Letošní hurikánová sezona měla být nadprůměrná. Zatím ale nepřišla jediná silná bouře

Amerika se připravovala na silné hurikány, ale letos se zatím přes předpovědi neobjevily. Meteorologové řeší, jak je to možné a jaká je příčina této anomálie.

Přelom první a druhé zářijové dekády je obdobím, kdy zpravidla vrcholí hurikánová sezóna v Atlantiku. Například před pěti lety vznikl jeden z nejničivějších hurikánů, Maria, která zpustošila Dominiku, St. Croix a Portoriko. Letos je ale situace dramaticky odlišná – nad vodami tropického Atlantiku se žádný hurikán ani tropická bouře nenachází.

Dosavadní průběh hurikánové sezóny, která oficiálně začala 1. června, není nijak dechberoucí. Zatímco dlouhodobý průměr je do této doby přes osm pojmenovaných bouří, z toho tři a půl hurikánu a jeden a půl silného hurikánu (s intenzitou 3 a víc z pětidílné Saffirovy-Simpsonovy stupnice), letos máme za sebou pět pojmenovaných bouří, z toho dva hurikány, z nichž ani jeden nedosáhl stadia silného hurikánu. Od roku 2014 jde přitom o první sezónu, kdy se do její poloviny ještě nevyskytl žádný silný hurikán. A další zajímavost – v srpnu nevznikla ani jedna tropická bouře, nebylo tedy použito žádného jména ze seznamu připraveného pro tuto sezónu.

Osmý měsíc bez jediné pojmenované bouře je přitom velmi výjimečnou záležitostí – od roku 1950 se to stalo jen dvakrát, v roce 1961 a 1997. Srpnový klid přitom nemusí znamenat ani klidný zbytek sezóny, o čemž svědčí pět silných hurikánů v roce 1961, které se vyskytly od září do listopadu, dva dosáhly dokonce nejvyššího, pátého stupně. Dosavadní průběh sezóny je rovněž za očekáváním a předpověďmi – ještě začátkem srpna přitom NOAA, Britská povětrnostní služba i Coloradská státní univerzita počítaly s mírně nadprůměrnou sezónou. Začátkem září sice vznikly hurikány Danielle (jehož zbytky aktuálně zamíchaly s počasím v Evropě) a Earl, ale ty ještě v první dekádě měsíce zanikly a od té doby je klid.

Co se děje?

Nabízí se samozřejmě otázka, co je důvodem toho, že podmínky pro vznik hurikánů jsou letos tak nepříznivé? Teplota vody je v rozhodující části Atlantiku, ale i v Karibiku totiž převážně nadprůměrně vysoká, navíc přetrvávající jev La Niňa v Pacifiku bývá obecně spjat s nadprůměrně aktivními sezónami. Příčinu je nutné hledat ve vlastních atmosférických podmínkách. A jde o dva hlavní faktory – suchý vzduch a střih větru.

Suchý vzduch se do centrálního Atlantiku dostává větrem západních směrů ze Sahary. Nejde sice o nic neobvyklého, jenže letos je přísun tohoto vzduchu mimořádně urputný, což vede k dlouhodobě přetrvávající podprůměrné vlhkosti ve střední troposféře (4 až 6 km). Suchý vzduch brání vzniku mohutnějších bouřkových mraků, tedy základu tropických cyklón.

Střih větru vyjadřuje změnu směru a rychlosti větru v atmosféře s výškou. I ten je letos nadprůměrně velký, a to hlavně v Karibské oblasti, kam už suchý vzduch z Afriky proniká jen omezeně. Velký střih větru znamená, že energie uvolněná při tvorbě bouřkových oblaků (ve formě latentního tepla vzniklého během kondenzace vodní páry) se neudrží v omezené oblasti, ale je „rozfoukána“ do širšího regionu, a tudíž pak nevyužitelná pro rotační pohyb hurikánu.

Oba tyto faktory nabývaly během letošního srpna výrazně nadprůměrných hodnot. Začátkem září se sice hlavně nad Atlantikem podmínky zlepšily (proto vznikly zmíněné hurikány Danielle a Earl), ale ne na dlouho – v posledních dnech opět zesílil střih větru a klesla vlhkost.

Výsledkem je návrat ke klidu, přitom v září obvykle neuplyne týden, kdy by nevznikla tropická bouře. Do konce hurikánové sezóny ale zbývají ještě dva a půl měsíce a nejsou vyloučena žádná překvapení – ostatně například Florida mívá historicky nejvíc hurikánů až v říjnu.

Jak už to ale v tropických oblastech bývá, zatímco v jednom regionu je sezóna klidnější, v jiném živější. To letos platí o východním Pacifiku – v minulém týdnu Kay zasáhl dokonce i jižní Kalifornii, což je vzácná událost. A ve druhé polovině tohoto týdne nejspíš západně od Mexika vznikne další, už 11. bouře této sezóny, což je asi o týden dříve než obvykle. Jmenovat se bude Lester.

Na západě Pacifiku sezóna tajfunů v posledních týdnech ožila, i když srpen tam – právě díky jevu La Niňa – byl docela klidný. Připomeňme supertajfun (a dosud nejsilnější tropickou cyklónu letošního roku) Hinnamnor, který zasáhl Japonsko a Koreu na přelomu září a října. V tomto týdnu se pak přes jihojaponské ostrovy přehnal tajfun Mufia, který aktuálně směřuje k Číně v oblasti Šanghaje. A nad širými vodami Tichého oceánu už vznikl další tajfun Merbok, který ale nepředstavuje zásadní ohrožení pro obydlená území, směřovat bude k Aleutským ostrovům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 12 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 15 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...