. Podle dat resortu zdravotnictví jsou ale v Česku desetitisíce dětí, které nedostaly vakcínu včas dle očkovacího kalendáře.
2. 1. 2025

Rok 2025 na obloze: Zatmění Měsíce i Slunce, konjunkce planet a možná i polární záře

Letos bude možné z České republiky pozorovat úplné zatmění Měsíce, první od ledna 2019. Tento vzácný vesmírný úkaz nastane 7. září večer, další se očekává až na konci roku 2028. Rok 2025 nabídne i další zajímavé jevy na obloze – meteorické roje, četné planetární konstelace, zákryty planet Měsícem, polární záře i částečné zatmění Slunce. A už nyní se dá pozorovat meteorický roj Kvadrantid.
2. 1. 2025
Načítání...