Rodičovština je téměř univerzální jazyk, liší se jen v detailech. Vědci zkoumají její pravidla

Některé rysy žvatlání dospělých na malá miminka, jako je výška tónu či melodie, jsou si velmi podobné ve většině světových jazyků. Popsali to vědci ve studii, která podle autorů ukazuje, jak děti chápou jazyk a také to, jak se kojenci v rozumových schopnostech zlepšují.

Vědci z univerzity v anglickém Yorku analyzovali 88 studií, které se zabývaly žvatláním dospělých na miminka, tedy způsobem řeči v angličtině známém jako „baby talk“ neboli „rodičovština“. A položili si otázku, co vlastnosti této mluvy prozrazují o její funkci ve vývoji dětského jazyka.

Z výzkumu o parametrech řeči, včetně její frekvence a rozmanitosti, používání samohlásek i rychlosti artikulace, zjistili, že rodiče mluví na kojence velmi podobně ve většině světových jazyků. Výrazněji se lišil pouze způsob, jakým v různých jazycích přeháněli rozdíly mezi samohláskami.

Většina lidí po celém světě tak používá vyšší tóny, melodičtější fráze a pomaleji artikuluje, když mluví s novorozenci ve srovnání s tím, jak mluví s dospělými.

Podle vědců je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné pochopit, proč tomu tak je. Nové studie by se též měly více zaměřit na jiné než evropské jazyky.

Autoři studie rovněž zjistili, že žvatlání rodičů se v průběhu času mění, jak děti lépe ovládají jazyk, a postupně jej přibližují více k způsobu mluvy dospělých. Vyšší tóny, melodičtější zvuky a přehnané samohlásky však u dětí ještě nějaký čas přetrvávají.

Vědecká shoda

S podobným závěrem přišla i studie, o které v srpnu informoval list The New York Times. Více než čtyřicet vědců shromáždilo a analyzovalo 1615 hlasových nahrávek od 410 rodičů ze šesti kontinentů v 18 jazycích z různých komunit: venkovských i městských, izolovaných i kosmopolitních, připojených na internet i bez počítačové sítě, od lovců v Tanzanii po městské obyvatele v Pekingu. V závěru výzkumu uvedli, že „rodičovština“ je zřejmě téměř univerzální pro lidi na celém světě.

Podle vědců plní rodičovské žvatlání mnoho důležitých vývojových a evolučních funkcí, pomáhá kojencům lépe si zapamatovat slova a umožňuje jim spojovat si zvuky s tvary úst, což vnáší smysl do chaosu kolem nich. Také smyslem ukolébavek je plačící miminko uklidnit a vyšší tón hlasu dokáže lépe udržet jeho pozornost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 4 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 6 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 8 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 11 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánovčera v 17:53

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...